Bohatí Američané drží pětinu majetku v hotovosti, správci fondů jen 3,5 %. Kdo z nich se plete?

Osm bilionů dolarů v čekárně

Americké fondy peněžního trhu, tedy místo, kam institucionální i drobní investoři odkládají peníze, které zrovna nechtějí mít v akciích, letos rostou z rekordu na rekord. Podle Investment Company Institute v nich na začátku září leželo 7,98 bilionu dolarů, jen za jeden týden přiteklo dalších 45 miliard. Širší statistika Crane Data, kterou cituje Bloomberg, hlásila už na konci května rekordních 8,28 bilionu dolarů.

Nejde jen o institucionální peníze. Průzkum Goldman Sachs Asset Management mezi tisícovkou amerických investorů s majetkem nad milion dolarů ukázal, že bohaté domácnosti drží v hotovosti a jejích ekvivalentech v průměru 20 % čistého jmění, a to napříč všemi majetkovými kategoriemi. Jinými slovy, milionář i miliardář mají stranou zhruba stejný podíl.

Zajímavé je, co za tím podle samotné Goldman Sachs stojí. Nikoli panika z trhu. Průzkum uvádí, že hotovost slouží především k pokrytí daní a nákladů na bydlení, tedy dvou největších ročních výdajů, a že 48 % respondentů ji drží kvůli ochraně majetku a 46 % kvůli flexibilitě. Ta pětina tedy není útěk z akcií, ale trvalá součást struktury bohatého portfolia.

Přesto má současná hotovost jeden háček. Fondy peněžního trhu vynášely na jaře podle Crane Data kolem 3,3 % ročně, zatímco americká inflace byla v červenci podle amerického statistického úřadu 3,4 %. Reálný výnos hotovosti je tedy zhruba nula. Kdo dnes drží peníze stranou, nevydělává na nich. Platí za možnost počkat.

Profíci mají hotovosti nejméně za třicet let

A teď ta druhá strana. Srpnový průzkum Bank of America mezi správci fondů, kteří dohromady spravují přes půl bilionu dolarů, ukázal, že profesionálové drží v hotovosti jen 3,5 % aktiv. To je šestá nejnižší hodnota od roku 1998, kdy průzkum vznikl. Banka má pro tyto situace vlastní kontrariánské pravidlo: jakmile hotovost klesne na 4 % nebo níž, generuje signál "prodávat".

Zároveň jsou správci fondů v akciích nejvíc převáženi od listopadu 2021. Za největší riziko označuje 32 % z nich bublinu kolem umělé inteligence. Investují tedy naplno do trhu, o kterém si sami myslí, že může být přehřátý.

Jak je možné, že dvě skupiny zkušených investorů čtou stejný trh úplně opačně? Odpověď je jednodušší, než se zdá. Správce fondu je placený za to, aby byl zainvestovaný. Když trh roste a on drží hotovost, zaostává za benchmarkem a klienti odcházejí. Bohatý jednotlivec žádný benchmark nemá. Může si dovolit sedět na penězích a čekat, i kdyby to trvalo roky.

Z toho plyne i nenápadný mechanismus, který v posledních měsících drží akciové trhy nad vodou. Těch osm bilionů dolarů v peněžních fondech je důvod, proč se každý propad rychle vykoupí. Peníze, které čekají na příležitost, se při každém poklesu částečně dají do pohybu. Rekordní hotovost tak paradoxně funguje jako polštář pod trhem, ne jako předzvěst jeho pádu.

Nejslavnější hromada hotovosti se začala zmenšovat

Symbolem trpělivého čekání na lepší ceny byla léta Berkshire Hathaway $BRK.B. Firma pod vedením Warrena Buffetta prodávala akcie čtrnáct čtvrtletí v řadě a nahromadila rezervu, jakou v historii žádná společnost neměla. Na konci března 2026 dosáhla rekordních 397,4 miliardy dolarů.

Ještě v květnu na valné hromadě Buffett popsal trh slovy, která mluví za vše:

"Není to naše ideální okolí - tedy prostředí, měl bych říct - pokud jde o nasazování hotovosti pro Berkshire." Warren Buffett, předseda představenstva Berkshire Hathaway, pro CNBC

O tři měsíce později ale přišla změna. Jak informovala CNBC, nový generální ředitel Greg Abel ve druhém čtvrtletí poprvé po třech a půl letech nakupoval víc, než prodával. Hotovost Berkshire klesla na 364,7 miliardy dolarů, tedy o zhruba 33 miliard za jediné čtvrtletí. Kam šly?

• 10 miliard dolarů do akcií Alphabet $GOOGL, které se rázem zařadily mezi pět největších pozic firmy

• 6,8 miliardy dolarů za developera Taylor Morrison $TMHC

• 4,5 miliardy dolarů na odkup vlastních akcií, v červenci pak dalších 3,3 miliardy

• celkem 23,5 miliardy dolarů za akcie jiných firem, proti prodejům jen za 3,7 miliardy

Abel přitom na jaře akcionářům jasně řekl, že rekordní rezerva sama o sobě není důvodem k utrácení:

"Neznamená to, že musíte nasadit veškerý kapitál a utratit všechny své peníze."

Greg Abel, generální ředitel Berkshire Hathaway, podle Business Standard

To je podstatná nuance. Berkshire stále drží přes 360 miliard dolarů stranou. Nezačala utrácet proto, že by hotovost přestala dávat smysl, ale proto, že našla konkrétní ceny, které jí stály za to zaplatit. Přesně tak funguje hotovost v rukou trpělivého investora: ne jako úkryt před trhem, ale jako nabitá zbraň.

Kam peníze bohatých skutečně tečou: mimo burzu

Ještě zajímavější než hotovost je to, co drží nejbohatší investoři vedle ní. Podle stejného průzkumu Goldman Sachs má alternativní investice, tedy soukromý kapitál, soukromé úvěry, nemovitostní fondy nebo hedgeové fondy, jen 39 % lidí s majetkem 1 až 5 milionů dolarů. Mezi těmi, kdo mají nad 10 milionů, je to už 80 %, a nad 20 milionů dokonce 91 %.

"Náš průzkum ukazuje, že s růstem bohatství se alternativní investice stávají základním kamenem stavby portfolia - ceněným pro diverzifikaci, výkonnost a přístup k inovacím."

Kristin Olson, globální ředitelka alternativních investic pro privátní klientelu, Goldman Sachs

Generační rozdíl je ještě výraznější. Mileniálové s milionovým majetkem drží v alternativách 20 % peněz a v akciích obchodovaných na burze jen 27 %. Generace baby boomers má na burze 48 %. Nejmladší bohatí tedy vnímají veřejné akciové trhy jako rizikovější než soukromé, což je přesný opak toho, jak o tom uvažovala generace jejich rodičů.

A pak je tu zlato. Švýcarská UBS ve své letošní zprávě o rodinných kancelářích, která shrnuje odpovědi 307 rodin s průměrným majetkem 2,7 miliardy dolarů, uvádí, že nejbohatší rodiny světa držely loni ve zlatě 2 % majetku a letos chtějí podíl zvýšit na 3 %. Zní to jako drobnost, ve skutečnosti jde o polovinu navíc během jediného roku. Na pozadí je válka mezi USA a Íránem, která od konce února rozkolísala ceny ropy a vyhnala americkou inflaci v květnu až na 4,2 %. Za největší krátkodobé riziko označuje geopolitiku 64 % dotázaných rodin, 56 % pak v horizontu pěti let očekává dluhovou krizi.

Hotovost jako poplatek za právo volby

Když se to všechno poskládá dohromady, obraz je jiný, než napovídají titulky o bohatých, kteří "utíkají z akcií". Ti nikam neutíkají. Drží současně hotovost, akcie, soukromé investice i zlato a s každou složkou počítají na jinou situaci. Dvacet procent v hotovosti u nich není názor na trh, ale pojistka, za kterou dnes při inflaci 3,4 % platí zhruba nulovým reálným výnosem.

Naopak správci fondů s 3,5 % hotovosti nejsou o nic optimističtější, jen mají jiný rozvrh. Když jim trh uteče, přijdou o klienty. Když spadne, spadne i benchmark a oni mají alibi. Jejich nízká hotovost říká víc o pravidlech hry než o tom, co si myslí o cenách akcií.

Nejsilnější signál přitom nevyslal žádný průzkum, ale rozvaha jedné firmy z Omahy. Nejtrpělivější kupující na světě po čtrnácti čtvrtletích čekání našel ceny, které stály za zaplacení. Ne všude, ne za všechno, ale za 23,5 miliardy dolarů ano. Z pohledu běžného investora je to možná nejužitečnější poučení z celého příběhu: hotovost je dobrá přesně do chvíle, kdy se objeví něco, za co se vyplatí ji utratit. A ta chvíle podle Berkshire už nastala.