Datacentra na oběžné dráze už příští rok. SpaceX zrychlila plán, fyzika ale zůstala stejná

Když finanční ředitel SpaceX $SPCX Bret Johnsen dorazil na konferenci Goldman Sachs Communacopia, čekalo se hlavně na čísla ke Starlinku. Místo toho přišel s termínem, který posunul celou debatu o počítačích na oběžné dráze o pár let dopředu.

Firma podle něj plánuje vypustit první orbitální výpočetní satelity už v roce 2027, velké nasazení pak v roce 2028. A ještě odvážnější je druhá část: Johnsen naznačil, že náklady na výpočetní výkon v kosmu by se mohly vyrovnat pozemním datacentrům už během příštího roku. To je zhruba o tři až pět let dřív, než s čím pracuje většina analytických modelů.

Proč SpaceX tlačí na pilu

Motivace je jednoduchá a hodně pozemská: na Zemi dochází elektřina. Ne fyzicky, ale administrativně - povolovací řízení, připojení k síti a čekací lhůty u trafostanic se staly úzkým hrdlem celého AI boomu. Přesně na tyhle limity Johnsen na konferenci ukazoval: o tempu celého odvětví dnes podle něj rozhoduje spíš dostupnost elektřiny než dostupnost čipů.

SpaceX přitom staví i pozemní kapacitu. Do konce letošního roku chce mít v provozu něco přes 2 gigawatty výpočetního výkonu, v roce 2027 má cílit na 5 až 10 GW. Jenže právě tahle křivka naráží na limity sítě - a orbitální satelity jsou pokus, jak se jim vyhnout.

Peníze přitom tečou. Johnsen na konferenci oznámil, že firma uzavřela další hostingovou smlouvu na výpočetní kapacitu v hodnotě 1,11 miliardy dolarů měsíčně od 1. prosince. Klienta neprozradil. Celkem by AI kontrakty měly do prosince přesáhnout 3,4 miliardy dolarů měsíčně a firma trvá na cíli 100 miliard dolarů ročního opakovaného příjmu do konce roku.

Cíl je přesto extrémně ambiciózní. Sto miliard dolarů ročně odpovídá tempu zhruba 8,3 miliardy dolarů měsíčně. Ještě ve druhém kvartálu se přitom firma pohybovala na tempu, které v přepočtu na celý rok dávalo zhruba 31 miliard dolarů. Nové kontrakty tuhle mezeru rychle zmenšují, zbývá jich ale pořád dost.

"Cílíme na to, že první orbitální výpočetní satelity poletí příští rok."

Bret Johnsen, finanční ředitel SpaceX

Satelit, který místo antény veze čipy

Technicky to není úplně nová konstrukce. Orbitální výpočetní satelity mají vycházet ze stejné platformy jako Starlink V3 - jen s tím rozdílem, že komunikační vybavení nahradí výpočetní hardware a přibydou výrazně větší solární panely.

Celá ekonomika ale stojí a padá s jedinou věcí: plnou znovupoužitelností Starship. Dokud se nebudou vracet oba stupně rakety a starty nepoběží jeden za druhým, zůstane cena za kilogram nákladu na oběžné dráze příliš vysoká na to, aby se provoz serverů ve vesmíru vůbec vyplatil. Johnsen zmínil, že poslední testovací let zvládl přesné přistání horního stupně na hladinu a raketa byla vylovena k analýze. Další let, plánovaný ještě na tento měsíc, má být vůbec první komerční misí Starship - poveze produkční satelity Starlink V3.

Trh to zatím bere smířlivě. Alphabet $GOOG i další hráči se pohybují ve stejném směru a Wall Street má na SpaceX převážně kladný pohled: zhruba čtyři pětiny analytiků drží doporučení Buy nebo Strong Buy, průměrná cílová cena se pohybuje kolem 221 dolarů. Akcie se v pátek obchodovaly okolo 149 dolarů, tedy po výrazném odrazu ze srpnového minima 104,83 dolaru a stále hluboko pod rekordem 225,64 dolaru z června.

"Plán je konkrétnější, ale všechno stojí a padá s frekvencí startů Starship."

Kutgun Maral, analytik Evercore ISI

Teplo, které nemá kam odejít

Tady se debata láme. Ve vakuu nemůžete odpadní teplo jednoduše předat okolnímu vzduchu jako u pozemního datacentra. Uvnitř systému ho lze odvádět kapalinou, nakonec se ho ale satelit musí zbavit vyzářením do prostoru. A to vyžaduje radiátory - tedy plochu, hmotnost a další starty.

Čísla jsou nepříjemná. Analýza institutu Brookings upozorňuje, že odvedení tepla z jediného velkého orbitálního datacentra by podle některých výpočtů vyžadovalo zhruba 200 tisíc metrů čtverečních radiátorů. To je dvacet hektarů panelů, které se musí nejdřív dostat na oběžnou dráhu. Pro srovnání: tepelný systém Mezinárodní vesmírné stanice odvádí kolem 70 kilowattů přes 422 metrů čtverečních radiátorů. Vychází to na necelých 170 wattů na metr čtvereční - a řeč je o výkonu, který dnes spotřebuje jeden slušně vybavený serverový rack.

K tomu se přidává radiace, která způsobuje chyby v čipech, a tepelné cyklování při každém obletu Země - satelit v nízké orbitě projde ze slunce do stínu zhruba každých 90 minut. Nic z toho není neřešitelné u malých satelitů s desítkami kilowattů. U gigawattových ambicí je to jiný příběh a zatím se neví, kde přesně leží hranice.

Zajímavé je, že ani samotní dodavatelé hardwaru nepředstírají, že je to hotová věc. Nvidia $NVDA na jarní konferenci GTC představila modul Vera Rubin Space-1 stavěný přímo pro orbitální nasazení, ale Jensen Huang investorům zároveň řekl, že dnešní ekonomika tohohle byznysu je špatná a jde o sázku na budoucnost.

Kdo všechno letí nahoru

Závod není jen o SpaceX. Startup Starcloud požádal o povolení pro konstelaci 88 tisíc satelitů a už v listopadu 2025 provozoval na oběžné dráze první čip Nvidia H100. Google chystá dva prototypové satelity s TPU čipy ve spolupráci s Planet Labs do začátku roku 2027. Blue Origin má na stole plány na více než 50 tisíc satelitů. Čína začala s vlastní orbitální sítí už loni. Jak popisuje Quartz, menší firmy se snaží obsadit pozice dřív, než do oboru vpadnou giganti naplno.

Jednu obrovskou výhodu má SpaceX proti všem: vlastní rakety.

"Po druhém kvartálu jsme pozitivnější ohledně pozice SpaceX na klíčových trzích."

Ronald Epstein, analytik Bank of America

Kolik stojí závod o orbitální AI

V druhém kvartálu firma vykázala tržby 7,81 miliardy dolarů, meziročně o 92 procent výš, a čistou ztrátu 541 milionů. Problém byly investice: kapitálové výdaje vyskočily na 18,37 miliardy dolarů, z toho téměř 16 miliard šlo do AI infrastruktury. Analytici čekali kolem 13 miliard. Akcie na to reagovaly propadem o osm procent.

Klíčová čísla z rozvahy vypadají takhle:

• hotovost a ekvivalenty: 93,5 miliardy dolarů (díky rekordnímu IPO)

• dluh a leasingy: 36,8 miliardy dolarů, o 15 miliard víc než kvartál předtím

• Starlink: 12 milionů předplatitelů, dvojnásobek oproti loňsku

• průměrný příjem na uživatele: 66 dolarů, loni 85

SpaceX vstoupila na burzu 12. června za 135 dolarů za akcii v největším IPO historie a dnes má hodnotu kolem dvou bilionů dolarů. Za tu cenu si investoři nekupují rakety ani satelitní internet - kupují si opci na to, že Musk tentokrát trefí termín.

A právě v tom je celý ten páteční příslib zajímavý. Johnsen nesliboval nový produkt. Sliboval, že to přijde dřív, než si trh myslí. Historie SpaceX ukazuje, že firma nakonec dokáže věci, kterým nikdo nevěřil - jen zpravidla o několik let později, než původně řekla. Rok 2027 nebude o tom, jestli počítače ve vesmíru fungují. Bude o tom, kolik tepla z nich jde dostat pryč. Rozdíl mezi chlazením dnešního satelitu a gigawattovým datacentrem na oběžné dráze je pořád obrovský.