Evropa chce mít na AI vypínač. Vaše indexové portfolio o tom riziku možná ani neví

Když se nejvyšší představitelé evropských centrálních bank a regulátorů sešli na konferenci v portugalské Sintře, zaznělo tam slovo, které se v podobných kruzích obvykle nepoužívá lehce - „nefunguje". Přesně tak popsal současný stav regulace Nikhil Rathi, šéf britského úřadu Financial Conduct Authority (FCA), když mluvil o tom, jak legislativa zaostává za rozvojem takzvané agentní umělé inteligence, tedy AI systémů, které umí samostatně jednat a rozhodovat bez zásahu člověka.

Podle Rathiho se některé technologie dnes mění v horizontu týdnů až měsíců, což je tempo, na které klasický legislativní proces prostě nebyl navržen. Místo dlouhých schvalovacích cyklů podle něj regulátoři potřebují nové nástroje a užší spolupráci přímo s trhem, jak informuje CNBC.

Vypínač pro celý trh

Nejkonkrétnější návrh na stole zatím zazněl od Sarah Breeden, zástupkyně guvernéra Bank of England. Ta v Sintře nadhodila myšlenku, která by před pár lety zněla jako science fiction - něco na způsob „jistících obvodů" nebo přímo vypínače, který by dokázal zastavit obchodování napříč celým trhem, pokud by se chybující AI model vymkl kontrole.

Cílem není bránit inovacím, ale mít po ruce nástroj pro moment, kdy se algoritmy začnou chovat nepředvídatelně ve velkém měřítku. Podobné obavy sdílí i další centrální bankéři, kteří upozorňují, že širší nasazení autonomních AI systémů ve financích může zesílit výkyvy trhu právě ve chvílích, kdy je likvidita nejnižší a nervozita nejvyšší.

Technologie se dnes mění neuvěřitelně rychle a potřebujeme přemýšlet jinak o inovacích, které v oblasti AI vidíme.

Nikhil Rathi, CEO Financial Conduct Authority

Riziko, které je horší než kybernetický útok

Ještě ostřeji se vyjádřila prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde. Podle ní jsou rizika spojená s umělou inteligencí závažnější než klasické kybernetické hrozby, a to hlavně proto, že obranné mechanismy i financování na tato rizika zatím nestačí. Jinými slovy - firmy i regulátoři vědí, že problém existuje, ale nemají dostatek nástrojů ani peněz, aby se na něj připravili tak rychle, jak by bylo potřeba.

Tenhle tón zapadá do širšího varování, které přišlo od Banky pro mezinárodní platby (BIS), tedy instituce, které se často říká „centrální banka centrálních bank". Ve své výroční zprávě zveřejněné 28. června BIS označila případný propad na AI trzích za jedno z nejvážnějších rizik pro globální ekonomiku vůbec, jak popisuje Bloomberg.

Bilion dolarů v sázce

Čísla, o kterých se bavíme, nejsou malá. Podle BIS by pět největších technologických firem - Microsoft $MSFT, Amazon $AMZN, Alphabet $GOOGL, Meta $META a Oracle $ORCL - mělo mezi lety 2025 a 2026 společně utratit přes bilion dolarů za budování AI infrastruktury.

BIS ve zprávě přirovnala současnou situaci k historickým investičním horečkám, které skončily bolestivým vystřízlivěním - stavbě kanálů v 19. století, rozmachu železnic, elektrifikaci i dotcom bublině z konce devadesátých let. Společným jmenovatelem bylo vždy totéž: investice předběhly reálné výnosy, a když se to ukázalo, přišel prudký obrat.

Zvlášť citlivé je podle BIS to, že americké akcie dnes tvoří zhruba 64 % globálního indexu MSCI. Případná prudká korekce na amerických AI titulech by se tak nezastavila za oceánem, ale během chvíle by se přelila do portfolií investorů po celém světě, Evropu nevyjímaje.

Tyto epizody skončily obratem investic a recesí napříč celou ekonomikou.

Zpráva Bank for International Settlements

Proč se to týká i vašeho portfolia

Tahle debata nezůstává jen na úrovni centrálních bank. Kdo si za posledních pár let koupil běžný globální akciový fond navázaný na index typu MSCI World nebo S&P 500, má už teď nemalou část peněz zaklíněnou právě v hrstce firem, které BIS označuje za jádro rizika. Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta a Oracle dnes společně tvoří výraznou váhu amerických indexů, a tím pádem i většiny populárních pasivních fondů.

To neznamená, že by měl někdo hromadně prodávat. Spíš jde o připomínku, že i zdánlivě „nudné" pasivně spravované portfolio dnes nese o dost vyšší expozici vůči jedinému tématu, než by se na první pohled zdálo. Pokud by se scénář BIS o zklamání z návratnosti AI investic naplnil, dotkne se to i portfolií, která s umělou inteligencí navenek nemají nic společného.

Evropa se dívá zpovzdálí

Paradoxem celé debaty je, že Evropa si dovoluje varovat před přehřátím trhu, na kterém sama příliš nehraje. Bankéři i regulátoři přiznávají, že kontinent zaostává jak v objemu investic do AI, tak ve vývoji vlastních špičkových modelů. Evropský finanční systém je totiž tradičně postavený na bankách, ne na akciovém trhu jako v USA, a nabízí tak podnikům podstatně méně způsobů, jak si na drahý vývoj AI půjčit nebo získat kapitál.

Téma nedávno přiživila i debata kolem přístupu k nejpokročilejším modelům společnosti Anthropic, poté co americké exportní restrikce dočasně omezily jejich dostupnost mimo USA. Rakousko následně vyzvalo Evropskou unii, aby zvážila, zda by si podobnou firmu neměla „vybudovat" přímo na svém území, jak uvádí Bloomberg.

Vzniká tak trochu paradoxní situace - Evropa chce mít prsty na vypínači technologie, kterou sama zatím spíš dohání, než aby ji vedla. A právě to je jádro celé debaty v Sintře - jestli se dá vypínač postavit dřív, než ho bude Evropa skutečně potřebovat.