ECB zvýšila sazby na 2,50 %, inflace v eurozóně zrychlila na 3,3 %

ECB zvedla depozitní sazbu na 2,50 %, druhé zvýšení za rok

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek 10. září 2026 zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba, tedy úrok, který banky dostávají za uložení peněz u centrální banky, vzrostla z 2,25 % na 2,50 %. Hlavní refinanční sazba stoupla na 2,65 % a mezní zápůjční facilita na 2,90 %, obojí s účinností od 16. září 2026, jak uvádí tisková zpráva ECB.

Jde už o druhé zvýšení sazeb letos. První přišlo v červnu 2026, kdy ECB po téměř třech letech zvedla depozitní sazbu z 2,00 % na 2,25 % kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě, jak popisuje Euronews. V červenci si banka dala pauzu, aby v září znovu přitvrdila.

Prezidentka ECB Christine Lagarde na tiskové konferenci v Berlíně označila zářijové zvýšení za „no brainer“, tedy naprosto jasnou volbu. Podle ní bylo rozhodnutí jednomyslné a „robustní“ vůči všem třem scénářům dalšího vývoje ekonomiky, jak referuje Bloomberg.

„Zvýšení evropských sazeb o čtvrt procentního bodu na zářijovém zasedání ECB bylo v podstatě jistotou už před samotným rozhodnutím. Přispěl k tomu nejen stav a výhled proinflačních rizik v evropské ekonomice, ale i komentáře vysoce postavených členů centrální banky.“

Jan Berka, hlavní ekonom Portu

Podle zdrojů Bloombergu blízkých ECB by dalším krokem mohlo být další zvýšení sazeb už v říjnu 2026. Ekonomové oslovení Bloombergem na počátku září naopak čekali, že po zářijovém hiku přijde pauza a sazby zůstanou na 2,5 % až do konce roku 2027 - trh si podle průzkumu Bloombergu sázel až na tři další zvýšení do poloviny roku 2027.

Inflace v eurozóně zrychlila v srpnu na 3,3 %, nejvíc od září 2023

Meziroční inflace v eurozóně v srpnu 2026 zrychlila na 3,3 % z červencových 2,9 %. Jde o nejvyšší úroveň od září 2023, jak vyplývá z dat citovaných Morningstar.

Hlavním tahounem růstu cen jsou energie. Jejich inflace v srpnu vystřelila na 14,3 % kvůli konfliktu s Íránem a omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv, klíčovou tepnu pro export ropy z Perského zálivu.

Jádrová inflace, která nepočítá s cenami energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobý cenový trend, se přitom vyvíjela opačně - v srpnu mírně klesla na 2,4 % z červencových 2,5 %. Rozpor mezi rostoucí celkovou inflací a klesající jádrovou inflací ukazuje, že cenový tlak pohání hlavně vnější šok na trhu s energiemi, nikoli plošné zdražování napříč ekonomikou.

Nové projekce ECB: inflace 3,0 % letos, nad cílem i v roce 2027

ECB spolu s rozhodnutím o sazbách zveřejnila i nové makroekonomické projekce. Průměrná celková inflace by podle nich měla v roce 2026 dosáhnout 3,0 %, v roce 2027 klesnout na 2,5 % a v roce 2028 na 2,1 %, tedy stále nad dvouprocentním cílem banky, jak uvádí tisková zpráva ECB.

Jádrová inflace by měla činit 2,5 % letos, 2,6 % v roce 2027 a 2,3 % v roce 2028. ECB v komentáři k rozhodnutí uvedla, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky a inflace by měla zůstat po delší dobu výrazně nad cílem, jak stojí v oficiálním prohlášení.

„Očekáváme, že ECB zvýší sazby o 25 bazických bodů. Další pojistné zvýšení sazeb. Nebo pro ty, kteří tento termín nemají rádi: holubičí zvýšení sazeb.“

Carsten Brzeski, globální šéf makroanalýz, ING

Banka zároveň zvedla odhad růstu ekonomiky eurozóny pro rok 2026 na 0,9 %, což signalizuje, že hospodářství zatím vyšší sazby a energetický šok zvládá lépe, než se dříve čekalo.

Evropské akcie po rozhodnutí klesly, STOXX 600 ztratil 0,69 %

Evropské akciové trhy na rozhodnutí ECB reagovaly poklesem. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,69 % na 635,97 bodu. Německý DAX odepsal 0,84 % na 25 361,15 bodu, britský FTSE 100 ztratil 0,57 % na 10 608,92 bodu a francouzský CAC 40 klesl o 0,49 % na 8 116,76 bodu.

K poklesu přispěl i prudký skok ceny ropy Brent, která ve čtvrtek vzrostla o 5,6 % na 106,92 dolaru za barel poté, co Íránem podporovaní hútíové převzali kontrolu nad přístavem v Jemenu. Dražší ropa zvyšuje obavy z dalšího přiživování inflace a komplikuje centrálním bankám rozhodování o sazbách.

Na dluhopisovém trhu se rozdíl mezi výnosy francouzských a německých desetiletých dluhopisů rozšířil nad 90 bazických bodů. Jde o největší rozpětí od dluhové krize eurozóny, což ukazuje na rostoucí nervozitu investorů kolem francouzských veřejných financí v prostředí vyšších sazeb.

Euro navzdory zvýšení sazeb oslabilo na 1,1624 EUR/USD

Zvýšení úrokových sazeb obvykle měnu posiluje, protože zvyšuje výnos z aktiv v dané měně. Trh ale zářijové zvýšení ECB měl už dlouho plně zapsané v cenách, a tak reagoval opačně, než by se čekalo.

Euro k dolaru ve čtvrtek 10. září 2026 kolem 18:30 SELČ odepisovalo 0,1 % na 1,1624 EUR/USD. Paradox, kdy centrální banka utahuje měnovou politiku a vlastní měna přesto oslabuje, ukazuje, jak silně už trh rozhodnutí očekával - podobné reakce jsou u centrálních bank běžné, když se čekaný krok stane skutečností a investoři přesouvají pozornost k dalšímu vývoji.

Fed řeší stejné dilema, rozhodnutí padne 15. a 16. září

Podobný problém jako ECB nyní řeší i americký Fed. Investoři podle futures kontraktů oceňují zhruba 60% pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby na zasedání 15. a 16. září 2026, jak popisuje Bloomberg.

Klíčovou roli pro rozhodnutí bude hrát páteční zpráva o spotřebitelských cenách za srpen, která dorazí těsně před samotným zasedáním. Podobně jako v eurozóně, i v USA se centrální banka potýká s tím, že inflace se nechce vrátit k cíli navzdory už zvýšeným sazbám z předchozích měsíců.

„Pokud srpnová data o inflaci nepřinesou výrazné zklamání směrem dolů, nic už Fedu nebrání v tom, aby na zářijovém zasedání sazby zvýšil.“

Aditya Bhave, ekonom Bank of America

Centrální banky na obou stranách Atlantiku tak čelí stejnému dilematu: jak utlumit inflaci poháněnou vnějšími šoky (na energiích a dopravě) bez toho, aby příliš přiškrtily hospodářský růst. Rozhodnutí ECB z 10. září i nadcházející volba Fedu ukazují, že obě banky zatím dávají přednost boji s inflací před obavami o růst.