Blokáda Hormuzu rozdělila trh: tři ropné akcie, kterým Trumpův plán nahrává

Pět měsíců trvající konflikt mezi USA a Íránem dostal o víkendu novou, nečekanou kapitolu. Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy obnoví námořní blokádu íránských přístavů a zároveň začnou vybírat poplatek ve výši 20 % z hodnoty veškerého nákladu, který propluje Hormuzským průlivem. Ameriku přitom označil za "strážce Hormuzského průlivu", jak informuje CNBC.

Reakce trhů byla okamžitá. Ropa Brent vyskočila o 9,5 % nad 83 dolarů za barel a mířila k největšímu jednodennímu růstu od května 2020, americká WTI se přehoupla přes 78 dolarů, uvádí Yahoo Finance. Blokáda má začít platit už v úterý odpoledne washingtonského času.

Proč jeden průliv drží světové trhy pod krkem

Proč jedna zpráva dokáže pohnout cenou ropy o skoro deset procent? Hormuzský průliv je nejdůležitějším energetickým uzlem planety. Před vypuknutím války na konci letošního února jím proudila zhruba pětina veškeré ropy obchodované po moři - náklad ze Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů i samotného Íránu.

Jenže právě tahle tepna se znovu ucpává. Podle dat analytické firmy Kpler klesl počet plaveb průlivem během víkendu o 52 % týden proti týdnu - v neděli jím proplulo jen 14 lodí, z toho čtyři ropné tankery. O týden dříve to bylo 37 plavidel. Lodě se navíc uchylují k "temným" plavbám s vypnutými lokalizačními majáky, aby se vyhnuly sledování.

Situaci vyhrotila víkendová eskalace. Americká armáda zasáhla zhruba 140 cílů na íránském území, Teherán odpověděl útoky na americké základny v Perském zálivu a íránské Revoluční gardy zadržely v průlivu dvě plavidla. Červnové příměří, které mělo konflikt zmrazit, tak Trump prohlásil za mrtvé.

Kolik stojí "ochrana": 16 dolarů na barelu

Samotné mýtné je bezprecedentní krok. Podle propočtů poradenské firmy Lipow Oil Associates by dvacetiprocentní poplatek přidal k ceně ropy proplouvající průlivem zhruba 16 dolarů na barel, píše CNBC. Analytici ale upozorňují, že větší problém než samotná cena je signál, který plán vysílá: riziko, že se klíčová vodní cesta znovu úplně zavře.

Proti záměru se okamžitě postavila OSN i lodní dopravci. Mezinárodní námořní organizace (IMO) prohlásila, že pro povinné mýtné v mezinárodních průlivech neexistuje žádný právní základ. Pikantní je, že ještě před měsícem podobný postoj hájila i americká administrativa.

Žádná země nesmí vybírat mýto ani poplatky na mezinárodní vodní cestě. Tak zní platné mezinárodní právo.

Marco Rubio, americký ministr zahraničí (červen 2026)

Írán zareagoval po svém. Ministr zahraničí Abbás Arákčí vzkázal, že průliv kontroluje Teherán, a pokud má někdo dostávat zaplaceno za "službu", je to Írán.

20 % je samozřejmě příliš mnoho. My budeme féroví.

Abbás Arákčí, íránský ministr zahraničí

Vítězové a poražení na burze

Akciové trhy zprávu nesly těžce. Index S&P 500 v pondělí odepsal 0,8 % na 7 515 bodů, technologický Nasdaq klesl o 1,6 %, informuje agentura AP. K ropnému šoku se totiž přidal i výprodej v čipových a AI titulech - Micron Technology $MU ztratil 4,4 %.

Jediným zeleným ostrovem zůstala energetika:

• ExxonMobil $XOM posílil o zhruba 3 % a analytici mu na druhý kvartál odhadují mimořádný zisk kolem 15,9 miliardy dolarů

• Chevron $CVX přidal přes 3 %, těží z vysokomaržové těžby a dividendového výnosu kolem 4 %

• Occidental Petroleum $OXY je mezi velkými producenty nejcitlivější na cenu ropy, což mu teď hraje do karet

Nervozita se přelila i na dluhopisový trh. Výnos desetiletého amerického dluhopisu vystoupal na 4,61 % - před začátkem války s Íránem se přitom pohyboval kolem 3,97 %. Dražší ropa znamená vyšší inflaci, a ta zase riziko, že centrální banky budou muset držet vysoké sazby déle, případně je znovu zvedat.

Přebytek ropy? Ten scénář se právě rozpadá

Ještě začátkem července vypadal ropný trh úplně jinak. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své poslední prognóze počítala s tím, že se globální trh do konce roku 2026 vrátí do přebytku. Logika byla jednoduchá: nabídka ropy ve světě převyšovala poptávku a Čína, největší dovozce, výrazně omezila nákupy.

Jenže tahle prognóza stála na předpokladu, že se doprava Hormuzem postupně obnoví. Teď platí spíš opačná logika. Po pěti měsících konfliktu jsou státní i firemní zásoby ropy z velké části vyčerpané a čínské rafinerie začaly znovu nakupovat. Trh tak do nové krize vstupuje s mnohem menším polštářem než v únoru.

Efektivní ztráta nabídky může být výrazně větší, než kolik naměříme jen pohledem na poškozenou infrastrukturu.

Rob Hoffman, analytik citovaný CNBC

Hoffman míří na méně viditelný problém: pokud producenti v Zálivu nemohou ropu vyvážet, zaplní se jim skladovací kapacity a nezbyde jim než těžbu dočasně zastavit. Výpadek by pak byl mnohem hlubší, než napovídají titulky o útocích na tankery.

Trh sází na to, že nejhorší nepřijde. Zatím

Zajímavý detail na závěr: navzdory dramatickým titulkům se ropa stále drží hluboko pod válečnými maximy. Brent stál na vrcholu konfliktu téměř 120 dolarů za barel, WTI se v dubnu dostala až na 114 dolarů. Současných 78 až 83 dolarů tedy říká, že trh zatím nevěří v úplné a dlouhodobé uzavření průlivu.

Klíčové budou příští dny. Pokud blokáda skutečně začne fungovat a Írán odpoví dalšími útoky na lodní dopravu, riziková prémie v ceně ropy poroste dál - a s ní i tlak na inflaci, sazby a ocenění akcií, které po čtyřech růstových týdnech z pěti stojí poblíž rekordů. Pokud se naopak obě strany vrátí k jednacímu stolu, může se scénář z června zopakovat: tehdy stačil podpis memoranda a ropa spadla o několik dolarů během jediného dne. Hormuz je zkrátka barometr, který teď udává počasí celým světovým trhům.