Kolik korun měsíčně vám tiše vezme inflace, aniž byste si toho všimli?

Inflace 1,5-2,2 % ročně, ale za dva roky ceny vzrostly o 27 %

Meziroční inflace v Česku v červnu 2026 zpomalila na 1,5 %, což je pokles o 0,6 procentního bodu oproti květnu. V červenci pak byly ceny zboží a služeb spotřebovávaných průměrnou domácností o 1,7 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2025. Čísla vypadají mírně, ČNB navíc v aktuální prognóze očekává, že celková inflace za rok 2026 skončí na 2,0 %, zatímco Ministerstvo financí ve své srpnové predikci počítá s průměrnou mírou inflace 2,2 %.

Stačí se ale vrátit o pár let zpátky, aby bylo jasné, jak rychle se dokáže situace otočit. Průměrná roční míra inflace v roce 2022 dosáhla 15,1 %, což byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatné ČR - vyšší byla jen v roce 1993. V roce 2023 pak inflace zpomalila na 10,7 %, tedy o 4,4 procentního bodu méně, ale stále na úrovni, která běžné úspory rychle znehodnocuje.

„Kupní síla peněz tedy klesla zhruba o třetinu."

Petr Jermář, analytik portálu Banky.cz

Za oba roky dohromady vzrostly spotřebitelské ceny v Česku kumulativně o zhruba 27 %. To znamená, že koruna schovaná na konci roku 2021 měla na konci roku 2023 kupní sílu nižší přibližně o třetinu. I dnešní 'nízká' inflace kolem 2 % ročně přitom v horizontu deseti či dvaceti let dokáže z reálné hodnoty úspor ukrojit desítky procent - jen mnohem pomaleji a nenápadněji.

Matrace: 100 000 Kč za 10 a 20 let při 2 %, 3 % a 5 % inflaci

Nejjednodušší způsob, jak si erozi peněz představit, je modelový příklad hotovosti schované doma - takzvaná matrace, kde peníze neztrácejí nominální hodnotu, ale ztrácejí veškerou kupní sílu, kterou jim ukrajuje inflace. Podle výpočtů platí, že při 3% roční inflaci klesne kupní síla 100 000 Kč za pět let na přibližně 86 000 Kč v dnešních cenách.

Při stejné logice platí, že čím delší horizont a čím vyšší inflace, tím dramatičtější je propad. Při inflaci 2 % ročně ztratí částka za deset let zhruba pětinu kupní síly, za dvacet let už se blíží třetině. Při inflaci 5 % ročně je úbytek mnohem rychlejší - za deset let zůstane reálně méně než 60 % původní hodnoty, za dvacet let necelá třetina.

Problém je, že tento proces je téměř neviditelný v okamžitém pohledu na zůstatek účtu nebo obálku s hotovostí. Číslo na bankovce se nemění, cena rohlíku, nájmu nebo benzinu ale postupně roste - a přesně to je mechanismus, kterým inflace 'ukrajuje', aniž by si toho člověk všiml ze dne na den.

Spořicí účet se sazbou 4,21 % vs. inflace: kolik reálně zbyde

V srpnu 2026 nabízí nejlepší úročení na spořicím účtu v Česku mBank se sazbou 4,21 % ročně do limitu 250 tisíc korun, těsně za ní je Raiffeisenbank ($RBI) s 4,20 % do limitu 500 tisíc korun, jak vyplývá ze srovnání e15. Na první pohled jde o solidní zhodnocení, které výrazně převyšuje aktuální inflaci 1,5 až 2,2 %.

Jakmile se ale nominální úrok očistí o inflaci, obrázek se mění. Při sazbě 4,21 % a inflaci 2,2 % zůstává reálný výnos kolem 2 procentních bodů ročně - stále kladný, ale citelně nižší, než by naznačovalo hlavní číslo v reklamě banky. Problém nastává ve chvíli, kdy inflace vzroste rychleji než úroková sazba, případně kdy peníze leží na účtu s nižším úročením, než nabízejí špičkové produkty.

Podobný mechanismus popsala britská analýza společnosti Moneyfacts z května 2026, podle níž mohl průměrný spořicí účet od roku 2026 ponechat střadatele reálně chudší o zhruba 19 pencí z každé libry, přičemž i nejlepší nabídky na trhu znamenaly reálnou ztrátu kolem 5 pencí z libry. Jinými slovy, ani nejlepší spořicí účet nemusí být zárukou zachování kupní síly, pokud se inflace vrátí k vyšším hodnotám.

Akcie: reálný výnos 6,6-7 % ročně za posledních 100-126 let

Delší investiční horizont mění poměr sil zásadně. Podle UBS Global Investment Returns Yearbook 2026, který pokrývá data od roku 1900 do roku 2025, dosáhly americké akcie reálného, tedy o inflaci očištěného výnosu 6,6 % ročně, zatímco dluhopisy jen 1,6 % ročně. Podobně 150letá historie od roku 1871 ukazuje průměrný reálný výnos akciového trhu včetně dividend na úrovni 7,03 % ročně.

Rozdíl mezi nominálním a reálným číslem je přitom zásadní i u samotného akciového indexu. S&P 500 ($SPX) měl mezi dubnem 1957 a dubnem 2025 průměrný nominální výnos kolem 10,4 % ročně, ale po očištění o inflaci to bylo jen zhruba 6,5 % ročně, jak uvádí SmartAsset. Právě tento rozdíl - téměř 4 procentní body ročně - je přesně ta část výnosu, kterou nominální čísla v reklamách a přehledech fondů běžně nezmiňují.

„Reálné výnosy akcií jednoznačně porazily inflaci."

Global Investment Returns Yearbook 2026, UBS Investment Bank / London Business School / Cambridge University

Dlouhodobý efekt složeného reálného výnosu je enormní. Investice 1 dolaru do amerických akcií v roce 1900 vzrostla v reálném vyjádření, tedy po očištění o inflaci, na 3 296 dolarů do konce roku 2025, jak dokládá UBS. Přitom samotná inflace v USA od roku 1900 činila v průměru jen 2,9 % ročně – přesto by dnes bylo potřeba zhruba 38 dolarů na nákup toho, co v roce 1900 pořídil jediný dolar, jak upozorňuje UBS. Dan Dowd, šéf globálního výzkumu UBS Investment Bank, k tomu dodává, že vydání ročenky 'potvrzuje hodnotu využití historie pro pochopení dnešní tržní dynamiky'.

Scénáře: co udělá 2% a 5% inflace s úsporami za 10 a 20 let

Následující srovnání ukazuje, jak se stejná počáteční částka vyvíjí ve třech scénářích - hotovost bez úročení, spořicí účet s nominálním výnosem 4 % ročně a akciové portfolio s reálným výnosem 7 % ročně - při dvou úrovních inflace.

Tabulka ukazuje jednu klíčovou věc: hotovost ztrácí kupní sílu za všech okolností a spořicí účet dokáže inflaci porazit jen tehdy, když nominální sazba zůstane výrazně nad mírou inflace - což při návratu vyšší inflace přestává platit. Akciové portfolio je jediný scénář z tabulky, kde je uveden už reálný výnos, tedy číslo očištěné o inflaci samo o sobě, proto se v obou sloupcích inflace nemění.

Právě v tomhle je jádro častého zmatku: nominální výnos bez očištění o inflaci klame, protože říká, kolik peněz přibude na účtu, ne kolik si za ně člověk skutečně koupí. Dvě čísla, která vypadají podobně - třeba úrok 4,21 % a inflace 2,2 % - mohou v realitě znamenat reálné zhodnocení jen kolem 2 procentních bodů ročně, zatímco marketingová komunikace bank obvykle zdůrazňuje jen tu první, nominální číslici.

Kolik korun měsíčně inflace ukrajuje bez povšimnutí

Na měsíční bázi je efekt inflace snadné podcenit, protože jednotlivé měsíční nárůsty cen jsou v jednotkách korun na běžný nákup. Součet za rok už ale při úsporách v řádu statisíců korun představuje reálnou ztrátu v tisících korunách ročně, pokud peníze leží na účtu s nízkým nebo nulovým úročením. U částky 300 000 Kč uložené bez úročení při inflaci 2,2 % ročně to znamená ztrátu kupní síly zhruba 6 600 Kč za rok, tedy zhruba 550 Kč měsíčně - a to jen při dnešní, historicky nízké inflaci.

Z dat vyplývá jasné doporučení k rozvržení úspor podle horizontu. Krátkodobá rezerva na běžné výdaje a nečekané situace má smysl na spořicím účtu s nejvyšším dostupným úročením, aktuálně u mBank nebo Raiffeisenbank, protože i částečná ochrana proti inflaci je lepší než žádná. Pro horizont deset a více let ale historická data ukazují, že akciové trhy dlouhodobě reálný výnos generují, zatímco hotovost a nízko úročené vklady ho systematicky ztrácejí.

Shrnutí klíčových čísel z předchozích sekcí je jednoznačné: inflace v Česku se aktuálně pohybuje mezi 1,5 a 2,2 %, ale historie let 2022 a 2023 připomíná, že dokáže vzrůst na desetinásobek. Zatímco hotovost a podúročené vklady v takovém prostředí ztrácejí kupní sílu jistě, akciové trhy dlouhodobě, podle dat UBS i 150leté historie S&P 500, reálný výnos 6,5 až 7 % ročně nabízejí i po očištění o inflaci.