Průměrná mzda 52 tisíc? Za Prahou je to úplně jiná země

Otevřete výplatní pásku a číslo 51 966 korun tam nikde nenajdete? Nejste v menšině, ale ve většině.

Přesně tolik totiž podle Českého statistického úřadu vydělával ve druhém čtvrtletí "průměrný Čech". Jenže takový člověk skoro neexistuje. Průměr je statistický kouzelník: pár set tisíc vysoce placených lidí, z velké části soustředěných v Praze, ho vytáhne nahoru natolik, že s výplatou v Sokolově, Bruntále nebo Litvínově přestane mít moc společného.

Existuje číslo, které to napravuje. Jmenuje se medián, je to hodnota přesně v polovině žebříčku a bývalo v každé zprávě o mzdách. Letos v ní není. A to je na dnešních datech to nejzajímavější.

Nejdřív ta oficiální část. Průměrná mzda stoupla meziročně o 3 105 korun, tedy o 6,4 procenta. Inflace za stejnou dobu běžela na dvou procentech, kupní síla průměrné výplaty tak přidala 4,3 procenta, jak vyplývá z dat statistického úřadu. Reálné mzdy rostou nepřetržitě od začátku roku 2024, kdy je přestala požírat vysoká inflace.

Pak jsou tu ale dvě věci, které v titulcích nebývají. Jednu z jarních tabulek musel úřad přepsat a druhá se do nich zatím nevrátila vůbec.

Rekord z jara, který se nekonal

V březnu proběhla médii zpráva, že mzdy v prvním čtvrtletí vyskočily meziročně o 8,1 procenta. Byl to nejrychlejší růst za dlouhou dobu a analytici tehdy mluvili o silném proinflačním impulzu.

Jenomže tohle číslo už neplatí. Statistický úřad ho spolu s novými daty revidoval dolů na 6,1 procenta. Rozdíl dvou procentních bodů souvisí podle úřadu se zaváděním nového datového zdroje.

V praxi to znamená, že jarní mzdová exploze, kterou trh několik měsíců zpracovával, byla z velké části artefakt statistiky. Skutečný obrázek je klidnější: mzdový růst se drží kolem šesti procent a mezi prvním a druhým čtvrtletím se prakticky nepohnul.

"Výrazná sestupná revize dat za první čtvrtletí snižuje tlak na ČNB."

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v komentáři ke mzdovým datům

Číslo, které letos z tabulek zmizelo

Průměrná mzda má jednu známou vadu: táhnou ji nahoru nejvyšší výdělky. Většina zaměstnanců na ni nedosáhne. Proto ekonomové i novináři vždycky sáhli po mediánu, tedy hodnotě, pod kterou a nad kterou je přesně polovina lidí.

Jenže medián letos ze statistik zmizel. Datový zdroj, ze kterého se modeloval, loni skončil a nový zatím nefunguje. Poslední známé číslo je tak z posledního čtvrtletí roku 2025, kdy medián dosáhl 45 523 korun. Od průměru té doby ho dělilo zhruba pět tisíc korun.

Zmizel s ním i pohled na rozptyl výdělků. Ještě loni na podzim platilo, že osmdesát procent zaměstnanců bralo mezi 23 282 a 89 006 korunami. To je rozdíl skoro čtyřnásobný a právě on z "průměrné mzdy" dělá číslo, které o životě konkrétní domácnosti neřekne skoro nic.

Kdo si polepšil a kdo zůstal stát

Odvětvové rozdíly byly letos v druhém čtvrtletí mnohem výraznější než rozdíly mezi kraji. Nejvíc přidaly obory, které dlouhodobě patří k nejhůř placeným.

• Administrativní a podpůrné činnosti (agentury práce, ostraha): růst o 16,6 procenta na 40 387 korun

• Ostatní činnosti: růst pouze o 0,2 procenta na 36 036 korun

• Těžba a dobývání: růst o 2,2 procenta na 52 817 korun

"Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti."

Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ, v komentáři k výsledkům za 2. čtvrtletí

Zajímavé je i rozdělení podle sektoru. Ve veřejném sektoru vzrostly výdělky o 6,9 procenta, v soukromém o 6,1 procenta. Motorem mzdového růstu tedy letos nejsou firmy, ale stát.

Mapa, na které Praha hraje jinou ligu

Regionální rozdíly zůstávají obrovské a nemění se roky. Průměrná mzda v Praze dosáhla 66 459 korun, což je o 27,9 procenta nad celostátním průměrem. Druhý Středočeský kraj se dostal na 55 218 korun a i to je z velké části efekt blízkosti hlavního města.

Na opačném konci žebříčku skončil Karlovarský kraj se 44 476 korunami, následovaný Moravskoslezským (46 543 korun) a Ústeckým krajem (47 250 korun). Mezi pražskou a karlovarskou výplatou je rozdíl skoro 22 tisíc korun měsíčně.

Tempo růstu ale bylo v regionech vyšší než v Praze. Nejrychleji rostly mzdy v Plzeňském kraji, kolem sedmi procent, zatímco Praha přidala 6,2 procenta. Nůžky se tedy zavírají, jenže tempem, při kterém by dorovnání trvalo desítky let.

Co si z toho odnese centrální banka

Tady se ze statistické kuriozity stává téma, které má cenu sledovat i mimo mzdové tabulky. Mzdy jsou pro Českou národní banku jedním z hlavních vodítek, jak silné jsou domácí inflační tlaky.

Bankovní rada v červnu zvýšila základní sazbu na 3,75 procenta, což bylo první utažení měnové politiky od roku 2022. Guvernér Aleš Michl tehdy podle záznamu z tiskové konference uvedl, že rada vidí v ekonomice převahu rizik směrem k vyšší inflaci. Na srpnovém zasedání pak sazby zůstaly beze změny a rozhodnutí bylo jednomyslné. Další jednání je na programu 17. září.

Čerstvá mzdová data hrají spíš pro klidnější variantu. Růst kolem šesti procent není nic, co by centrální banku nutilo jednat, a revize jarních čísel navíc bere sílu argumentu, že se trh práce přehřívá.

Pro majitele hypoték, spořicích účtů i dluhopisů je to relevantnější než samotná výše průměrné mzdy. Sazba centrální banky totiž určuje, kolik zaplatíte za úvěr a kolik dostanete za odložené peníze.

Zůstává jen mírně znepokojivý detail. O nastavení sazeb se rozhoduje mimo jiné podle dat, jejichž jarní verzi bylo nutné opravit o dva procentní body a ve kterých zatím chybí ukazatel, jenž o skutečné mzdové realitě vypovídá nejlíp.