SpaceX chce oběžnou dráhu zaplnit 100 000 satelity. Jeden problém: potrvá to 27 let

Za první měsíc na burze si akcie SpaceX $SPCX prošly pořádnou jízdou. Po červnovém vstupu na Nasdaq vystřelily z upisovací ceny 135 dolarů až na 225 dolarů, aby se pak stejně rychle vrátily zpátky dolů. V polovině července se obchodují kolem 136 dolarů, tedy jen pár centů nad cenou, za kterou firma akcie prodala investorům při IPO. Pro někoho zklamání, pro jiného druhá šance nastoupit.

A přesně do téhle nervózní nálady přišla zpráva, která rozdělila trh na dva tábory. SpaceX podal u americké komise FCC žádost, jaká tu ještě nebyla: povolení vypustit na oběžnou dráhu až 100 000 satelitů nové generace. Pro srovnání, dnes jich Starlink na obloze má přes 10 700. Firma tedy chce svou flotilu zvětšit skoro desetinásobně.

Ne rychlejší internet, ale páteř pro éru umělé inteligence

Aby bylo jasno, o co jde. Současný Starlink nabízí rychlosti zhruba od 100 do 400 Mb/s. To je slušné, hlavně tam, kam optika nedosáhne, ale s domácím vláknem, které umí přes 1000 Mb/s, se měřit nemůže. Nová generace, kterou SpaceX označuje Gen3, má tenhle handicap smazat.

Podle dokumentů podaných na FCC mají nové satelity létat ve výrazně nižší dráze než dosud, v takzvané velmi nízké oběžné dráze zhruba 320 až 480 kilometrů nad zemí. Čím blíž k planetě, tím kratší cesta signálu a nižší odezva. Každý satelit má navíc zvládnout přenos až 1 terabitu za sekundu, tedy řádově víc než dnešní kusy.

Musk ale nemíří jen na rychlejší Netflix $NFLX na chalupě. Cíl je mnohem ambicióznější: postavit globální komunikační páteř schopnou obsloužit miliardy zařízení poháněných umělou inteligencí. Analytici banky BNP Paribas spočítali, že kompletní síť Gen3 by mohla obsluhovat až 200 milionů předplatitelů po celém světě.

Kde plán naráží na kalkulačku

Zní to velkolepě. Jenže mezi žádostí u úřadu a fungující sítí stojí obyčejná matematika, a ta zatím nespolupracuje.

SpaceX ve své nejvytíženější továrně v Redmondu vyráběl mezi koncem roku 2025 a jarem 2026 v průměru 70 satelitů týdně. To vypadá jako působivé tempo, dokud si čísla nepřepočítáte. Sedmdesát kusů týdně znamená zhruba 3 640 ročně. Při téhle rychlosti by výroba 100 000 satelitů zabrala víc než 27 let.

A to není jediná potíž. Nové satelity Gen3 jsou totiž mnohem těžší, každý váží kolem dvou tun. Současná raketa Falcon 9, tahoun celého Starlinku, jich uveze jen omezené množství a na tuhle váhovou kategorii prostě nestačí. SpaceX proto vsadil všechno na Starship, plně znovupoužitelnou raketu nové generace s obřím nákladovým prostorem.

Háček? Starship je pořád ve fázi testovacích letů. Dokud nezačne spolehlivě a pravidelně létat, zůstává celý plán se 100 000 satelity spíš prezentací než harmonogramem. Shrnout se to dá do několika bodů:

• Kapacita výroby: při dnešním tempu 27 let, potřeba ji násobně zvýšit

• Nosná raketa: Gen3 do vesmíru dostane jen zatím neodladěný Starship

• Regulace: FCC musí žádost teprve schválit, což nemusí být formalita

• Konkurence: Amazon $AMZN a další nespí a chtějí kus stejného trhu

"Budeme potřebovat větší raketu! (Starship)"

Elon Musk, generální ředitel SpaceX, ve své reakci na podanou žádost

Valuace, která nedává spát ani býkům

Tady se dostáváme k jádru sporu. SpaceX vstoupil na burzu s hodnotou kolem 1,77 bilionu dolarů, v přepočtu zhruba 40 bilionů korun. To je astronomická částka na firmu, která zatím není zisková a jejíž nejambicióznější projekt existuje hlavně na papíře.

Býci argumentují velikostí trhu a náskokem. A mají pravdu v jednom: žádná jiná firma nemá na oběžné dráze ani zdaleka tolik satelitů. Medvědi zase upozorňují, že současné výsledky takovou cenovku neospravedlňují a že mezi vizí a realizací leží roky rizik, zpoždění a spálených miliard.

Zajímavé je, jak moc se rozcházejí i profesionálové. Podle přehledu analytických odhadů na Yahoo Finance se dvanáctiměsíční cílová cena pohybuje v průměru kolem 242 dolarů. Jenže rozptyl je extrémní: nejvyšší odhad míří na 800 dolarů, nejnižší na pouhých 62. Když se takhle neshodnou ani analytici, něco to o téhle akcii vypovídá.

Sázka na vizi, ne na výsledovku

Žádost o 100 000 satelitů je klasická SpaceX historka. Obrovská ambice, technologie, která posouvá hranice možného, a termín, který dnes působí spíš jako sci-fi než jako plán. Přesně tenhle koktejl z firmy udělal to, čím je.

Pro investory je ale klíčové oddělit dvě věci. Jedna je otázka, jestli SpaceX nakonec svět propojí sítí, o jaké se ostatním jen zdá. Druhá, jestli dnešní cena akcie dává smysl, když se tahle vize teprve rodí a stojí na raketě, která ještě spolehlivě nelétá. První odpověď může být klidně ano, a druhá přesto ne.

Trh zatím hlasuje nervózně. Propad z 225 dolarů zpět na úroveň IPO ukazuje, že euforie z prvních dní vyprchala a investoři začínají počítat. A jak ukazuje jednoduchá kalkulačka u výroby satelitů, počítání není zrovna silná stránka téhle sázky.