Guvernér ČNB má recept na drahé byty: založte si startup a vydělejte balík

Když si centrální bankéř hraje na motivačního řečníka

Guvernér České národní banky Aleš Michl má pro mladé lidi, kteří si zoufají nad cenami bytů, jednoduchou radu. V podcastu Insider řekl, že by si na jejich místě založil startup, pracoval v něm pár let za nízkou mzdu, vsadil na zaměstnanecké akcie a po třech až pěti letech firmu prodal.

Vydělám balík, a pak budu mít na bydlení.

Aleš Michl, Guvernér ČNB v podcastu Insider

Berte nebo neberte, dodal Michl v úryvku rozhovoru zveřejněném serverem e15.cz. Víc prý pomoct nemůže. A tady je ten okamžik, kdy se sluší zalapat po dechu - protože v podání nejvyššího muže měnové politiky to není finanční rada, ale spíš popis amerického snu zabaleného do české reality, ve které se přitom průměrný byt 2+kk v Praze prodává za 8,5 milionu korun a splátka hypotéky na něj ukrojí přes polovinu pražského platu.

Drobnost zvaná statistika

Tady stojí za pozornost čísla, která se do guvernérova "tipu" zřejmě nevešla. Podle dat amerického úřadu práce zhruba 21 procent nově založených firem zkrachuje do roka, polovina nepřežije pět let a téměř dvě třetiny se nedostanou přes deset let provozu. A to je řeč o běžných podnicích.

U skutečných startupů - tedy firem s ambicí rychlého růstu a exitu - je situace ještě nemilosrdnější. Méně než jedno procento startupů se vůbec někdy dostane do fáze, kdy by je někdo koupil za částku, která by stačila na byt v lepší pražské čtvrti. U umělé inteligence, tedy oboru, který dnes láká největší kapitál i mediální pozornost, analytici očekávají, že do tří let zanikne 85 procent firem.

Jinými slovy: guvernérova rada má v sobě statistickou poctivost přibližně na úrovni doporučení „kupte si los, a když vyhrajete, máte na byt“.

Co Michl skutečně řekl

Buďme spravedliví. Michl ve stejném vystoupení zopakoval, že ČNB tu není od toho, aby zlevňovala byty nebo řešila bytovou politiku. Její mandát je cenová stabilita, tečka. V tomhle má pravdu - centrální banka opravdu nemá nástroje na to, aby zaplnila propast mezi tím, jak rychle rostou platy, a tím, jak rostou ceny nemovitostí. A ta propast je drsná: zatímco mzdy loni přidaly 7,4 procenta, ceny starších bytů poskočily o téměř 16 procent.

Problém je, že Michl tu hranici sám překročil. Když guvernér říká „takhle bych uvažoval já“, přestává být ekonomem komentujícím trh a stává se finančním poradcem. A finanční poradci, kteří mladé lidi posílají vsadit kariéru a úspory na startup s exitem, mají v zákoně o ochraně spotřebitele rezervovanou samostatnou kapitolu.

Tři promile populace

Reakce z trhu byly příznačné. „Pan Michl právě vyřešil bydlení pro tři promile obyvatel,“ ironicky komentoval finanční poradce na Instagramu - a podle e15 se k němu přidali i ekonomové oslovení redakcí. Petr Dufek z Banky Creditas připomněl, že univerzální pravidlo to rozhodně není. Tom Kadeřábek ze Swiss Life Select dodal, že ČNB by se podle něj měla zabývat spíš spekulacemi s byty, krátkodobými pronájmy a zoufale pomalým stavebním povolováním.

A v tom je celý paradox guvernérova doporučení:

• Bydlení v Praze dnes spolkne přibližně 15 až 20 čistých ročních příjmů průměrné domácnosti

• Na Akontaci ve výši 20 procent z ceny bytu spoří průměrný Pražan přibližně deset let

• Stavebnictví přidá ročně jen okolo 32 tisíc nových bytů, zatímco poptávka se odhaduje na 40 až 50 tisíc

Když do tohohle prostředí přijde guvernér s tím, že řešení je „rozjeďte byznys a prodejte ho za balík“, neříká vlastně vůbec nic. Spíš dává najevo, že se problémem dál nehodlá zabývat.

Názor, nebo politika?

Buďme spravedliví v jedné věci: dlouhodobé budování majetku přes vlastnictví firmy opravdu historicky patří k nejlepším cestám, jak nashromáždit větší kapitál. To si přečtete v každé učebnici osobních financí. Jenže ta poučka platí v průměru a dlouhodobě - počítají se do ní i všichni zkrachovalí. Pro konkrétního mladého člověka, který se rozhoduje mezi nájmem a hypotékou, je „statistický průměr výnosu z podnikání“ asi tak užitečný jako rada topícímu se, že průměrná hloubka řeky je půl metru.

A přesně tady je ten kámen úrazu. Michl pochopitelně může mít osobní názor na to, jak by si sám obstaral byt - stejně jako každý může mít názor na to, jestli kupovat akcie Nvidie nebo zlato. Problém nastává v okamžiku, kdy ten názor vysloví guvernér centrální banky v podcastu, který sledují statisíce lidí, a rámuje ho jako reálnou variantu pro běžného mladého Čecha. Stejně dobře mohl poradit, ať si pořídí dědictví po bohatém příbuzném. Statisticky vzato srovnatelně realistické.

Guvernér ČNB má za úkol držet inflaci a finanční stabilitu, ne radit, jak zbohatnout. Pokud se rozhodne ten druhý úkol přidat k portfoliu, měl by aspoň přinést rady, které vydrží konfrontaci s prvním ročníkem statistiky.