Špatná zpráva pro akcie: americký dluh znovu nese 5 %, nejvíc od roku 2007

Číslo, na které Wall Street čekala s obavami

Pět procent. Tolik teď investoři chtějí za to, že půjčí americké vládě peníze na deset let. Výnos desetiletého státního dluhopisu vyskočil v úterý ráno až na 5,04 %, což je nejvíc od léta 2007, tedy z doby těsně před velkou finanční krizí. Třicetiletý dluhopis se dostal na 5,39 %. Už v pondělí se výnos krátce přehoupl přes 5 %, ale pak se stáhl zpět. Úterý ukázalo, že to nebyl výstřelek.

Pro začátečníka krátké vysvětlení. Výnos dluhopisu je úrok, který stát platí svým věřitelům. Když roste, investoři chtějí za půjčku víc peněz - buď proto, že čekají vyšší inflaci, nebo se jim dlužník zdá rizikovější, anebo je dluhopisů na trhu jednoduše víc, než kolik je kupců. Tentokrát platí všechny tři důvody najednou.

Načasování není náhodné. Ve středu rozhoduje americká centrální banka Fed o úrokových sazbách a trh dává zvýšení o čtvrt procentního bodu pravděpodobnost přes 90 %. Sazby by se posunuly z pásma 3,50 až 3,75 % na 3,75 až 4,00 %. Bylo by to první zvýšení od léta 2023 a hlavně obrat, který na začátku roku prakticky nikdo nečekal. Tehdy se mluvilo spíš o tom, kdy Fed začne sazby snižovat.

Ropa, dluhy a Japonsko: tři motory jednoho pohybu

Prvním motorem je ropa. Konflikt na Blízkém východě a problémy s dopravou přes Hormuzský průliv drží cenu barelu nad 100 dolary, což prosakuje do cen pohonných hmot, dopravy a nakonec i potravin. Americká inflace se drží nad cílem Fedu ve výši 2 % a centrální banka si už v červenci nebyla jistá, jestli ji dokáže udržet na uzdě: tři z dvanácti členů výboru tehdy hlasovali pro okamžité zvýšení sazeb. Nový šéf Fedu Kevin Warsh pak v srpnu v Jackson Hole dal jasně najevo, že inflaci nehodlá tolerovat.

Druhým motorem je americký státní dluh. Washington si půjčuje rekordní tempem a investoři, kteří tento dluh kupují, začínají chtít prémii za riziko. Ne proto, že by se báli, že USA nezaplatí, ale proto, že nabídka dluhopisů je obrovská a nikdo neví, jak dlouho ještě poroste.

„Investoři zároveň trvají na tom, aby byli odškodněni za vysokou úroveň vládního dluhu a neustále rostoucí deficit."

David Morrison, hlavní tržní analytik TradeNation

Třetí motor je nejméně viditelný, a přitom možná nejdůležitější: Japonsko. Desítky let si investoři z celého světa půjčovali v Japonsku prakticky zadarmo a peníze posílali tam, kde nesly víc, hlavně do amerických dluhopisů a akcií. Tomuto obchodu se říká carry trade a letos se rozpadá. Japonská centrální banka zvedla sazby na 1 %, výnos japonského desetiletého dluhopisu vystoupal nejvýš od roku 1997 a ve čtvrtek se čeká další zvýšení sazeb na 1,25 %. Japonský jen jen v září posílil k dolaru o víc než 4 %.

Pro japonské penzijní fondy a pojišťovny to znamená jednoduchou věc: poprvé po generaci mohou slušně vydělat doma, bez měnového rizika. A když největší zahraniční věřitel Ameriky přestává nakupovat, musí Washington nabídnout vyšší úrok, aby dluhopisy prodal někomu jinému.

Proč 5 % bolí akcie

Akciový trh na růst výnosů reagoval nervózně. Index S&P 500 v pondělí odepsal 0,48 % na 7 619,98 bodu a minulý týden zaznamenal čtyři ztrátové dny v řadě. Není to panika, ale směr je jasný.

Důvod je prostý. Když stát bez rizika platí 5 % ročně, každá akcie musí nabídnout něco navíc, aby dávalo smysl do ní jít. A čím vyšší je tenhle „bezrizikový" úrok, tím méně jsou dnes zajímavé zisky, které firmy slibují za pět nebo deset let. Nejvíc to schytávají technologičtí giganti, jejichž cena stojí právě na budoucích ziscích z umělé inteligence.

„Signalizuje to, že trhy požadují vyšší časovou prémii za přetrvávající inflaci, fiskální rizika, silnou emisní aktivitu a rostoucí poptávku po kapitálu, místo aby výprodej brali jako dočasné přestřelení."

Florian Spaete, senior dluhopisový stratég Generali Investments, pro CNBC

Je v tom i jedna ironie. Firmy jako Amazon $AMZN, Microsoft $MSFT, Alphabet $GOOGL, Meta $META a Oracle $ORCL si na stavbu datových center masivně půjčují. Podle Bank of America vydala tato pětice loni dluhopisy za 121 miliard dolarů, zatímco v letech 2020 až 2024 to bylo v průměru 28 miliard ročně. Tím samy přidávají na trh další dluh, který musí investoři vstřebat, a tlačí výnosy nahoru. Boom umělé inteligence tak částečně sám zdražuje peníze, ze kterých se financuje.

Na druhou stranu, americká ekonomika zatím roste solidně a zisky firem jsou silné. Morrison z TradeNation připomíná, že výnosy se jen vrátily na úroveň před rokem 2008, po kterém následovalo patnáct let uměle levných peněz. Z tohoto pohledu není 5 % anomálie, ale návrat k normálu.

Hypotéka za 6,8 % a dražší peníze pro všechny

Desetiletý dluhopis není jen číslo pro obchodníky. Odvíjí se od něj cena hypoték, firemních úvěrů i leasingu na auto. Průměrná třicetiletá hypotéka v USA stála podle Freddie Mac k 10. září 6,76 %, před rokem to bylo 6,35 %. A protože tato data ještě nezahrnují úterní skok, směřují sazby k hranici 7 %.

Zdražení není jen americké. Výnosy rostou i v Německu, Británii a Japonsku. Svět prostě po patnácti letech zjišťuje, že peníze zase něco stojí.

Nový normál, nebo jen přestřelení?

Klíčové budou dvě události: středeční rozhodnutí Fedu a čtvrteční zasedání japonské centrální banky. Podle analytiků Charles Schwab může být zvýšení sazeb paradoxně tím, co dlouhé výnosy zastaví: pokud Fed ukáže, že inflaci bere vážně, investoři nebudou potřebovat tak vysokou prémii za budoucí riziko. Pokud naopak zaváhá, může se trh rozhodnout, že 5 % ještě není strop.

„I když byl letošní růst výnosů dluhopisů zatím spořádaný a nestal se přes noc, tyto zvýšené výnosy by tu mohly zůstat ještě nějakou dobu."

Carol Schleif, hlavní tržní stratéžka BMO Wealth Management

Pro investory do akcií z toho plyne nepříjemná, ale užitečná lekce. Posledních patnáct let hrálo v jejich prospěch to, že alternativa k akciím prakticky neexistovala. Dnes existuje, nese 5 % a jmenuje se americký státní dluhopis. Akcie budou muset o své místo v portfoliích znovu bojovat, a to nejen příběhem o umělé inteligenci, ale i skutečnými zisky.