Dividendové akcie: proč je pasivní příjem jen polovina příběhu a složený úrok ta druhá

Co jsou dividendové akcie a proč existují

Dividendová akcie je podíl ve společnosti, která pravidelně vyplácí část svých zisků přímo akcionářům. Nejde o bonus navíc, je to vědomé rozhodnutí managementu, jak nakládat s přebytečným cash flow. Místo toho, aby firma reinvestovala všechno zpátky do růstu, vrací část peněz těm, kteří ji vlastní.

Proč to firmy dělají? Většinou proto, že jsou v zralé fázi podnikání. Rychle rostoucí technologická firma potřebuje každou korunu na expanzi, takže dividendy nevyplácí. Vidíte to u Alphabetu $GOOGL nebo Tesly $TSLA. Naopak společnosti jako Johnson & Johnson $JNJ, Procter & Gamble $PG nebo Realty Income $O operují v odvětvích, kde je růst předvídatelný a stabilní. Přebytečný kapitál prostě nemají kam efektivně investovat, tak ho rozdělí.

Tím pádem platí jeden základní princip: dividendové akcie nejsou o tom, která firma roste nejrychleji, ale o tom, která firma generuje nejstabilnější zisky a je ochotná se o ně dělit.

Čtyři metriky, bez kterých to nejde

Číslo "výnos 5 %" samo o sobě nic neříká. Rozhodující je kontext a k tomu slouží čtyři klíčové metriky, které by každý dividendový investor měl umět přečíst.

Dividendový výnos je poměr roční dividendy k aktuální ceně akcie. Výnos 7-8 % může vypadat skvěle, ale pokud ho firma dosahuje proto, že její cena výrazně klesla, je to varovný signál. Zdravý výnos u zavedených firem se pohybuje mezi 2-5 %.

Výplatní poměr říká, kolik procent ze zisku firma na dividendách vyplácí. Pokud firma vydělá 100 Kč na akcii a vyplatí 80 Kč, výplatní poměr je 80 %. Vše nad 90-100 % je rizikové - firma by musela při poklesu zisků dividendu snížit nebo financovat z dluhu.

Míra růstu dividendy sleduje, o kolik procent ročně dividenda roste. Firma, která zvyšuje dividendu každý rok po dobu 10 let, dává jasnou zprávu o stabilitě svého byznysu. Existuje dokonce kategorie tzv. Dividend Aristocrats - firmy z indexu S&P 500, které zvyšují dividendu nepřetržitě minimálně 25 let.

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu sleduje, jak moc je firma zadlužená. Firma s vysokým dluhem může dividendy vyplácet jen do té doby, dokud se úrokové sazby nezmění nebo tržby neklesnou, a pak dividenda jde jako první na škrt.

Kde složený úrok dělá skutečný rozdíl

Dividendové akcie mají jednu vlastnost, o které se málo mluví explicitně, jsou ideálním nástrojem pro složené úročení, protože přinášejí pravidelný cash flow, který lze okamžitě reinvestovat.

Představte si, že vlastníte akcie Realty Income $O s výnosem 5 % ročně. Pokud dostanete dividendu a utratíte ji, váš kapitál stagnuje. Ale pokud ji reinvestujete zpět do dalších akcií $O, příští čtvrtletí dostanete dividendu z většího počtu akcií. To je strategie s názvem DRIP (Dividend Reinvestment Plan) a jeho efekt se po 10-15 letech stává výrazně viditelným.

Konkrétní příklad: investice 250 000 Kč při výnosu 4 % a reinvestici dividend bez dalšího přispívání by za 20 let s předpokládaným dividendovým růstem 3 % ročně teoreticky přerostla přes 600 000 Kč jen na dividendovém výnosu, přičemž samotná hodnota akcií roste bokem. To nejde bez složeného efektu.

Sektory, kde se dividendové akcie koncentrují

Dividendoví investoři mají tendenci soustředit se na pět hlavních sektorů, každý s jiným profilem rizika a výnosu.

Utility - elektrárny, vodárny, distribuční sítě. Stabilní regulované příjmy, nízká volatilita, výnosy 3-5 %. Nevýhoda: citlivost na růst úrokových sazeb.

Consumer staples - Procter & Gamble $PG, Coca-Cola $KO, Colgate-Palmolive $CL. Tyhle firmy prodávají bez ohledu na ekonomický cyklus. Dividendy jsou historicky stabilní, růst pomalý.

Healthcare - Johnson & Johnson $JNJ, AbbVie $ABBV. Silné cash flow z patentovaných léků, ale nesou regulační a patentové riziko.

Financials - banky a pojišťovny, jako JPMorgan $JPM. Dividendy jsou historicky silné, ale velmi citlivé na ekonomický cyklus a regulační změny.

REITs - Realty Income $O, VICI Properties $VICI. Ze zákona jsou povinny vyplácet minimálně 90 % zdanitelného příjmu jako dividendu, proto bývají výnosy nejvyšší (4-7 %). Nicméně REITs jsou citlivé na úrokové sazby, když sazby rostou, zdražuje se dluhové financování nemovitostí, zároveň rostou výnosy dluhopisů, které se stávají konkurencí k dividendovému výnosu REITs, a investoři přesouvají kapitál jinam. Výsledkem je tlak na pokles valuací.

Jak dividendové akcie chránit před inflací

Jedním z nejčastěji přehlížených rizik dividendového investování je inflace. Pokud firma vyplácí fixní dividendu 50 Kč ročně a inflace je 4 %, váš reálný výnos se každý rok zmenšuje.

Ochranou je právě dividendový růst. Firmy, které zvyšují dividendu o 5-7 % ročně, de facto zachovávají, nebo i zvyšují, reálnou kupní sílu výplaty. Proto je míra růstu dividendy stejně důležitá jako absolutní výška výnosu.

Konkrétní srovnání: firma A nabízí výnos 5 % bez růstu. Firma B nabízí výnos 3 %, ale zvyšuje dividendu o 7 % ročně. Po sedmi letech je výnos firmy B na vaši původní investici vyšší než u firmy A. Tomuhle se říká "yield on cost", a proto zkušení dividendoví investoři nekupují firmy s nejvyšším dnešním výnosem, ale s nejlepší kombinací výnosu a růstu.

Dividendy a čeští investoři: daně, které nelze přehlédnout

Pro českého investora je dividendové investování malinko komplikovanější z daňového pohledu. U amerických akcií platí 15% srážková daň přímo u zdroje a to za předpokladu, že máte u brokera podepsaný formulář W-8BEN (potvrzení, že nejste americký daňový rezident). Bez W-8BEN by srážka byla 30 %.

Tyto sražené dividendy pak musíte jako fyzická osoba uvést do daňového přiznání a zdanit je v ČR sazbou 15 %. Protože byla zahraniční daň sražena, uplatníte metodu prostého zápočtu, zaplatíte tedy jen tu část, která přesahuje zahraniční sražení, nebo v případě amerických akcií s 15% sazbou doplatíte 0 Kč.

Důležité: 3letý daňový test na osvobození od daně z příjmu platí v ČR pouze pro kapitálový zisk z prodeje akcií, nikoliv pro dividendy. Dividendy jsou vždy zdanitelným příjmem.

Jednotlivé akcie vs. dividendové ETF

Pokud nemáte chuť analyzovat desítky titulů individuálně, dividendová ETF nabízejí slušnou alternativu. Fondy jako Vanguard Dividend Appreciation ETF $VIG nebo iShares Core High Dividend ETF $HDV nabízejí expozici vůči desítkám dividendových firem v jedné transakci, s nízkými poplatky, což bývá expense ratio pod 0,1 %.

Nevýhoda ETF: nemáte kontrolu nad výběrem titulů a reinvestice dividendy probíhá na úrovni fondu jen u akumulačních tříd, u distribučních ETF dividendu dostanete v hotovosti a musíte ji reinvestovat ručně. Při výběru ETF dostupného v ČR sledujte, zda je fond tzv. UCITS (regulovaný v EU), jinak ho přes tuzemské brokery jako Fio, XTB nebo Degiro nemusíte být schopni koupit.

Kontrolní seznam před nákupem dividendové akcie

Než koupíte jakýkoliv dividendový titul, projděte si těchto pět bodů:

• Jaký je výplatní poměr? Je pod 75 %?

• Jak dlouho firma nepřetržitě vyplácí (a ideálně zvyšuje) dividendu?

• Jak firma reagovala na dividendu v předchozí recesi - snížila ji nebo udržela?

• Je poměr dluhu k vlastnímu kapitálu přiměřený sektoru?

• Odpovídá dividendový výnos průměru sektoru, nebo je nezvykle vysoký (a proč)?

Dividendové akcie nejsou nuda, ale jsou to firmy, které se rozhodly budovat vztah s akcionářem na základě cash flow, ne příslibů. Otázka je, zda hledáte maximální dnešní výnos, nebo maximální výnos za deset let.