Z 10 000 dolarů skoro 42 000 za deset let. Jenže tenhle fond si běžný český investor nekoupí

Existuje jeden fond, na který narazíte v každém druhém článku o investování. Doporučuje ho Warren Buffett, plní ho miliony amerických penzijních účtů a jeho jméno se stalo synonymem pro "prostě kup index a nech to být". Řeč je o Vanguard S&P 500 ETF $VOO - fondu, který kopíruje pět set velkých amerických firem a účtuje si za to směšné poplatky.

Nedávno kolovala čísla o tom, kolik by vydělal někdo, kdo do něj vložil 10 000 dolarů. Pokud by tak učinil přesně před deseti lety a průběžně reinvestoval dividendy, měl by dnes zhruba 42 000 dolarů. Odpovídá to desetiletému průměrnému ročnímu zhodnocení (total return) kolem 15,3 % k začátku září 2026. To je slušný výsledek pro fond, u kterého nemusíte dělat vůbec nic.

Jenže je tu jeden detail, který americké články neřeší - a pro vás je zásadní. Jako český retailový investor si VOO u běžného brokera nekoupíte. A to není chyba, ani vaše, ani brokera.

Matematika, která zní až podezřele dobře

S&P 500 sdružuje přibližně pět set předních velkých amerických společností a dohromady pokrývá zhruba 80 % kapitalizace amerického akciového trhu. Není to mechanicky "pět set největších firem" - společnosti musí splňovat další kritéria a o výsledném složení rozhoduje indexový výbor. Investovat do něj je i tak něco jako vsadit si na americkou ekonomiku jako celek.

A poslední dekáda byla mimořádně štědrá. Desetiletý průměrný roční výnos VOO se pohybuje kolem 15,3 %, pětiletý kolem 14 %. To jsou čísla, po kterých by se aktivně řízeným fondům jen zatočila hlava.

Patnáct procent ročně není normál, ale výjimka. Historicky totiž S&P 500 vydělával v průměru spíš okolo 10 % ročně (bez očištění o inflaci). Posledních patnáct let bylo pro trh nadstandardně silných a brát je jako záruku budoucnosti by byla klasická chyba začátečníka.

Podle analýz S&P Dow Jones Indices porazil obyčejný index za posledních patnáct let přibližně 90 % aktivně řízených fondů velkých amerických firem. Jinými slovy: draze placený manažer vám ve většině případů výnos nezlepší, ale zhorší.

Správci majetku své manželky Warren Buffett doporučil, aby po jeho smrti vložil 90 % peněz do levného indexového fondu na S&P 500 - a výslovně zmínil ten od Vanguardu.

z dopisu akcionářům Berkshire Hathaway, 2013

Není to náhoda ani exces staříka, který to s indexy přehání. Buffett tenhle názor opakuje léta a řadí se k němu i většina akademických dat o dlouhodobém investování.

Co vlastně v tom fondu je

Když se řekne "index pěti set firem", zní to jako rozumně rozložené portfolio. Realita je ale trochu jiná.

Špička dnešního S&P 500 je totiž extrémně nahuštěná do několika technologických gigantů. Podle dat Vanguardu ke konci června 2026 vypadala první desítka největších pozic zhruba takto:

• Nvidia $NVDA - 7,50 %

• Apple $AAPL - 6,57 %

• Alphabet $GOOG (obě třídy akcií dohromady) - 5,82 %

• Microsoft $MSFT - 4,29 %

• Amazon $AMZN - 3,61 %

• Broadcom $AVGO - 2,77 %

• Meta Platforms $META - 1,91 %

Když si tedy kupujete "celý americký trh", ve skutečnosti hodně sázíte na hrstku technologických titánů. Pokud jim začne téct do bot, potáhnou index dolů bez ohledu na to, jak se daří zbylým 490 společnostem.

Existují i chytřejší varianty. Třeba Invesco S&P 500 Equal Weight ETF $RSP drží úplně stejných pět set firem, ale dává každé stejnou váhu. Nvidia tam má stejný hlas jako nějaká méně známá průmyslová firma. V letech, kdy technologie letí nahoru, takový fond zaostává, ale naopak může dopad vysoké koncentrace do několika největších titulů částečně zmírnit.

Kámen úrazu pro evropského investora

Všechny ty krásné výnosy platí pro americký fond VOO - jenže ten si jako český retailový investor u běžného brokera nekoupíte. Zkuste to zadat v Degiru nebo u jiného evropského brokera a objednávka vám prostě neprojde.

Důvod není v tom, že by byl fond špatný nebo zakázaný. Na vině je evropská regulace jménem PRIIPs, platná od roku 2018. Ta vyžaduje, aby každý investiční produkt nabízený drobným investorům v EU měl takzvaný Klíčový informační dokument (KID) - krátký standardizovaný přehled rizik a poplatků. VOO tuhle dokumentaci potřebnou k tomu, aby ho běžní čeští retailoví klienti mohli přes evropské brokery standardně nakupovat, jednoduše nemá. Bez odpovídajícího KID ho proto broker českému retailovému klientovi standardně nabídnout nemůže.

"Nejde o hodnocení kvality fondu. Je to čistě dokumentační pravidlo, které dopadá stejně na skvělé fondy jako VOO i na ty průměrné."

z analýzy evropské regulace ETF

Řešení je naštěstí prosté. Pro prakticky každý populární americký ETF existuje takzvaná UCITS varianta - evropský fond, který kopíruje úplně stejný index, jen je domicilovaný obvykle v Irsku a splňuje evropská pravidla. Pro S&P 500 jsou to třeba iShares Core S&P 500 nebo Vanguard S&P 500 UCITS ETF. Sledují identický index a koupíte je bez problémů.

Proč evropská varianta není žádná náhražka

Na první pohled to vypadá jako kompromis. Ve skutečnosti nejde o drahou náhražku, která by index sledovala nějak zásadně hůř. Například iShares Core S&P 500 UCITS ETF (CSPX) sleduje stejný index, sídlí v Irsku, fyzicky drží jeho akcie a účtuje si TER 0,07 % ročně. Americký VOO má nákladovost 0,03 %. Rozdíl tedy činí čtyři setiny procentního bodu ročně - zanedbatelná částka.

Důležitější rozdíly leží v právní a daňové struktuře. Irský fond odvádí srážkovou daň z dividend amerických společností už na úrovni fondu a třeba CSPX dividendy následně automaticky reinvestuje, takže se o ně nemusíte starat.

Zásadní je ale ještě něco jiného: americká dědická daň (estate tax). Pokud člověk, který není občanem ani rezidentem USA, drží při úmrtí americká aktiva, mohou spadat do americké pozůstalosti. IRS uvádí, že pokud jejich hodnota přesáhne 60 000 dolarů, vzniká obecně povinnost podat americké estate-tax přiznání Form 706-NA. Samotná případná daň pak závisí na konkrétní struktuře majetku a dalších okolnostech. U irského UCITS ETF investor drží podíl v irském, nikoli americkém fondu, takže tento konkrétní problém odpadá.

Pozor, co si vlastně kupujete

Takže až příště narazíte na článek, který vám bude vyprávět, jak by z vašich deseti tisíc dolarů ve VOO bylo za dekádu přes čtyřicet tisíc, můžete klidně přikývnout. Levný širokoindexový fond držený roky je jednou z nejosvědčenějších investičních strategií vůbec a konkrétní ticker VOO klidně nechte Američanům - evropský investor má UCITS fondy, které sledují úplně stejný index.

Ať už koupíte CSPX, VUAA nebo americký VOO, ve všech případech dostáváte tentýž balík silně nahuštěný do hrstky technologických gigantů. Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon a spol. dnes tvoří přes třetinu celého indexu. Dokud rostou, táhnou vaše portfolio nahoru. Až se karta obrátí, potáhnou ho stejnou silou dolů - a evropský obal vás před tím neochrání ani o setinu procenta. Růst dnešních největších technologických společností přitom v posledních letech významně přispíval k nadstandardním výnosům indexu. Stejná koncentrace ale může v budoucnu fungovat i opačným směrem.