"Všechny velké technologie vytvářejí bubliny." Ray Dalio má pro trh s AI nepříjemnou zprávu

Akciové trhy si letos užívají jednu z nejsilnějších jízd za poslední roky. Dow Jones, S&P 500 i Nasdaq Composite od začátku června opakovaně zavíraly na historických maximech, tahounem je prakticky výhradně jedno téma - umělá inteligence. Ne každý na Wall Street ale věří, že tohle tempo lze udržet donekonečna.

Mezi skeptiky patří i Ray Dalio, zakladatel a bývalý investiční ředitel fondu Bridgewater Associates, který patří k nejsledovanějším hlasům v makroekonomii. Na začátku června si na newyorské konferenci Forbes Iconoclast Summit vzal na paškál celý příběh AI boomu - a jeho verdikt byl nekompromisní.

Šest slov, která zněla jako varovný výstřel

V rozhovoru pro Bloomberg TV shrnul Dalio svůj pohled na technologické bubliny do jedné věty, kterou později citovala řada médií po celém světě.

Všechny velké technologické změny vytvářejí bubliny.

Ray Dalio, zakladatel Bridgewater Associates

Podle Dalia je důvod jednoduchý - u žádné převratné technologie nikdo předem přesně neví, kolik peněz je potřeba investovat. Firmy podle něj musí buď riskovat a nalévat obrovské sumy do budování náskoku, nebo se stáhnout a riskovat ztrátu podílu na trhu. Přesně to samé se podle něj dělo u internetu na konci devadesátých let, u nanotechnologií i u metaverse.

Kde se bere ten obrovský tlak na peníze

Dalio se ale nezastavil jen u obecné historické paralely. Spolu s týmem Bridgewater upozorňuje hlavně na to, kolik peněz teď do AI proudí a odkud. Podle analýzy fondu, na kterou odkazuje web The Deep Dive, by Alphabet, Amazon, Meta Platforms a Microsoft mohly letos na AI infrastrukturu utratit dohromady zhruba 650 miliard dolarů - loni to bylo asi 410 miliard.

Greg Jensen, jeden ze dvou investičních ředitelů Bridgewater, k tomu podle stejného zdroje dodal, že celý cyklus vstoupil do "nejnebezpečnější fáze", protože firmy jsou čím dál víc závislé na externím kapitálu a dluhu, zatímco dřív financovaly expanzi hlavně z vlastních rekordních marží.

Právě tady podle Dalia vzniká zranitelnost. Jakmile se firmy nebo investoři dostanou pod tlak splácet dluhy, platit daně nebo vyplácet odchozí investory z fondů, budou nuceni prodávat aktiva - a to i ta, která na papíře vypadají skvěle.

Bublina nepraskne kvůli špatné technologii

Zajímavé na Daliově argumentaci je, že vůbec nezpochybňuje užitečnost umělé inteligence jako takové. Rozdíl mezi bohatstvím na papíře a skutečnými penězi je podle něj jádro problému - firma může po investičním kole získat ocenění v hodnotě miliard dolarů, jenže tahle čísla existují jen na papíře - reálně je možné je proměnit v hotovost až ve chvíli, kdy se akcie skutečně prodají.

K prasknutí bubliny dochází ve chvíli, kdy jsou majitelé aktiv náhle donuceni rychle sehnat skutečné peníze.

Ray Dalio, Bridgewater Associates

Tenhle vzorec se podle něj bude opakovat i u AI - jak popisuje server BeInCrypto, spouštěčem může být splátka dluhu, daňová reforma, hromadné výběry z fondů, nebo třeba náhlé přerušení dodávek čipů z Tchaj-wanu.

Historie tomu ostatně nahrává. Metaverse narazil hlavně na slabé přijetí ze strany uživatelů - sliboval nový virtuální ekonomický vesmír, ale zájem nikdy nedohnal očekávání analytiků. U internetu a teď u AI je to jinak: o zájem není nouze, firmy investují agresivně, jenže dolaďování byznysu - tedy proměna investic ve skutečné zisky - trvá roky. Přesně tak to bylo i koncem devadesátých let, kdy firmy naplno zpeněžily internetovou expanzi až po prasknutí dot-com bubliny.

Býci mají po ruce jiná čísla

Dalio zdaleka není jediný, kdo se k tématu vyjadřuje, a ne všichni vidí situaci stejně pochmurně. Šéf Microsoftu Satya Nadella dlouhodobě argumentuje takzvaným Jevonsovým paradoxem - myšlenkou, že čím levnější a efektivnější AI bude, tím rychleji poroste celková poptávka po výpočetním výkonu, takže jeho spotřeba nakonec stoupá rychleji, než klesají jednotkové náklady.

Zatím se tenhle argument drží docela dobře. Cloudová divize Microsoftu hlásí, že tržby z AI služeb v Azure meziročně vzrostly o víc než sto procent, podobně rychle si podle analýzy serveru StockCram vede i Google Cloud. Šéf Nvidie Jensen Huang na lednovém fóru v Davosu obavy z bubliny odmítl s tím, že jde o největší infrastrukturní projekt v dějinách lidstva a investice jsou tak vysoké proto, že firmy musí najednou budovat celý technologický základ AI - od energetiky přes čipy až po samotné aplikace.

Zajímavý je také ukazatel, který srovnává tržby AI ekonomiky s odpisy - tedy s částkou, kterou firmy každý rok účetně odepíšou za opotřebení nakoupené infrastruktury. Podle analýzy serveru InvestorPlace tenhle poměr byl ještě před rokem pod jedničkou, letos se dostal nad ni - na každý dolar odpisů teď přichází zhruba 1,19 dolaru tržeb. Mezera mezi náklady a výnosy se tedy nezvětšuje, ale zmenšuje - jinými slovy, AI byznys si zatím na svoje opotřebení dokáže vydělat, a ne o málo. Pro zastánce růstu je to důkaz, že se investice postupně vyplácejí; kritici ale namítají, že to samo o sobě neznamená, že se vyplatí i všech těch stovky miliard dolarů, které se do infrastruktury teprve nalévají..

Dluh, volby a napjaté nervy

Dalio svoje obavy zasazuje i do širšího kontextu amerických veřejných financí. Podle jeho slov dluhová zátěž USA překročila takzvaný "bod bez návratu" - jak dokládá i záznam z Bloombergu, kde stát ročně utrácí zhruba 7 bilionů dolarů proti pouhým 5 bilionům příjmů. Tenhle rozdíl je nutné krýt dalším a dalším zadlužováním, což tlačí na už tak napjatý dluhopisový trh.

Zvlášť rizikové období vidí Dalio mezi letošními volbami do Kongresu a příští prezidentskou volbou, kdy se dá čekat vyhrocený politický spor o daně. Sám přitom netvrdí, že je čas panikařit a všechno prodávat - spíš investory připravuje na to, že éra mimořádných výnosů se pravděpodobně chýlí ke konci.

Jestli se ukáže, že měl pravdu, ukáže čas. Bublina totiž má jednu nepříjemnou vlastnost - dokud nepraskne, vždycky vypadá jako obyčejný růst.