Česká spořitelna ruší minimální poplatky: pro retailové investory je to naprosto zásadní změna

Devadesát korun, které odradily celou generaci investorů

Matematika byla krutá. Koupili jste akcie nebo ETF za tisíc korun a ještě než se cena pohnula jediným směrem, banka vám z účtu stáhla 90 korun jako minimální poplatek. 9% ztráta hned na startu tak malé investory znevýhodňovala natolik, že od investování mnohdy úplně upustili.

Česká spořitelna od 1. února 2026 tento minimální poplatek zrušila úplně. Nově platíte jen procentuální sazbu 0,35 % z objemu obchodu bez jakéhokoli minima. Nákup za tisíc korun tak přijde na 3,50 koruny místo 90 korun u českých akcií, 4 dolarů u amerického trhu nebo 4 eur na německé burze Xetra.

Pro pravidelné investory ukládající každý měsíc pár stokorun je to zásadní rozdíl. Nejen v číslech, ale i psychologicky. Konečně mohou bez výčitek investovat menší částky, aniž by poplatky pohltily smysluplnou část vkladu. Jak ostatně sama banka komunikuje, investovat lze nově již od 100 korun a u frakčních nákupů platíte stejnou sazbu jako u celých akcií.

Zároveň banka sjednotila poplatky napříč produkty. Mizí dosavadní rozdíl mezi nákupem přes internet a přes pobočku nebo telefonního bankéře. Pro většinu obchodů platí nově jedna sazba, blízká původní "internetové" ceně.

Fintech aplikace změnily pravidla hry

Česká spořitelna tuto změnu nedělá z vlastní iniciativy. Dělá ji proto, že musí.

Posledních několik let přineslo do českého investičního prostředí platformy jako Revolut, Trading 212 nebo eToro. Tyto aplikace od začátku stavěly na jednoduchém mobilním rozhraní, rychlém onboardingu a nízkých, nebo nulových, poplatcích. Stačilo pár kliknutí a člověk mohl investovat pět eur do akcií Applu $AAPL, aniž by se musel starat o poplatky nebo složité ceníky.

Tradiční banky na tenhle tlak reagovaly pomalu. Jejich model byl historicky nastaven na klienty investující desítky nebo stovky tisíc korun, kde minimální poplatek 90 korun nikoho zvlášť nepálil. Dnes ale roste segment investorů, kteří ukládají pravidelně po stokorunách nebo nižších tisících měsíčně. A pro ty byl dosavadní model České spořitelny prakticky nepoužitelný.

Revolut v Česku využívá přibližně 800 tisíc lidí - a velká část z nich tam aktivně investuje.

Fio banka už letos upravila poplatky na burze Xetra a otevřeně přiznala, že reaguje na rostoucí zájem drobných investorů. Česká spořitelna teď dělá totéž a pravděpodobně nebude poslední.

Frakční akcie

Součástí celkové změny přístupu je i rozvoj frakčního investování, které Česká spořitelna postupně zavádí přes mobilní aplikaci George. Princip je jednoduchý: nemusíte kupovat celou akcii, ale jen její zlomek.

To je relevantní zejména u dražších titulů. Akcie Nvidia nebo Apple se pohybují v řádu vyšších stovek dolarů. Celou akcii si nemůže nebo nechce dovolit každý. Frakční investování umožňuje nakoupit třeba jen pět set korun a přesto mít expozici vůči danému titulu.

Jak vysvětluje Tomáš Žďára, manažer digitálních investičních řešení spořitelny,

Banka je vůbec první velkou bankou na českém trhu, která frakční obchodování klientům nabídla.

Tomáš Žďára, manažer digitálních investičních řešení České spořitelny

Frakční nákupy navíc spadají pod stejné podmínky jako nákupy celých akcií. Poplatek 0,35 % platí pro obě kategorie, takže i tady mizí staré minimum.

Právě tenhle model výrazně přispívá k popularitě ETF fondů a pasivního investování. Lidé investují pravidelně, automaticky, po malých částkách a složené úroky dělají zbytek práce. Podle dat České spořitelny meziročně přibylo 14 % nových investujících klientů, celkový počet překročil 780 tisíc a objem spravovaných investic přesáhl 520 miliard korun.

Pro srovnání: na první zdvojnásobení spravovaných investic, ze 100 na 200 miliard, bance trvalo celé desetiletí. Na další dvojnásobek, z 200 na 400 miliard, pak stačily pouhé čtyři roky.

Proč banky mají pořád navrch

Bylo by ale zjednodušující tvrdit, že fintech aplikace tradiční banky jednoduše nahradí. Mají totiž pořád několik důležitých výhod.

Především důvěru. Česká spořitelna je pro velkou část klientů synonymem bezpečí. Mají u ní běžný účet, hypotéku, pojistku. Investiční účet ve stejné aplikaci je pro ně přirozeným krokem.

Pak je tu regulatorní zázemí a lokální zákaznická podpora. Když se něco pokazí s účtem u Trading 212 nebo eToro, řešíte to s chatbotem v angličtině. V České spořitelně zavoláte na linku nebo zajdete na pobočku.

A konečně propojení s běžným bankovnictvím. Převody mezi běžným a investičním účtem jsou okamžité, bez přeshraniční konverze měn nebo čekání na výběr. Pro začínající investory, kteří chtějí nastavit pravidelný měsíční pokyn a zapomenout na to, je to nezanedbatelná výhoda.

Přesto mají tradiční banky jednu strukturální nevýhodu: jsou zvyklé vydělávat na poplatcích. Snižovat je pro ně znamená obětovat zaběhaný zdroj příjmů ve prospěch dlouhodobé strategie. Jenže přicházet o klienty, ve prospěch třeba Revolutu, je pro ně zjevně horší.

Není vše tak, jak to vypadá

Fér je zmínit i to, co se v komunikaci banky trochu ztrácí. Nový ceník s sebou nese i mírné zdražení správcovských poplatků za držení investic. Pro dlouhodobé investory s většími portfolii nebo držitele dluhopisů to může znamenat nárůst nákladů v řádu nízkých stovkách ročně.

Zjednodušeně: nový ceník zvýhodňuje aktivní obchodníky a drobné pravidelné investory. Kdo naopak drží velké portfolio bez častých nákupů, pocítí mírný nárůst na průběžném poplatku.

Jde o vědomý kompromis: Banka se snaží přilákat nové, mladší klienty, a část nákladů přesouvá na stávající, zavedené investory. To je legitimní obchodní rozhodnutí, ale vyplatí se o něm vědět.

Tři padesát vs. devadesát korun

Na konci dne je hlavní změna jednoznačná: nákup za tisíc korun přijde na tři padesát místo devadesáti. Pro pravidelného investora odkládajícího každý měsíc pár set korun jde o rozdíl, který za rok reálně pocítí na výnosu.

Přesto jde o víc než o úsporu na poplatcích. Je to signál, že i tradiční české banky začínají chápat, jak investování funguje pro novou generaci. Budoucnost retailového investování zjevně nestojí na minimálních poplatcích a složitých ceníkových pásmech, ale na jednoduchosti, mobilním přístupu a nízkých nákladech pro každého.