IBM vsází 10 miliard dolarů na kvantové počítače. Rok 2029 má být zlomový

Pokud jste v posledních letech sledovali zprávy z technologického světa, narazili jste na slovo "kvantový" pravděpodobně víckrát, než by bylo zdrávo. Kvantové počítače, kvantová kryptografie, kvantová výhoda - pojmy, které se skloňují od devadesátých let a přesto dodnes nedorazily do širokého praktického využití.

IBM to chce změnit. Firma v SEC hlášení z 28. května oznámila investici přesahující 10 miliard dolarů do kvantových technologií v průběhu příštích pěti let. Cíl je konkrétní: postavit do roku 2029 první velkoškálový kvantový počítač odolný vůči chybám. A tentokrát to nezní jako vzdálená vize - zní to jako závod, který právě začal na plné obrátky.

Co je chybová tolerance a proč je to tak důležité

Kvantové počítače existují. IBM jich má v provozu přes 90 rozmístěných po celém světě - více, než veřejně hlásí všichni ostatní hráči v odvětví dohromady. Jenže tato čísla zakrývají zásadní problém: dnešní kvantové systémy jsou mimořádně citlivé na šum z okolního prostředí. Každá drobná vibrace, teplotní výkyv nebo elektromagnetické rušení narušuje výpočet a způsobuje chyby.

Odborně se tomuto nedostatku říká absence chybové tolerance - tedy schopnosti systému odhalovat a opravovat chyby během výpočtu. Dokud ji kvantové počítače nemají, jsou sice fascinující laboratorní nástroje, ale ne spolehlivé stroje pro průmyslové nasazení. Právě chybová tolerance je technická hranice, za kterou začíná éra prakticky použitelných kvantových počítačů - a IBM říká, že ji překročí do roku 2029.

Investice pokryje výzkum a vývoj, rozšíření výrobních kapacit, partnerství s firmami a univerzitami i akvizice. Součástí oznámení je také vznik nové společnosti Anderon - samostatné americké továrny na kvantové čipy, která vznikne na základě dohody s americkým ministerstvem obchodu. Stát do projektu přispěje miliardou dolarů z prostředků CHIPS Act, IBM přidá vlastní miliardu a doplní ji duševním vlastnictvím, infrastrukturou a personálem. Továrna bude sídlit v Albany ve státě New York a specializovat se na výrobu 300milimetrových kvantových waferů.

„Kvantové počítače jsou pravděpodobně tři až pět let od nasazení. Vyřeší problémy, které AI nedokáže."

CEO IBM Arvinda Krishny

Výroba jako největší brzda celého odvětví

Tady leží jeden z nejméně diskutovaných, ale klíčových problémů celého kvantového průmyslu. Zatímco média sledují závod v počtu qubitů, výrobní kapacity tiše dusí možnosti celého sektoru. Kvantové procesory se dnes vyrábějí v malých sériích složitými procesy, které se nedají jednoduše škálovat. Výsledkem jsou vysoké náklady, omezená dostupnost a pomalý přechod z laboratoří do reálného nasazení.

Anderon má tuto výrobní brzdu prolomit. Přechod na standardizovanou velkosériovou výrobu by mohl pro kvantové čipy znamenat totéž, co továrna TSMC pro tradiční polovodiče - tedy dramatické snížení nákladů a zrychlení vývoje. Geopolitický kontext je přitom explicitní: USA se snaží zajistit, aby kritická výrobní infrastruktura pro kvantové technologie zůstala na americké půdě, mimo dosah čínské konkurence.

Google chce ověřitelnost, Microsoft nový stav hmoty

IBM není v tomto závodě samo - a každý z rivalů přichází s odlišnou technologickou filozofií.

Google v prosinci 2024 představil čip Willow se 105 qubity, který zvládl výpočet za pět minut, jenž by nejrychlejšímu superpočítači trvaly 10 septilionů let. Šlo ale o uměle vytvořený benchmark bez přímého praktického využití - a Google to otevřeně přiznává. Skutečný průlom přišel v říjnu 2025: algoritmus Quantum Echoes na čipu Willow jako první v historii spustil ověřitelný výpočet překonávající superpočítače při studiu organických molekul ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Berkeley. Výsledek je opakovatelný a nezávisle ověřitelný - což byl klíčový chybějící článek.

Microsoft vsadil na zásadně odlišnou cestu. Jeho čip Majorana 1 staví na topologických qubitech vyrobených z nového materiálu zvaného topokondukátor - kombinace india arsenidu a hliníku, která podle Microsoftu tvoří zcela nový stav hmoty.

Majorana 1 zatím pracuje pouze s osmi qubity, ale Microsoft tvrdí, že architektura má jasnou cestu k milionu qubitů na jediném čipu - tedy ke stroji dostatečně výkonnému pro průmyslové problémy.

CEO Satya Nadella o čipu prohlásil: „Věříme, že tento průlom nám umožní vytvořit skutečně smysluplný kvantový počítač ne v dekádách, jak někteří předpovídali, ale v letech."

Mezi menšími hráči vyniká IonQ, jehož přístup pomocí zachycených iontů upřednostňuje přesnost před hrubým výkonem. Firma dosáhla světového rekordu ve věrnosti qubitů na úrovni 99,99 % a pro letošní rok připravuje architekturu s 256 qubity, přičemž do roku 2030 cílí na systémy s milionem qubitů.

Proč 2029 není jen další odložený slib

Nejdřív je důležité pochopit, proč kvantové počítače vůbec tolik zajímají vlády, armády i farmaceutické firmy. Nejde o to, že by byly rychlejší verzí těch dnešních - jsou to stroje pro úplně jinou třídu problémů. Tyto technologie by dokázaly simulovat chování molekul při vývoji nových léků způsobem, který dnešní superpočítače nezvládnou ani za celý lidský věk. Nebo optimalizovat globální logistické sítě v reálném čase. Nebo - a tady je třeba zpozornit - prolomit šifrovací standardy, na kterých stojí bezpečnost internetu, bankovnictví i vojenských komunikací. Google v roce 2025 varoval, že k tomu může dojít již v roce 2029.

Jak velký trh kvantové počítače představují? MarketsandMarkets odhaduje přibližně 20 miliard dolarů do roku 2030, jiné analýzy hovoří o až 200 miliardách do roku 2040. Tak velký rozptyl není chyba metodiky - je to poctivý odraz toho, že nikdo přesně neví, kdy se chybová tolerance vyřeší a jak rychle za ní přijde průmyslové nasazení.

Co je ale zcela jasné: vlády tuto nejistotu ignorují a investují bez ohledu na ni. Čína vyčlenila v roce 2025 přibližně 55 miliard dolarů na vědu a technologie s výraznou částí mířící do kvantového výzkumu. USA navrhují 2,5 miliardy federálních dolarů na roky 2026-2030 skrze Národní kvantovou iniciativu. Evropa udržuje miliardový Quantum Flagship Program. Tohle není věda - je to geopolitika.

Věřit tedy IBM a jejich termínu 2029? Oprávněná skepse existuje - kvantové počítače mají za sebou dekády velkých slibů a skromných výsledků. Ale tentokrát je tu jeden zásadní rozdíl: firmy nepřicházejí jen s výzkumnými milníky na konferencích, ale staví fyzické továrny a podepisují smlouvy s průmyslovými zákazníky. IBM má dnes ekosystém, který čítá přes 325 firem, které jejich kvantové systémy aktivně využívají. A deset miliard dolarů vložených do výrobního závodu je zcela jiná kategorie závazku než jakýkoli předchozí slib.