Z 1000 dolarů na 1,4 milionu za 20 let? To už se vám možná nepovede.

Existuje rada, kterou ve světě investování uslyšíte častěji než téměř jakoukoli jinou: nevybírejte jednotlivé akcie, kupte si levný fond kopírující index S&P 500 a nechte čas pracovat ve svůj prospěch. Zní to rozumně, opírá se to o historická data a v posledních letech tento přístup investorům skutečně vydělal spoustu peněz. Jenže čísla, která tuto strategii činí tak přitažlivou, v sobě skrývají předpoklad, o němž se příliš nemluví.

Typickým příkladem jsou výpočty ukazující, kolik by dnes mělo hodnotu 1 000 dolarů investovaných do ETF Vanguard S&P 500 (VOO). Z jednorázové investice 1 000 dolarů by se během dvaceti let stalo přibližně 18 000 dolarů. A pokud by investor každý měsíc přidal dalších 1 000 dolarů, mohl by se dostat až na 1,4 milionu dolarů.

Matematika, která zní jako sen

Kouzlo těchto výpočtů stojí na jediné proměnné: průměrném ročním výnosu 15,6 %, kterého index dosáhl za poslední dekádu. Při takovém tempu skutečně dokáže složené úročení dělat téměř zázraky. Z pravidelných vkladů ve výši 1 000 dolarů měsíčně by za dvacet let vzniklo zmíněných 1,4 milionu dolarů, tedy přibližně 29 milionů korun. Většinu této částky by přitom netvořily samotné vklady, ale jejich zhodnocení.

• 1 000 dolarů měsíčně po dobu 20 let: přibližně 1,4 milionu dolarů

• 500 dolarů měsíčně plus počáteční investice 1 000 dolarů: 724 000 dolarů

• 250 dolarů měsíčně: přibližně 371 000 dolarů

Samotný princip není sporný. Dlouhodobé složené úročení skutečně patří k nejsilnějším nástrojům budování majetku. Otázkou je, zda je realistické počítat s výnosem přes 15 % ročně.

Patnáct procent ročně? Spíše výjimka než pravidlo

Posledních deset let patřilo k nejúspěšnějším obdobím v moderní historii amerického akciového trhu. Růst podporovaly mimo jiné nízké úrokové sazby, boom umělé inteligence a mimořádná výkonnost několika technologických gigantů. Předpokládat, že se podobný scénář bude opakovat i v dalších dvou dekádách, je však odvážné.

Například Goldman Sachs $GS ve svém výhledu na příštích deset let očekává průměrný roční výnos indexu S&P 500 kolem 6,5 %. To je méně než polovina tempa, kterého trh dosáhl během uplynulé dekády. Podle banky by takový výsledek odpovídal přibližně 27. percentilu historických desetiletých výnosů od roku 1900. Po započtení inflace by reálný výnos činil zhruba 4 %ročně.

Pro příštích deset let počítáme s průměrným ročním celkovým výnosem indexu S&P 500 kolem 6,5 %, přičemž optimistický a pesimistický scénář vymezují rozpětí tří až deseti procent.

Peter Oppenheimer, hlavní stratég pro globální akcie, Goldman Sachs

Pokud by místo výnosu 15,6 % platil odhad Goldman Sachs ve výši 6,5 %, narostly by stejné měsíční investice 1 000 dolarů za dvacet let na necelých 500 000 dolarů, tedy přibližně na třetinu částky, kterou slibuje optimistický scénář. Stále jde o velmi solidní výsledek, ale už jde o úplně jiný řád výnosu.

Bilionový fond, který je stále více závislý na několika firmách

ETF VOO se letos stalo prvním fondem svého druhu, který překonal hranici jednoho bilionu dolarů ve spravovaném majetku. Kapitál do něj dál proudí ve velkém. Současně se však výrazně změnila struktura samotného indexu.

Deset největších společností dnes představuje přibližně 40 % hodnoty celého indexu S&P 500. Před deseti lety to bylo méně než 20 %. V roce 2025 navíc připadla více než polovina celkového výnosu indexu na několik největších technologických firem.

Když si tedy investor kupuje „celý americký trh“, ve skutečnosti do značné míry sází na to, že společnosti jako Nvidia $NVDA, Apple a Microsoft budou pokračovat ve svém růstu. Index, který má chránit před rizikem jednotlivých akcií, se tak postupně stává koncentrovanější sázkou na úzkou skupinu firem.

Nestavíme portfolia na předpokladu, že 'Velkolepá sedmička' jednoduše zopakuje nadprůměrné výnosy z minulého cyklu.

Matthew Smart, ředitel finančního plánování, WWM Investments

Tato koncentrace však nevznikla náhodou. Největší společnosti dnes generují nejen nejvyšší tržní kapitalizace, ale také mimořádně vysoké zisky a peněžní toky. Trh jim proto přisuzuje vysokou váhu. Otázkou zůstává, jak se situace změní ve chvíli, kdy některá z nich výrazně zpomalí.

Proč tento přístup navzdory všemu funguje

Přes všechny uvedené výhrady stojí investování do indexu na velmi pevných základech. S&P 500 má totiž zabudovaný mechanismus, který průběžně odstraňuje slabé společnosti a zvyšuje váhu těch úspěšných. Vítězové rostou, poražení postupně mizí.

Studie společnosti J.P. Morgan ukázala, že přibližně 40 % jednotlivých akcií mezi lety 1980 a 2020 skončilo pro investory ve ztrátě. Mnohé z nich se navíc nikdy nevzpamatovaly z propadů přesahujících 70 %. Index se těmto takzvaným hodnotovým pastem dokáže z velké části vyhnout automaticky, což je jeho největší výhoda oproti výběru jednotlivých akcií.

Dalším argumentem je extrémně nízká nákladovost. ETF VOO si účtuje pouze 0,03 % ročně, což je v praxi téměř zanedbatelná částka. Není proto překvapivé, že podobné fondy získaly mezi investory takovou popularitu. Pro evropské investory je navíc k dispozici řada obdobných fondů ve formátu UCITS.

U 'Velkolepé sedmičky' počítáme pro rok 2026 s umírněnějšími výnosy a vyšší volatilitou než v minulých letech.

Anshul Sharma, investiční ředitel, Savvy Wealth

Problém tedy nespočívá v samotném indexu S&P 500. Spočívá spíše v tom, jak bývá investorům prezentován. Tvrzení, že z pravidelného investování může během dvou desetiletí vzniknout více než milion dolarů, je matematicky správné. Současně však vychází z mimořádně silné dekády, která patřila k nejlepším v historii amerického trhu, a z indexu, jenž je dnes více než kdy dříve závislý na výkonu několika málo technologických gigantů.

Složené úročení funguje bez debat. Očekávat však výnos kolem 15 % ročně po dobu dvaceti let je spíše optimistický scénář než realistický základ pro finanční plán.