Zakladatel vesmírné firmy Voyager doporučil mladým lidem žádat o podíl místo zvýšení platu

Otázka, na kterou většina lidí odpoví špatně

Konec pohovoru, všechna kola za vámi, a přijde ta věta: jaká je vaše platová představa? Skoro každý v tu chvíli řekne číslo. Podle Dylana Taylora je právě to první chyba.

Taylor založil vesmírnou a obrannou firmu Voyager Technologies $VOYG a milionářem se stal ve 27 letech - o pět let dřív než Warren Buffett. Peníze si vydělal vedením veřejně obchodovaných firem v elektronice, financích a bankovnictví, k tomu investoval do nemovitostí a do firem jako Robinhood $HOOD nebo Relativity Space. Miliardu mu pak přinesla kombinace těchto sázek a vstupu Voyageru na burzu.

Jeho rada pro dvacátníky je jednoduchá a nepříjemná zároveň: přestaňte se hádat o výši platu a začněte vyjednávat o podílu ve firmě.

"Vydělat opravdu hodně peněz, když pracujete pro někoho jiného, je velmi těžké."

Dylan Taylor, zakladatel Voyager Technologies

Rozdíl je podle něj v tom, že plat se zdaní a utratí, zatímco podíl se v čase skládá. Sám prý při každém kariérním kroku volil nižší základ výměnou za akcie nebo opce - a zpětně to považuje za nejlepší rozhodnutí, jaké udělal.

Proč o podíl skoro nikdo neřekne

Taylor tvrdí, že tohle není výsada zakladatelů a manažerů s pákou na jednání. I čtyřiadvacetiletý zaměstnanec pár let po škole si o podíl může říct - a většina šéfů to podle něj ocení, protože to signalizuje, že člověk myslí na hodnotu firmy, ne jen na svůj výplatní pásek.

Realisticky ale dodává, že to nefunguje všude. Výrobce průmyslových ventilů například nemusí žádný opční program vůbec mít. Technologická firma, která opční program běžně provozuje, nemá důvod se otázce vyhýbat. A i zamítnutí má hodnotu: můžete se zeptat, od jaké pozice nebo seniority na podíl nárok vzniká.

Stejnou logiku razí i Martin Mignot, partner fondu Index Ventures a první investor do Deliveroo, který se stal milionářem před třicítkou. Podle něj je nejsilnějším kariérním urychlovačem nastoupit dost brzy do firmy, která to dotáhne daleko - a nemusíte být zaměstnanec číslo jedna.

"Podstatné je vlastnit podíl. Na tom to celé stojí."

Martin Mignot, partner Index Ventures

Háček, o kterém se v inspirativních rozhovorech nemluví

Zatím to zní jako recept, který nemá slabinu. Data z reálného světa ho ale výrazně kalí.

Podle analýzy platformy Carta, která spravuje akciové programy tisícům startupů, uplatnili zaměstnanci ve čtvrtém kvartálu 2024 jen 32,2 % opcí, které už byly plně nabyté a zároveň ziskové. Ještě o tři roky dřív to bylo 54,2 %. Jinými slovy: dvě třetiny lidí nechaly ležet něco, co mělo na papíře kladnou hodnotu.

Důvody jsou prozaické:

• Opce nejsou akcie. Je to právo koupit akcie za předem danou cenu - a ty peníze musíte mít.

• Daň přijde dřív než peníze. Uplatnění opcí v soukromé firmě často spustí daňovou povinnost, přestože akcie nemůžete prodat.

• Likvidita nikde. Firmy zůstávají soukromé podstatně déle než před deseti lety, takže cesta k reálné hotovosti se protahuje.

• Odchod = odpočet. Po ukončení pracovního poměru máte typicky jen tři měsíce na rozhodnutí.

Průzkum poradenské firmy Secfi mezi zaměstnanci amerických jednorožců došel k tomu, že průměrné náklady na uplatnění opcí přesahovaly půl milionu dolarů. Ve starším reportu Secfi přitom daně tvořily až 85 % těchto nákladů. To není rozhodnutí, které uděláte z běžného spoření.

Voyager jako názorná ukázka

Nejlepší ilustrací rizika je paradoxně Taylorova vlastní firma. Voyager vstoupil na burzu v červnu 2025 za 31 dolarů za akcii a vybral zhruba 383 milionů dolarů. Krátce po IPO se kurz vyšplhal nad 70 dolarů. Dnes se akcie obchoduje kolem 35 dolarů, tedy sice mírně nad upisovací cenou, ale většinu prudkého růstu po IPO už odevzdala. Tržní kapitalizace firmy se pohybuje kolem 2,2 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 45 miliard korun.

Přitom se byznys nevyvíjí špatně. Ve druhém kvartálu 2026 firma hlásila rekordních 52,7 milionu dolarů tržeb, nové objednávky za 113 milionů, zásobník zakázek 335,5 milionu dolarů a zvedla celoroční výhled na 275 až 305 milionů dolarů. Zároveň ale skončila v čisté ztrátě 46,5 milionu dolarů a analytici se neshodnou ani v základu: Morgan Stanley drží doporučení underweight, tedy akcii v portfoliu spíše podvážit, s cílovou cenou 37 dolarů, TD Securities naopak nákup s cílem 35 dolarů.

Kdo hodnotu svého podílu sledoval v době povýstupové euforie, mohl během několika měsíců vidět výrazný propad papírové hodnoty. Právě to připomíná, že zaměstnanecká equity není totéž jako jistější část mzdy.

Barbell 70/30, který loni pálil

Taylor má i druhou radu, a ta je ještě odvážnější: takzvaná činková strategie. Většina peněz do něčeho nudného a bezpečného, menší část do něčeho vysloveně rizikového. Konkrétně zmiňuje 70 % v britském indexu FTSE 100 a 30 % v bitcoinu.

Poslední rok byl pro tuhle kombinaci učebnicovou lekcí o tom, která část činky nese riziko. Britský index prorazil hranici 10 000 bodů hned na začátku roku 2026 po zisku přes 20 % v roce 2025 a v létě se pohyboval kolem 10 900 bodů. Bitcoin naopak z říjnového maxima nad 128 tisíc dolarů spadl na zhruba 78 tisíc, tedy o desítky procent níž než před rokem. Nudná část portfolia táhla, riziková brzdila.

"Časování trhu je pro naivky."

Ramit Sethi, autor knihy I Will Teach You To Be Rich

Nudná varianta, kterou nikdo nedává na plakát

Sethi zastupuje protipól celého tohohle uvažování. Jeho recept je nastavit si automatickou pravidelnou investici do levného indexového fondu a pak se toho roky nedotknout. I padesát dolarů měsíčně od co nejnižšího věku podle něj udělá víc než snaha najít tu správnou firmu ve správný okamžik, protože jediná výhoda, kterou mladí lidé mají a nikdo jiný ji koupit nemůže, je čas.

Zajímavé je, jak dobře obě rady fungují vedle sebe. Podíl ve firmě je sázka s nenulovou pořizovací cenou. Lidé, kteří vyměnili část platu za opce ve firmě, jež nikdy nedošla na burzu, přitom podobné příběhy o rychlém zbohatnutí vyprávět nemohou.

Takže ano, zeptat se na podíl stojí za to. Jen s vědomím, že se ptáte na sázku, ne na odměnu.