Budou potřeba desítky bilionů dolarů, řekl Jensen Huang a přirovnal AI k objevení elektřiny

Když si sednete vedle amerického ministra obchodu a před kamerami vyslovíte částku s dvanácti nulami, můžete si být jistí, že ji druhý den převezmou všechny agentury. Přesně to se stalo 2. září na setkání ministrů zemí G20 v Chapel Hill v Severní Karolíně. Šéf Nvidie $NVDA Jensen Huang tam v rozhovoru s Howardem Lutnickem popsal, jak velká podle něj bude výstavba infrastruktury pro umělou inteligenci.

„Uvědomujeme si, že výstavba infrastruktury nebude v řádu desítek miliard, ale v řádu desítek bilionů dolarů.“

Jensen Huang, CEO Nvidia, na G20 Innovation Ministerial v Chapel Hill, 2. září 2026

Tisícinásobek bez data splatnosti

Pro představu: americké "trillions" jsou české biliony. Deset bilionů dolarů je zhruba desetina toho, co za rok vyprodukuje celá světová ekonomika. Skok z desítek miliard na desítky bilionů je tisícinásobek, a Huang k němu nepřidal žádný časový rámec. Neřekl, jestli jde o pět let, nebo o třicet, ani jak se ta částka dělí mezi čipy, budovy a elektrárny.

Stojí za pozornost i jedna jazyková drobnost. Huang neřekl „odhadujeme“ ani „věřím“. Řekl „uvědomujeme si“, tedy že to prý chápal už Lutnick, když se poprvé potkali. Formálně tak nejde o prognózu šéfa firmy, ale o připomínku sdíleného předpokladu. V praxi je to ale totéž: nejcennější firma světa říká, že trh pro její produkty je násobně větší, než si kdokoli spočítal.

O celé akci, kde vystoupili i šéf OpenAI Sam Altman a spoluzakladatel Anthropicu Tom Brown, referoval deník Duke Chronicle.

Elektřina se účtuje za kilowatthodiny, AI za tokeny

Zajímavější než samotné číslo je způsob, jakým ho Huang zdůvodnil. Podle něj se AI chová jako elektřina před sto lety: nejde o zařízení, které si koupíte, ale o infrastrukturu, ze které odebíráte a platíte podle spotřeby.

„Když se vrátíte o sto, dvě stě let zpátky, svět objevil novou věc jménem elektřina a zpeněžil ji v dolarech za kilowatthodinu. Dnes jsou to dolary za milion tokenů. Je to stejná myšlenka.“

Jensen Huang, CEO Nvidia, na G20 Innovation Ministerial v Chapel Hill, 2. září 2026

Token je základní jednotka, ve které jazykové modely zpracovávají text, zhruba kousek slova. Každý dotaz na ChatGPT nebo jiného asistenta spotřebuje tisíce tokenů a někdo za ně platí, ať už uživatel předplatným, nebo firma přes programové rozhraní. Huangova logika je jednoduchá: pokud existuje jednotka s cenou a poptávka po ní roste, dá se infrastruktura postavit na dluh a splácet z tržeb jako elektrárna nebo dálnice.

Právě tahle věta je jádrem jeho obrany proti řečem o bublině. Huang netvrdí, že bublina není, protože se utrácí hodně. Tvrdí, že není, protože se utrácí se ziskem. To je mnohem užší a mnohem lépe obhajitelný argument než ten, který se dostal do titulků.

Realita: necelý bilion ročně a první červená čísla

A tady si může každý Huangova slova porovnat s účetnictvím. Pět největších stavitelů datových center, tedy Microsoft $MSFT, Alphabet $GOOGL, Amazon $AMZN, Meta $META a Oracle $ORCL, letos podle odhadu analytiků CreditSights proinvestuje dohromady kolem 750 miliard dolarů. To je o dvě třetiny víc než loni a třetí rok po sobě s růstem přes 60 %.

Jen ve druhém čtvrtletí utratily čtyři z nich (bez Oraclu) 166 miliard dolarů, meziročně o 87 % víc. Rozpis na celý rok vypadá takto:

• Amazon: kolem 200 miliard dolarů

• Microsoft: zhruba 190 miliard

• Alphabet: 175 až 185 miliard

• Meta: 115 až 135 miliard

Investoři to ale přestávají brát jako samozřejmost. Jak popsala CNBC, Alphabet ve druhém čtvrtletí poprvé od vstupu na burzu v roce 2004 vykázal záporný volný cash flow, tedy utratil víc, než mu podnikání přineslo. Akcie na to reagovaly propadem o 7 %. Analytici Goldman Sachs v čele s Benem Sniderem už na začátku roku varovali, že AI zatím vypadá jen na polovinu zisku, který by tak vysoké investice ospravedlnil, píše Fortune.

Jinými slovy: při dnešním tempu by se na „desítky bilionů“ čekalo přes deset let a už dnes se z toho některým firmám prohýbá rozvaha.

Huangova vlastní kalkulačka dává menší číslo

Paradoxně nejlepší korekci nabídl na stejném pódiu sám Huang. V další části rozhovoru zopakoval svůj oblíbený přepočet: jeden gigawatt výpočetní kapacity pro AI stojí 50 až 60 miliard dolarů včetně čipů, budov, chlazení a energetiky. A cíl, o kterém mluvil pro Spojené státy, je 100 gigawattů do konce dekády.

Stačí vynásobit. Sto gigawattů krát 50 až 60 miliard je 5 až 6 bilionů dolarů. To je obří suma, zhruba sedminásobek letošních investic, ale pořád jsou to jednotky bilionů, ne desítky. Aby se Huangův velký výrok naplnil, musel by zbytek světa postavit několikanásobek toho, co plánuje Amerika, nebo by se muselo stavět ještě dlouho po roce 2030.

Firma, které to zatím všechno vychází

Ať už je správné číslo pět bilionů nebo padesát, jedna věc je jistá: pro Nvidii ta výstavba běží naplno už teď. Ve čtvrtletí, které skončilo 26. července, firma podle výsledkové zprávy utržila 96,2 miliardy dolarů, meziročně o 106 % víc. Z toho 89 miliard připadlo na datová centra. Hrubá marže se drží na 75 %, což u výrobce hardwaru nemá obdoby. Na aktuální čtvrtletí firma slibuje tržby 108 miliard, a to bez jakéhokoli prodeje AI čipů do Číny.

„AI dosáhla bodu zlomu. Dělá užitečnou práci. Její tokeny jsou produktivní a ziskové. Výpočetní výkon je teď příjem.“

Jensen Huang, CEO Nvidia, ve zprávě k výsledkům za druhé čtvrtletí fiskálního roku 2027, 26. srpna 2026

Akcie se podle dat CNBC obchodují kolem 225 dolarů, necelých 5 % pod květnovým maximem 236,5 dolaru, a tržní hodnota firmy přesahuje 5,4 bilionu dolarů. Zajímavé je, že navzdory zdvojnásobení tržeb není ocenění nijak přemrštěné: poměr ceny k zisku za posledních dvanáct měsíců je kolem 28 a při pohledu na očekávané zisky příštího roku klesá pod 19. Trh tedy Huangovi věří v jednotkách bilionů. V desítkách zatím ne.

A možná je to tak správně. Huang je člověk, který má z výstavby největší prospěch, a zároveň ten, kdo vidí do objednávek nejlíp. Obě věci platí najednou. Desítky bilionů zatím zůstávají výrokem na pódiu. To, co se dá spočítat, je 750 miliard letos a 96 miliard čtvrtletních tržeb Nvidie. A rozdíl mezi těmi dvěma řády je přesně to, o co se investoři budou v příštích letech přít.