„Nudné" dluhopisy položily banku a smazaly 30 % v jediném roce. Jak doopravdy fungují?

Když se řekne investování, většina lidí si představí akcie. Přitom dluhopisový trh je přinejmenším stejně velký jako ten akciový, ještě nedávno byl dokonce větší - a právě on rozhoduje o tom, kolik zaplatíte za hypotéku, kolik vynese spořicí účet a jestli se státům vyplatí zadlužovat. Přesto zůstává pro většinu začátečníků záhadou. Hlavně kvůli jednomu paradoxu: když úrokové sazby rostou, ceny dluhopisů padají.

Zní to nelogicky. Vyšší úrok má být přece dobrá zpráva. Jakmile ale pochopíte, proč to tak je, začne vám dávat smysl velká část toho, co se na trzích děje.

Dluhopis je dlužní úpis. Nic víc, nic míň

Koupí dluhopisu někomu půjčujete peníze - státu, městu nebo firmě. Výměnou dostanete tři sliby: pravidelný úrok (kupón), vrácení celé půjčené částky (jistiny) v den splatnosti a přesný rozpis, kdy se to všechno stane.

Konkrétně: koupíte český státní dluhopis za 10 000 Kč s kupónem 4 % a splatností za deset let. Stát vám každý rok pošle 400 korun a za deset let vrátí celých deset tisíc. Žádné překvapení, žádné drama. Proto se dluhopisům říká cenné papíry s pevným výnosem.

Háček je v tom slově "pevný". Pevný je totiž jen kupón. Cena dluhopisu, dokud ho držíte a neuplynula splatnost, pevná není ani trochu.

Houpačka, kterou musí pochopit každý investor

Představte si, že jste si loni koupili dluhopis s kupónem 2 %. Jenže centrální banka mezitím zvedla sazby a stát dnes prodává nové dluhopisy s kupónem 4 %. Teď svůj starý dluhopis potřebujete prodat. Kdo ho koupí? Nikdo - aspoň ne za původní cenu. Proč by kdokoli bral 2 %, když vedle leží čerstvá emise se 4 %?

Jediný způsob, jak kupce přesvědčit, je zlevnit. Cenu starého dluhopisu musíte srazit tak hluboko, aby se jeho celkový výnos vyrovnal těm novým. Přesně tohle se děje na dluhopisovém trhu každý den, s miliony dluhopisů najednou.

Odtud plyne železné pravidlo: rostou-li sazby, ceny dříve vydaných dluhopisů klesají. Klesají-li sazby, staré dluhopisy zdražují. Čím delší splatnost, tím divočejší houpačka - dluhopis splatný za třicet let reaguje na změnu sazeb mnohem prudčeji než ten splatný za dva roky.

Úrokové sazby jsou pro ceny aktiv tím, čím je gravitace pro jablko.

Warren Buffett, investor a šéf Berkshire Hathaway v letech 1965 až 2025

Rok, kdy jistota zklamala

Že nejde o teorii, ukázal rok 2022. Centrální banky tehdy kvůli inflaci zvedaly sazby nejrychleji za dekády a "bezpečné" dluhopisy zažily historický propad. Fond iShares 20+ Year Treasury Bond ETF $TLT , který drží nejdelší americké vládní dluhopisy, tehdy odepsal přes 30 % - víc než index S&P 500.

O rok později stejný mechanismus položil Silicon Valley Bank. Banka nakoupila dlouhé dluhopisy v době nulových sazeb, a když sazby vystřelily, hodnota jejího portfolia se propadla o miliardy dolarů. Nešlo o žádná riskantní aktiva - jen o vládní dluhopisy koupené v nesprávnou chvíli a s nesprávnou splatností.

Kdybych se měl znovu narodit, chtěl bych se vrátit jako dluhopisový trh. Můžete zastrašit úplně každého.

James Carville, poradce amerického prezidenta Billa Clintona

Důležitý dodatek: propad ceny bolí jen toho, kdo prodává předčasně. Kdo drží dluhopis až do splatnosti, dostane kupóny i jistinu přesně podle plánu - za předpokladu, že dlužník nezkrachuje. U dluhopisových fondů a ETF je to jinak: ty žádnou splatnost nemají, dluhopisy průběžně obměňují, a jejich cena tak houpačku kopíruje naplno.

Co říkají dnešní čísla

A proč je to téma právě teď? Česká národní banka v červnu zvedla základní sazbu na 3,75 % a dluhopisové výnosy jsou nejzajímavější za několik let. Podle dat Trading Economics nese český desetiletý státní dluhopis kolem 4,6 %, americký zhruba 4,5 %.

Dostaly se i na drobné investory: Ministerstvo financí letos obnovilo prodej Dluhopisu Republiky a jeho pětiletá fixní varianta nabízí výnos do splatnosti 4,54 % ročně. Krátkodobý Flexi Bond, jehož sazba se každé tři měsíce přizpůsobuje trhu, ponese od poloviny července 3,75 % - v reakci na červnové zvýšení sazby ČNB.

Pro srovnání - to jsou čísla, na která většina běžných spořicích účtů nedosáhne. A na rozdíl od akcií u nich dopředu víte, kolik a kdy dostanete.

Proč vůbec kupovat něco, co nese míň než akcie

Dlouhodobě akcie dluhopisy porážejí, o tom žádná. Dluhopisy ale v portfoliu plní jinou roli než honbu za výnosem. Zaprvé tlumí výkyvy: když akcie padají kvůli obavám z recese, centrální banky obvykle snižují sazby - a ceny dluhopisů rostou. Zadruhé dávají předvídatelnost: víte, kolik peněz a kdy přijde, což se hodí každému, kdo bude své úspory potřebovat v dohledné době.

A zatřetí jsou učebnicí trhu. Kdo pochopí, proč se cena dluhopisu hýbe opačně než sazby, najednou rozumí i tomu, proč akcie panikaří před zasedáním centrální banky, proč zdražují hypotéky a proč se celý finanční svět tak upřeně dívá na výnos amerického desetiletého dluhopisu. Na "nudném" trhu se totiž rozhoduje o ceně peněz - a ta je základem úplně všeho ostatního.