Bitcoin za tři měsíce zdražil o 43 %. Citi teď počítá se 113 000 dolary

Patnáctého září se v americkém Senátu hlasovalo o zákonu, který měl dát kryptoměnám konečně jasná pravidla. Digital Asset Market Clarity Act, zkráceně CLARITY, prošel Sněmovnou reprezentantů i senátním bankovním výborem a chyběl mu poslední krok. Výsledek procedurálního hlasování: 49 proti 50, přičemž potřeba bylo 60 hlasů. Pro odvětví, které do lobbingu za zákon nalilo miliony dolarů, to byla nejbolestivější porážka za několik let.

Logika říkala, že bitcoin by měl spadnout. Místo toho se stalo něco jiného. Do konce září přidal přes 10 %, celý třetí kvartál uzavřel s růstem 42,7 % a 1. října přišla zpráva, která tomu dala punc: Citigroup $C zvedla roční cíl pro bitcoin z 82 000 na 113 000 dolarů. Jak je to možné?

Proč prohra v Senátu bitcoinu nakonec pomohla

Klíč je v tom, co se stalo den po hlasování. Šéf americké Komise pro cenné papíry (SEC) Paul Atkins dal najevo, že úřad nebude na Kongres čekat a pravidla pro krypto dopíše sám.

„S legislativou nebo bez ní budeme jednat rozhodně v rámci zákonných pravomocí SEC, abychom přinesli jistotu americkým investorům i podnikatelům, kteří utvářejí naši technologickou budoucnost."

Paul Atkins, předseda SEC, příspěvek na síti X, 16. září 2026

Nebyla to jen slova. SEC už v srpnu navrhla balík pravidel Regulation Crypto Assets, který má firmám umožnit vydávat tokeny bez plné registrace cenného papíru a zároveň určuje, kdy kryptoaktivum přestává být cenným papírem. Po krachu zákona v Senátu se z tohoto návrhu stala hlavní cesta, jak krypto v USA dostat pod srozumitelná pravidla.

Analytici Citi to v poznámce pro klienty popsali bez obalu: pád CLARITY sice zúžil cestu k zákonu o struktuře trhu, ale zároveň vyprovokoval oznámení SEC, která zmírnila negativní náladu. Označili je za dočasné, ale důležité pozitivum.

Nejhlasitější bitcoinový býk Michael Saylor, výkonný předseda firmy Strategy $MSTR, šel ještě dál a porážku zákona otevřeně oslavil.

„Odmítnutí zákona CLARITY je pro digitální aktiva pozitivním bodem obratu. Zákon může omezení zabetonovat stejně snadno, jako může zabetonovat právo."

Michael Saylor, výkonný předseda Strategy, příspěvky na síti X, září 2026

Jeho argument je prostý: finální verze zákona obsahovala i nepříjemné pasáže, třeba zákaz odměn za pouhé držení stablecoinů. Zákon by je zafixoval na roky, zatímco pravidla od regulátora se dají upravit mnohem rychleji.

Peníze se vracejí do ETF

Druhým dílem skládačky jsou toky peněz. Spotová bitcoinová ETF v USA, tedy fondy, přes které bitcoin kupují běžní investoři i penzijní poradci na burze, zažily mizerné první pololetí. Ve druhém čtvrtletí z nich odteklo zhruba 5 miliard dolarů a k polovině července byly od začátku roku v minusu 5,8 miliardy.

Třetí kvartál to otočil. Fondy přitáhly 6,34 miliardy dolarů, což je jejich nejsilnější čtvrtletí od spuštění v lednu 2024. Rozložení po měsících ukazuje, jak se nálada zlomila:

• červenec: 172 milionů dolarů

• srpen: 3,52 miliardy dolarů

• září: 2,65 miliardy dolarů

Citi na tom staví i svůj nový odhad. Očekává, že přítoky budou pokračovat pomalejším, ale stálejším tempem, protože investiční poradci a brokeři navyšují podíl bitcoinu v portfoliích postupně, ne skokově.

„Přítoky do ETF se obnovily, jakmile ceny prorazily nad 200denní klouzavé průměry. V základním scénáři teď počítáme s přítoky 5 miliard dolarů za 12 měsíců, zatímco dřív jsme čekali nulu."

Alex Saunders, analytik Citi, poznámka pro klienty, 1. října 2026

Dvousetdenní klouzavý průměr je pro začátečníky jednoduchá pomůcka: průměrná cena za posledních 200 obchodních dní. Když ji aktuální cena prorazí zdola, velké fondy to často berou jako signál, že se trend otočil, a začnou nakupovat.

Třetím faktorem je makroekonomika. Americké ministerstvo financí začalo zpětně odkupovat dlouhodobé dluhopisy, dolar zeslábl a obavy z postupného znehodnocování měn pomáhají bitcoinu stejně jako zlatu, které se drží nad 4 000 dolary za unci.

Citi už letos cíl pro bitcoin měnila třikrát

U banky, která teď bitcoin vidí na 113 000 dolarech, stojí za připomenutí, jak její odhad putoval během roku:

• leden: 143 000 dolarů

• březen: 112 000 dolarů (po zaseknutí CLARITY v bankovním výboru)

• červenec: 82 000 dolarů (po odlivu peněz z ETF)

• říjen: 113 000 dolarů

Odhad tedy věrně kopíroval cenu. Bitcoin začínal rok na 87 418 dolarech, v prvním čtvrtletí ztratil 22 %, ve druhém dalších 14 % a 30. června stál 59 101 dolarů. Teprve pak přišel růst o 43 %, který ho dostal zpět k hranici 83 000 až 85 000 dolarů, kde se drží poslední dva týdny.

I po skvělém kvartálu je tak bitcoin od začátku roku stále zhruba 4 % v minusu. A nový cíl Citi zůstává pod rekordem přes 126 000 dolarů z října 2025. Z aktuální ceny představuje růst asi o 35 %.

Co může rally zastavit

Největší brzda nesouvisí s kryptem vůbec. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vystoupal k 5,3 %, nejvýš od roku 2007. Když bezpečný dluhopis nese přes 5 % ročně, aktivum bez jakéhokoli výnosu musí přesvědčovat o to víc. Bylo to vidět i poslední den září: po mírnějších inflačních datech bitcoin vyskočil na 85 500 dolarů, ale jakmile výnosy dluhopisů znovu vzrostly, celý zisk se vypařil.

Druhé riziko pojmenovala sama Citi. Pravidla psaná úřadem místo Kongresu nejsou trvalá. Nová administrativa po volbách v roce 2028 je může odvolat, i když to je mimo horizont aktuální prognózy. CLARITY přitom pro letošek skončil. Sněmovna odjela z Washingtonu až do listopadových voleb a hlavní sponzorka zákona, senátorka Cynthia Lummisová, před hlasováním přiznala, že neúspěch bude znamenat konec.

Bitcoin tak roste ne díky Washingtonu, ale navzdory němu. Otázka pro čtvrtý kvartál zní, zda kupci ETF vydrží i ve chvíli, kdy jim nejbezpečnější investice na světě nabízí 5 % bez rizika.