Trump slíbil, že akcie "vystřelí do oblak." Historie říká něco jiného

Prezidentská sázka na býčí trh

Šestého července zazvonil Donald Trump na dálku otevírací zvonek newyorské burzy a Nasdaq, u příležitosti spuštění takzvaných Trump Accounts - daňově zvýhodněných spořicích účtů s příspěvkem od státu až 1 000 dolarů. Neodpustil si přitom sebevědomé prohlášení o budoucnosti trhu.

"Půjde to nahoru - myslím, že akciový trh vystřelí do oblak," řekl doslova. Vyřčeno to bylo v momentě, kdy Dow Jones Industrial Average atakoval nová historická maxima a S&P 500 i Nasdaq Composite byly jen kousek od podobného rekordu.

Za pět a půl roku Trumpovy nesouvislé vlády si Wall Street prošla vším - od covidového propadu v roce 2020 přes celní paniku z dubna 2025 až po současná maxima. Během jeho prvního mandátu si Dow, S&P 500 a Nasdaq připsaly 57 %, 70 %, respektive 142 %. Od ledna 2025, kdy začal jeho druhý mandát, přidaly indexy dalších 22 %, 26 % a 33 %.

Otázka teď zní, jestli se tenhle scénář dá donekonečna opakovat - nebo jestli se blížíme bodu zlomu.

Kde končí zásluhy prezidenta a začíná něco jiného

Není sporu o tom, že se trhu za Trumpovy éry dařilo. Jen ne všechny důvody mají s Bílým domem cokoliv společného. Rozvoj umělé inteligence běžel na plné obrátky ještě předtím, než Trump nastoupil do úřadu podruhé, a masivní investice do AI infrastruktury zůstávají hlavním tahounem celého trhu.

Něco si ale prezident přičíst může. Jeho daňový zákon z prvního mandátu, takzvaný Tax Cuts and Jobs Act, natrvalo snížil nejvyšší sazbu korporátní daně z 35 % na 21 % - nejméně od roku 1939. Firmy tak měly víc peněz na zpětné odkupy akcií, kterých bylo v roce 2025 mezi společnostmi z S&P 500 rekordně mnoho. Zpětné odkupy zvedají zisk na akcii a dělají firmu na papíře atraktivnější.

Historie přitom Trumpovi za pravdu dává - ale jen v horizontu desetiletí. Akciový trh dlouhodobě roste prakticky vždy. Problém je, že prezident nemluvil o dvaceti letech, ale o tom, co přijde teď.

Tři signály, které předtím vždy předcházely propadu

Přesné časování krátkodobých pohybů na burze je téměř nemožné - to platí i teď. Přesto se sešlo hned několik ukazatelů, které historicky signalizovaly, že se rally blíží ke konci.

Prvním je ocenění akcií. Shillerovo P/E, známé také jako CAPE Ratio, počítá poměr ceny k zisku upravenému o inflaci za posledních deset let. Od roku 1871 se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 17,4. Na začátku června se ale toto číslo vyšplhalo k hodnotám kolem 42, tedy k druhé nejvyšší úrovni za 155 let sledování - vyšší byla jen na vrcholu dot-com bubliny v prosinci 1999, kdy dosáhla 44,19.

Vysoký CAPE nedokáže přesně určit den zlomu, ale historicky spolehlivě odhalil blížící se bod obratu u předražených trhů.

Robert Shiller, autor CAPE Ratio a nositel Nobelovy ceny za ekonomii

Pokaždé, když Shillerovo P/E v minulosti překročilo hodnotu 30, následoval pokles Dow Jonesu, S&P 500 nebo Nasdaqu o 20 až 89 %. Stalo se to pětkrát a pětkrát se to nevyplatilo ignorovat.

Druhým varováním je samotná umělá inteligence jako "další velká věc." Každá průlomová technologie za poslední tři desetiletí prošla fází bubliny, která nakonec splaskla - internet nevyjímaje. Firmy sice internet masově přijaly už v druhé polovině 90. let, ale trvalo přes pět let, než se jim podařilo technologii skutečně proměnit v tržby a zisky. Něco podobného teď podle historických paralel čeká i AI - poptávka po infrastruktuře je enormní, ale firmy jsou od reálné monetizace ještě daleko.

Třetím a možná nejpalčivějším signálem je dluh na maržích. Jde o peníze, které si investor půjčí od svého brokera, aby si za ně koupil další akcie navrch k tomu, na co by mu stačila vlastní hotovost. Funguje to jako pákový efekt: pokud akcie rostou, investor vydělá víc, než kolik by vydělal jen z vlastních peněz. Jenže když akcie klesnou, dluh brokerovi nikam nezmizí - ztráty se stejným způsobem znásobí a broker může investora donutit pozice narychlo prodat, aby dluh splatil.

Právě rychlost růstu tohoto dluhu bývá varovným signálem. Podle dat FINRA vzrostl objem maržového dluhu na rekordních 1,416 bilionu dolarů k květnu 2026, což je meziročně o 54 % víc, jak uvádí Advisor Perspectives. Jinými slovy, investoři si za posledních dvanáct měsíců půjčili na nákup akcií o zhruba půl bilionu dolarů víc než o rok dřív.

Jde o nejvyšší nominální úroveň v datové řadě sahající až do roku 1997, a to je z pohledu rizika víc než jen statistická kuriozita.

Bob Brinker, tržní komentátor

Historicky platí, že když maržový dluh vzroste za rok o 60 % a víc, přichází potíže - protože tak rychlý nárůst signalizuje, že se do trhu nahrnulo velké množství vypůjčených peněz, které při prvním větším propadu zesílí výprodej. Přesně tenhle scénář předcházel splasknutí dot-com bubliny, finanční krizi z roku 2008 i medvědímu trhu z roku 2022.

Kdy se má investor začít bát

Zajímavé je, že ani jedno z těchto varování nedokáže přesně určit datum zlomu. CAPE Ratio i maržový dluh fungují spíš jako barometr rizika než jako budík. Trh navíc dokáže zůstat "draze" oceněný roky, než se cokoliv semele - to potvrzují i analýzy k současnému rekordnímu ocenění amerických akcií.

Stojí za pozornost i to, že velkou část dnešního vysokého Shillerova P/E táhne úzká skupina největších technologických firem. Sedm gigantů - Apple $AAPL, Microsoft $MSFT, Alphabet $GOOGL, Amazon $AMZN, Nvidia $NVDA, Meta $META a Tesla $TSLA - tvoří zhruba třetinu celého indexu S&P 500. Bez nich by ocenění zbytku trhu vypadalo výrazně skromněji.

Trump se ve svém odhadu dlouhodobě zřejmě nemýlí - akcie časem téměř jistě porostou, jak to ostatně dělaly za posledních 150 let prakticky nepřetržitě. Otázkou zůstává, jestli k tomu "vystřelení do oblak," o kterém mluvil, dojde ještě v tomto volebním období, nebo až po další, tentokrát bolestivější, korekci.