Kolik musíte mít zainvestováno, abyste mohli vybírat 100 000 Kč měsíčně?

Sto tisíc korun měsíčně, rok co rok, aniž byste museli chodit do práce. Zní to jako typická fantazie z investičních diskuzí, ale dá se to spočítat docela přesně. Otázka jen je, kterému výpočtu věřit - protože renomovaní odborníci na důchodové plánování se v posledních měsících rozešli v číslech o dost víc, než by čtenář čekal.

Základ je takzvané pravidlo bezpečné míry výběru (safe withdrawal rate). Jde o procento z celkového portfolia, které si člověk může každý rok vybrat, aniž by mu peníze za dobu důchodu došly. Sto tisíc korun měsíčně znamená 1,2 milionu korun ročně. Zbývá jen dosadit správné procento.

Klasika za 30 milionů, nebo nová verze za 25,5 milionu?

Nejznámější je takzvané pravidlo 4 %, které v 90. letech spočítal finanční poradce William Bengen. Při čtyřprocentní míře výběru by na 1,2 milionu korun ročního příjmu stačilo mít zainvestováno 30 milionů korun. Bengen ale svůj vlastní výpočet v posledních letech přepracoval a došel k závěru, že bezpečná míra výběru může být klidně 4,7 % - tedy jen 25,5 milionu korun na stejný měsíční příjem.

Rozdíl vysvětluje šíří portfolia. Původní výpočet z roku 1994 počítal jen se dvěma třídami aktiv, americkými akciemi a dluhopisy.

Přidal jsem do mixu americké small-cap akcie, microcap akcie, mezinárodní akcie a státní pokladniční poukázky, a to mě dostalo ze 4 % až na 4,7 %.

William Bengen, finanční poradce

Bengen jde ve svých úvahách ještě dál a naznačuje, že strop tím nekončí.

Myslím, že je to pravděpodobně blíž k 5 %, pokud přidáte i další aktiva, která jsem nezahrnul - třeba zlato, nemovitostní fondy, alternativní investice nebo komodity.

William Bengen, finanční poradce

Při pětiprocentní míře výběru by na 100 000 Kč měsíčně stačilo 24 milionů korun. Jenže ne všichni analytici jsou tak optimističtí.

Morningstar říká: buďte opatrnější

Analytická společnost Morningstar patří k nejsledovanějším hlasům v oboru důchodového plánování a její doporučení jde přesně opačným směrem než Bengenovo. Pro rok 2026 firma doporučuje bezpečnou míru výběru pouze 3,9 % (podle FA Magazine) - o něco víc než 3,7 % o rok dříve, ale stále výrazně pod Bengenovým číslem.

Při 3,9 % byste na sto tisíc korun měsíčně potřebovali mít zainvestováno zhruba 30,8 milionu korun. Metodika navíc počítá s konzervativnějším portfoliem - jen 30 až 50 % v akciích, zbytek v dluhopisech a hotovosti. Morningstar to zdůvodňuje tím, že akciově agresivnější portfolia hůř snášejí špatné roky hned na začátku důchodu, což může výběry z portfolia poškodit natrvalo. Firma zároveň připouští, že fixní procento není jediná cesta.

"Pokud jste ochotní být flexibilní, pravděpodobně můžete a měli byste své výdaje zvýšit," uvedla ředitelka pro osobní finance Morningstar Christine Benz podle serveru TheStreet. Morningstar ve své analýze testoval osm flexibilních strategií výběru, u kterých se bezpečná míra dostala až na 5,7 % - to by znamenalo jen 21 milionů korun potřebného kapitálu. Cenou je ochota v horších letech výběry omezit.

Do třetice se přidává i finanční společnost Fidelity, která pro klienta odcházejícího do důchodu v 67 letech s portfoliem nad 50 % v akciích počítá s mírou 4 až 5 % a devadesátiprocentní úspěšností plánu do 93 let věku. Rozpětí mezi nejopatrnějším a nejoptimističtějším scénářem tak dělá přes devět milionů korun na stejný cílový příjem.

Proč se čísla tak liší

Rozdíl mezi 3,9 % a 4,7 % nevzniká náhodou. Morningstar pracuje s dopřednými odhady výnosů postavenými na dnešních ohodnoceních trhu a aktuálních výnosech dluhopisů, zatímco Bengen vychází z historických dat za posledních zhruba sto let a širšího mixu aktiv, včetně menších a zahraničních firem. Ani jeden přístup není "špatně" - jde o dva různé pohledy na to, jak moc věřit tomu, že se budoucnost bude podobat minulosti.

Do hry navíc vstupuje takzvané riziko sekvence výnosů. Když portfolio klesne hned v prvních letech výběru, kombinace poklesu a pravidelných výběrů dokáže napáchat mnohem víc škody, než kdyby stejný propad přišel o dvacet let později. Právě proto Morningstar doporučuje konzervativnější podíl akcií - ne kvůli nižším očekávaným výnosům, ale kvůli menším výkyvům v kritických prvních letech.

Co když chcete žít jen z dividend

Existuje ještě jeden úhel pohledu - žít čistě z dividend a nikdy se nedotknout jistiny. Tady ale čísla vypadají úplně jinak. Dividendový výnos indexu S&P 500 se dnes pohybuje kolem 1,05 % (podle dat GuruFocus). Při takovém výnosu by na 1,2 milionu korun ročně bylo potřeba mít zainvestováno přes 114 milionů korun - tedy čtyřikrát až pětkrát víc než u strategie postavené na postupném prodeji podílu z portfolia.

Proto většina propočtů bezpečné míry výběru počítá s takzvaným total return přístupem: část příjmu tvoří dividendy, část pochází z prodeje části akcií, a portfolio se zároveň postupně zhodnocuje. Kdo chce žít jen z dividend, obvykle sahá po akciích a fondech s vyšším výnosem, než jaký nabízí široký index - tím ale zpravidla přijímá nižší tempo růstu samotné hodnoty portfolia.

Jedno číslo neexistuje

Když se všechny scénáře poskládají vedle sebe, vychází rozpětí od zhruba 21 milionů korun (Morningstarova flexibilní varianta) přes 24 až 25,5 milionu (Bengenova aktualizovaná čísla) až po 30 až 31 milionů korun u konzervativnějších odhadů. Kdo chce hrát na jistotu s delším horizontem, počítá spíše s ještě opatrnější mírou kolem 3 %, což by znamenalo 40 milionů korun.

Rozdíl mezi 21 a 40 miliony na stejný měsíční příjem ukazuje, jak moc závisí odpověď na konkrétních předpokladech - složení portfolia, délce důchodu, ochotě omezit výdaje ve špatných letech i na tom, jestli člověk věří spíš historickým datům, nebo dopředným odhadům. Kdo se ptá "kolik potřebuji", by si měl především ujasnit, kterému z těchto scénářů vlastně důvěřuje.