Pět bilionů dolarů ročně na AI. Muž, který na to vsadil skoro celý SoftBank, se bublině vysmívá

Když šéf technologické skupiny řekne, že nějaká technologie bude stát 5 bilionů dolarů ročně, dá se to odbýt jako řečnický efekt. Když to ale řekne Masajoši Son, člověk, který svou kariéru postavil na několika obřích sázkách, stojí za to poslouchat pozorněji - už jen proto, kolik peněz za tím číslem reálně stojí.

Na výroční konferenci SoftBanku $SFTBY v Tokiu Son prohlásil, že rozvoj umělé inteligence bude do roku 2040 vyžadovat investice ve výši 5 bilionů dolarů každý rok. To je zhruba 800 bilionů jenů. A že jakékoli řeči o bublině kolem AI jsou podle něj "nesmysl".

"Každý rok 5 bilionů dolarů, možná si říkáte, že je to lež, ale jsem přesvědčený, že přesně tolik to bude stát,"

řekl Son podle agentury Reuters.

Svůj odhad ale nijak nerozvedl - neřekl, jak k pětibilionovému číslu došel, ani z čeho vychází předpoklad, že AI bude tvořit pětinu světového HDP.

Číslo, které nedává smysl. Zatím

Pět bilionů dolarů ročně je částka, kterou je těžké si vůbec představit. Pro srovnání: celý letošní rozpočet Spojených států se pohybuje kolem 7 bilionů dolarů. Son tedy tvrdí, že za patnáct let bude svět na umělou inteligenci utrácet skoro tolik, kolik dnes protéká celou americkou federální pokladnou.

Jeho logika je jednoduchá, skoro až provokativně: pokud AI bude v roce 2040 tvořit 20 % globálního HDP, pak je podle něj 800 bilionů jenů ročně "zaokrouhlovací chyba". Jinými slovy, výdaje dávají smysl jen tehdy, když se splní i ta druhá, ještě odvážnější část předpovědi.

A tady je jádro problému. Sonovy prognózy stojí na řetězci předpokladů, z nichž každý sám o sobě je diskutabilní - a když je poskládáte za sebe, vznikne z nich číslo, které buď potvrdí, nebo pohřbí celé odvětví.

Realita roku 2026 je skromnější, ale i tak obří

Nechme rok 2040 stranou a podívejme se na to, co se děje teď. Ani současná čísla nejsou malá. Podle odhadů utratí pětice největších provozovatelů datacenter - takzvaní hyperskaleři jako Amazon $AMZN, Microsoft $MSFT nebo Google $GOOGL - letos na AI infrastrukturu kolem 725 miliard dolarů. To je zhruba o 60 % víc než loni.

Právě tempo, jakým tyhle částky rostou, živí obavy z bubliny:

• Hodnota AI firem vylétla nahoru, zatímco návratnost investic zůstává z velké části otázkou budoucnosti.

• Ratingová agentura Moody's upozornila, že hyperskaleři mají podepsané, ale ještě nezahájené závazky na pronájem datacenter v hodnotě stovek miliard dolarů, které se v oficiálních výdajích zatím neobjevují.

• Někteří analytici mluví spíš než o poptávce o firemním "FOMO" - strachu zůstat pozadu, který nutí každého utrácet bez ohledu na to, jestli se to vyplatí.

Son tyhle pochybnosti smetl ze stolu jediným gestem.

"Ptát se, jestli je AI bublina, je nesmysl. Lidé, kteří se takhle ptají, nevědí, o čem AI je."

Masajoši Son, generální ředitel SoftBank Group

Kariéra postavená na trefách i propadácích

Sonova sebejistota má reálný základ - a taky pár jizev. Svět ho zná jako muže, který v roce 2000 vsadil na tehdy neznámou čínskou Alibabu $BABA a proměnil investici v jeden z nejlegendárnějších obchodů v dějinách technologií. Byl to taky on, kdo přivedl iPhone od Applu $AAPL na japonský trh.

Jenže stejný člověk stojí i za investicí do sdílených kanceláří WeWork, která skončila bankrotem a stala se symbolem přehnaného nadšení z technologických startupů. Son zkrátka nikdy nesázel opatrně - a to je přesně důvod, proč jeho aktuální tah vzbuzuje tolik pozornosti.

Dnes je jeho sázkou s nejvyšším přesvědčením OpenAI, tvůrce ChatGPT. SoftBank do něj podle vlastního oznámení nalije do konce roku 2026 kumulativně přes 60 miliard dolarů - konkrétně by celková investice měla dosáhnout 64,6 miliardy dolarů za zhruba třináctiprocentní podíl. To z OpenAI dělá jeden z největších soukromých sázek v historii firmy.

Ne všem uvnitř SoftBanku se to líbí. Podle agentury Bloomberg vyvolává obří angažmá v OpenAI interní obavy - mimo jiné proto, že SoftBank narozdíl od dřívějších velkých investic nemá u této sázky žádné formální kontrolní páky, jako je místo v představenstvu.

Terawatty, fúze a sto bilionů agentů

Son se ale nezastavil u peněz. Aby AI vůbec fungovala, budou podle něj datacentra v roce 2040 potřebovat výkon 3 terawatty - to je 1,8násobek dnešní celkové světové spotřeby elektřiny. Zpočátku se to bude pohánět hlavně plynem, než hlavní roli převezme jaderná fúze.

"Budeme používat solární energii z vesmíru, jak říká Elon Musk? Možná obojí. Ale jestli se mě ptáte, fúze na Zemi bude levnější a čistší zdroj,"

prohlásil Son

A pak přišla jeho nejodvážnější věta. Son popsal svět roku 2040, ve kterém 100 bilionů AI agentů samostatně rozhoduje, jedná a komunikuje mezi sebou.

"Přejdeme ze světa zaměřeného na člověka do světa zaměřeného na agenty. Doba, kdy je člověk nejvyšší formou života na Zemi, skončí. Ať už k lepšímu, nebo horšímu, stane se to a nedá se to zastavit,"

řekl Son

Sázka, kterou trh zatím odměňuje

Pro investory je zajímavější než rok 2040 to, co se děje s akciemi SoftBanku právě teď. A ty Sonovu vizi zatím berou vážně - v uplynulém roce se pohybovaly v rozpětí od zhruba 2 550 do přes 9 000 jenů a několikrát zaútočily na historická maxima, tažené hlavně podílem v čipařské firmě Arm a nadšením kolem AI.

Právě v tom je ale skryté riziko. SoftBank dnes není tak úplně investiční skupina s rozloženým portfoliem - je to čím dál víc pákovaná sázka na jediný příběh. Když se Sonova vize naplní, ponesou akcie ovoce, jaké trh dlouho neviděl. Když ne, dopadne to na firmu, která si nenechala prakticky žádnou záchrannou síť.

Son sám by řekl, že přesně tak se dělají velké peníze. Historie mu dala za pravdu s Alibabou i s iPhonem. U WeWorku se spletl. Otázka za 5 bilionů dolarů ročně zní, do které z těch dvou kolonek jednou spadne OpenAI.