"Zbankrotujeme na 1000 %." Musk varuje před krachem Ameriky a nabízí řešení

Když nejbohatší člověk planety řekne, že jeho země zbankrotuje, obvykle to nezní jako řečnický obrat. Elon Musk to letos v únoru v podcastu Dwarkeshe Patela formuloval tak přímočaře, že se citát od té doby objevuje v amerických médiích prakticky každý týden.

"Bez umělé inteligence a robotiky jsme naprosto vyřízení, protože státní dluh se hromadí jako o závod. Jsme na 1000 % odsouzeni k bankrotu a k selhání jako země. Nic jiného státní dluh nevyřeší."

Elon Musk, generální ředitel Tesly, Dwarkesh Podcast, únor 2026

Šéf Tesly $TSLA přitom nemluvil o firmě ani o akciích. Mluvil o rozpočtu Spojených států. A těžko se mu vyčítá, že si vybral zrovna tenhle okamžik.

Číslo, které se před deseti lety nedalo vyslovit

Osmnáctého srpna 2026 se v denním výkazu amerického ministerstva financí objevila částka 40,05 bilionu dolarů. Celkový dluh Spojených států tím poprvé v historii překonal hranici čtyřiceti bilionů a jak upozornila CBS News, za deset let se víc než zdvojnásobil. V srpnu 2016 se držel těsně pod dvaceti biliony.

Bilion je tisíc miliard, takže představivost tady dost rychle selhává. Pomůžou spíš přepočty:

• Na každého Američana včetně kojenců připadá zhruba 117 tisíc dolarů dluhu, v přepočtu přes dva miliony korun.

• Dluh roste o 7 miliard dolarů denně. To je zhruba osmdesát tisíc dolarů za vteřinu.

• Kdyby vláda splácela miliardu dolarů každý den, trvalo by to podle výpočtu CNN skoro sto deset let. A to za předpokladu, že by mezitím nepřibyl ani dolar nový.

Důvod je banální a všichni ho znají. Stát dlouhodobě utrácí víc, než vybere. Letos má rozdíl mezi příjmy a výdaji přesáhnout dva biliony dolarů.

Splátka, která už předběhla armádu

Tady začíná ta část, kvůli které se Musk rozčiluje. Dluh sám o sobě není katastrofa. Katastrofou se stává ve chvíli, kdy se z jeho obsluhy stane jedna z největších položek rozpočtu.

A přesně to se stalo. Spojené státy dnes platí na úrocích víc, než kolik dávají na armádu nebo na zdravotní program Medicare. Rozpočtová kancelář Kongresu počítá, že letos úroky dosáhnou zhruba bilionu dolarů a do roku 2036 se víc než zdvojnásobí na 2,1 bilionu.

Problém navíc pracuje sám proti sobě. Stát si kdysi půjčoval levně, jenže staré dluhopisy postupně dozrávají a musí se nahradit novými za dnešní sazby. Ty jsou vysoko: výnos desetiletého amerického dluhopisu se drží kolem 4,6 % a třicetiletý papír se obchoduje nad pěti procenty. Každé refinancování tedy účet dál nafukuje.

"Je zarážející, jak předvídatelný dokáže být fiskální úpadek světové velmoci."

Maya MacGuineas, prezidentka Committee for a Responsible Federal Budget

Muskovo řešení: ať to odpracují roboti

Muskova představa je v jádru jednoduchá a má svoje kouzlo. Nikdo nemusí zvyšovat daně, nikdo nemusí sahat na důchody. Stačí, aby umělá inteligence a humanoidní roboti nastartovali takový skok v produktivitě, že ekonomika poroste rychleji než dluh.

Větší ekonomika znamená vyšší výběr daní, levnější zboží a dluh, který se v poměru k HDP smrskává, aniž by ho někdo musel splácet. Musk tomu dává tříletý horizont a sám ho označuje za jediné schůdné východisko.

Zní to hezky. Problém je, že když si tuhle rovnici někdo skutečně spočítal, nevyšla.

O kolik by musela Amerika růst

Aby se deficit zavřel jenom růstem, musela by americká ekonomika expandovat tempem 4,31 % ročně. To je propočet nadace Petera G. Petersona, která se americkým rozpočtem zabývá dlouhodobě. Oficiální výhled Kongresu přitom počítá s 1,8 procenta ročně a průměr posledních třiceti let je někde kolem 2,5 procenta.

Přes čtyři procenta si Amerika dlouhodobě nedržela nikdy. Ani v devadesátých letech, kdy internetový boom skutečně srazil deficit o šedesát procent a působil jako přesně ten zázrak, který dnes Musk slibuje od robotů.

A ještě jedna věc stojí za pozornost: ani lidé z oboru AI takový růst nečekají. Letošní průzkum mezi ekonomy, výzkumníky a lidmi přímo z AI průmyslu ukázal, že většina počítá s velkým pokrokem technologie do roku 2030, ale jejich odhad růstu HDP zůstává blízko běžnému historickému průměru.

Roboti pomůžou. A zároveň si účet sami zdraží

Nejzajímavější odpověď na Muskovu tezi přinesla v červenci studie ekonomů z Brookings a americké centrální banky. Její autoři technologiím fandí a připouštějí, že velký skok v produktivitě by mohl americký účet do roku 2036 zmenšit o 2,2 bilionu dolarů.

Jenže pak vypočítali, kolik z té úspory sebere sama umělá inteligence. Vyšlo jim, že víc než polovinu. Když AI zlepší medicínu, lidé se dožijí vyššího věku a stát jim bude déle platit důchody. Když roboti nahradí část práce, ubudou lidé, kteří platí daně z příjmu, a přibudou ti, kdo potřebují sociální dávky. Zisky se přesunou od mezd k majitelům firem, a ty jsou zdaněné mírněji.

A hlavně: stavba datacenter, čipových továren a elektráren stojí obrovské peníze, které si někdo musí půjčit. Tím se zdražují půjčky pro všechny, včetně americké vlády. Podle studie přidá jenom tenhle efekt k úrokovému účtu asi 60 miliard dolarů ročně.

Z ohlašovaných 2,2 bilionu tak zbývá zhruba bilion nebo méně. Proti čtyřicetibilionové hoře je to spíš odklad než řešení.

"Zdá se nepravděpodobné, že by umělá inteligence byla nějakým bezplatným, nekonečným stromem peněz."

Martha Gimbel, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka Yale Budget Lab, pro Fortune

Co si z toho odnést

Musk má pravdu v tom nepříjemném. Čtyřicet bilionů dolarů, bilion ročně jen na úrocích a sedm miliard denně navíc jsou čísla, která žádná politická strana zatím nedokáže zastavit.

Sporná je druhá půlka jeho věty, tedy že nic jiného problém nevyřeší. Nadšení kolem Nvidie $NVDA, Tesly a dalších firem, které na AI cyklu vydělávají, stojí na očekávání obřího skoku v produktivitě. Ten skok možná opravdu přijde. Podle propočtů ale neplatí, že by mimochodem spravil i americký rozpočet.

Roboti umí koupit čas. Účet zaplatit neumí.