Zlato vymazalo všechny letošní zisky. Proč tradiční bezpečný přístav selhává?

Navzdory válce v Íránu a rostoucím cenám ropy se cena zlata propadla pod 4 400 dolarů za unci a směřuje k denní ztrátě přes 3 %. Od začátku března je cena zlata níže o bezmála 20 %.

Letošní zisk je pryč

Spouštěčem pátečního výprodeje byla data z amerického trhu práce. Ekonomika USA přidala v květnu 172 000 nových pracovních míst, což byl zhruba dvojnásobek toho, co čekali analytici (konsenzus zněl kolem 80 000). K tomu statistický úřad revidoval dubnové číslo směrem nahoru. Nezaměstnanost zůstala na 4,3 %.

Silný trh práce posiluje sázky na to, že americká centrální banka nebude sazby snižovat, ale naopak je možná ještě zvedne. A to je pro kov, který sám o sobě nenese žádný úrok, ten nejhorší možný scénář.

Trhy teď podle nástroje CME FedWatch oceňují pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb zhruba na 42 %. Ještě nedávno přitom investoři počítali s tím, že Fed nechá sazby do konce roku v klidu a snižovat začne až někdy v roce 2027. Zlato na tuto změnu sentimentu zareagovalo tak, že smazalo prakticky celý svůj letošní růst.

Vyšší inflační očekávání spojená s nabídkovými šoky vyhnala výnosy napříč celou křivkou výš, podržela silný dolar a přiměla trhy začít počítat se zvýšením sazeb ještě letos.

Bart Melek, vedoucí komoditní strategie, TD Securities

Proč válka zlatu paradoxně škodí

Mnohé investor by mohla současná situace mást. Válka přece bývá pro zlato palivem. Jak to, že tentokrát funguje obráceně?

Klíč je v tom, jaký druh války sledujeme. Konflikt s Íránem, který eskaloval na konci února, žene nahoru ceny ropy a energií. A drahá energie znamená vyšší inflaci. Vyšší inflace zase znamená, že Fed nemůže sazby uvolňovat, ale musí je držet vysoko, nebo dokonce přitvrdit.

Tím se rozjíždí řetězec, který zlato dusí ze dvou stran:

• Vyšší reálné výnosy. Když dluhopisy nesou tučný úrok, držet zlato, které neplatí nic, se přestává vyplácet.

• Silnější dolar. USA jsou velký exportér energií, takže je trh vnímá jako relativně chráněné před ropným šokem. Posílený dolar přitom dělá zlato dražší pro kupce mimo dolarovou zónu.

Jinými slovy: tahle válka netáhne kapitál do zlata, ale spouští inflaci. A inflace nastartovala stroj na zvyšování sazeb, který je pro zlato jedovatý.

Nový šéf Fedu zamíchal karty

Načasování nemohlo být horší. Americkou centrální banku totiž nově vede Kevin Warsh, který nahradil éru Jeromea Powella. A hned dává najevo, že hodlá fungovat jinak.

Warsh chce skoncovat s takzvaným forward guidance, tedy s praxí, kdy Fed dopředu naznačoval, kam míří se sazbami. Mizet má i slavný "dot plot", graf očekávání jednotlivých členů výboru, který se používá od roku 2012. To podle reportáže Financial Times shrnuté serverem BullionVault znamená méně komunikace a víc překvapení pro trh. Co to znamená pro investory? To, že trhy mohou reagovat výrazně vyšší volatilitou při oznámení dalšího kroku Jedu než doposud, kdy měly o krocích alespoň mírnou představu.

První Warshovo zasedání 16. a 17. června se rázem stává jednou z nejsledovanějších událostí roku. Páteční report z trhu práce byl posledním velkým vstupem před tímto rozhodnutím.

Hlavní hnací síly z roku 2025 zůstávají v platnosti - nejistota americké politiky, dlouhodobé obavy o osud dolaru, vysoká geopolitická rizika a natažené valuace akcií. To z pohledu zlata pořád platí.

Adrian Ash, ředitel výzkumu, BullionVault

Je to pouze korekce?

I po současném propadu je zlatý kov stále zhruba 33 % nad úrovní, kde byl před rokem. Za posledních dvanáct měsíců se cena pohybovala v obrovském rozpětí od 3 248 do 5 595 dolarů za unci. To, co teď sledujeme, vypadá spíš jako korekce po raketovém růstu než jako zlom trendu.

Analytici jsou však rozdělení. V optimistické variantě se hladina kolem 4 300 dolarů může stát novou dlouhodobou podporou a drahý kov by se mohl vrátit k pětitisícové metě. V pesimistické verzi míří letos zlato až k pásmu 3 800 dolarů, pokud Fed přitvrdí a konflikt s Íránem se dál vyhrotí. Z denních cen by to byl pokles o dalších 11 %. A to už nyní, je cena za unci od absolutního vrcholu vzdálená o 22,8 %.

Inflace volá po vyšších sazbách, jenže americký stát platí na úrocích z dluhu přes bilion dolarů ročně a každé zvýšení sazeb tuhle částku ještě nafoukne. Centrální banka tak nemá zdaleka tak volné ruce, jak by se mohlo na první pohled zdát.

V tomto videu se o aktuální situaci na americkém trhu dozvíte více. Najdete v něm také příklad toho co dělat v dobách recese nebo jaké trhy by v následujících letech mohly dominovat světovým burzám.

Zlato není odepsané. Jen ho dočasně přebíjí úroky a pesimismus. Stačí, aby přišlo příměří, slabší data z trhu práce nebo první holubičí signál od Warshe, a celý trend se může během hodin zcela otočit.