Válka o miliardy z hubnutí se přesouvá k soudu. Novo Nordisk žaluje Eli Lilly za "lživé" reklamy

Trh s léky na hubnutí je jedním z nejžhavějších byznysů celé farmacie a stojí na dvojici rivalů, kteří se nesnesou. Na jedné straně dánské Novo Nordisk $NVO se svým Wegovy a Ozempikem, na druhé americké Eli Lilly $LLY se Zepboundem a Mounjarem. V úterý 21. července přešel jejich souboj do nové fáze - Novo Nordisk podalo u federálního soudu v New Jersey žalobu, ve které svého amerického rivala viní z "klamavé" reklamní kampaně.

Jádro sporu je překvapivě konkrétní. Podle Nova Lilly ve svých celonárodních reklamách srovnává nejvyšší dávky svého Zepboundu (10 a 15 mg) se staršími, nižšími dávkami Wegovy (1,7 a 2,4 mg) a vynechává novější, silnější dávku 7,2 mg. A právě ta je klíčová: podle pozdních klinických dat, na která upozorňuje agentura Reuters, zhubli pacienti na nejvyšší dávce Zepboundu v průměru zhruba 48 liber, zatímco na vyšší dávce Wegovy asi 47 liber. Rozdíl, který v reklamách vypadá jako propast, je tak ve skutečnosti téměř nulový.

"Záměrně matou spotřebitele"

Novo Nordisk nešetří slovy. Firma po soudu žádá trvalý zákaz sporných reklam, takzvanou nápravnou kampaň, která by uvedla věci na pravou míru, i finanční odškodnění. K žalobě podle svých slov sáhla až poté, co Lilly nereagovalo na dřívější výzvy, aby reklamy stáhlo nebo upravilo.

"To, co nás přivedlo až sem, je celonárodní vzorec klamavé reklamy ze strany Lilly. Záměrně matou spotřebitele."

John Kuckelman, generální právní zástupce Novo Nordisk

Eli Lilly kontruje, že za svými reklamami stojí. Podle prohlášení firmy jsou její kampaně "pravdivé, transparentní a opřené o nejpřímější dostupné vědecké důkazy". Klíčový argument Lilly zní, že jeho reklama na Zepbound vychází z přímé srovnávací studie Zepbound versus Wegovy, což je podle firmy jediný takový přímý test mezi oběma léky. Soud teď bude muset rozhodnout, čí výklad klinických dat obstojí - a výsledek může ovlivnit, jak obě firmy smějí o svých lécích mluvit před miliony pacientů.

Proč se obě firmy perou tak zuřivě

Aby dávalo smysl, proč se dva farmaceutičtí giganti tahají kvůli reklamě před soudem, je potřeba vidět, o jak velké peníze jde. Zepbound se stal nejprodávanějším lékem na obezitu na světě a jen za první kvartál 2026 utržil 4,2 miliardy dolarů, o 80 procent víc než před rokem. Příbuzný Mounjaro proti cukrovce přidal dokonce 8,7 miliardy dolarů za čtvrtletí.

Právě tenhle boom vynesl Eli Lilly loni v listopadu jako první zdravotnickou firmu v historii přes hranici tržní hodnoty jednoho bilionu dolarů a dnes se pohybuje kolem 1,1 bilionu. Tím se řadí mezi nejcennější firmy světa vedle technologických gigantů, ne vedle klasických farmaceutek.

A Novo Nordisk? Kdysi evropská jednička, dnes firma v defenzivě. Kdo přišel s injekčním hubnutím jako první, byl právě dánský Novo. Jenže Lilly ho na trhu předběhlo a hodnota Nova spadla zpět na úroveň z doby, než se Wegovy vůbec objevilo. Žaloba tak není jen právní spor o dávkování, ale i signál, jak moc Novo tlačí na pilu, aby ztracený terén získalo zpět.

Souboj se láme přes tabletky

Zatímco se firmy soudí o reklamy na injekce, skutečná bitva se možná odehrává jinde - u tabletek. Injekční pero je pro spoustu lidí bariéra a firma, která nabídne stejný účinek v pilulce, může trh znovu zamíchat.

A tady Novo kontruje. Jeho perorální verze Wegovy překročila v červnu tři miliony předpisů, což patří k vůbec nejsilnějším uvedením léku na trh podle objemu. Novo tím část ztraceného podílu získalo zpátky. Lilly přitom pracuje na vlastní tabletě a analytici se přou, kdo z téhle další fáze vyjde jako vítěz.

Souboj o formu podání není detail. Rozhoduje o tom, jak snadno se lék dostane k desítkám milionů lidí, kteří o injekcích ani neuvažují.

Do hry vstupuje ještě jeden hráč: stát

Nad celým sporem se vznáší událost, která trh zvětšuje ze dne na den. Od 1. července začal americký Medicare v pilotním režimu hradit léky na hubnutí typu GLP-1 pro pacienty, kteří na ně mají nárok. Jde o zásadní zlom - dosud si většina Američanů musela tyhle drahé léky platit sama, což poptávku brzdilo.

Když se otevírají dveře k desítkám milionů nových, státem placených pacientů, každé procento podílu na trhu má najednou mnohem vyšší cenu. To vysvětluje, proč se obě firmy pouštějí do soudních bitev kvůli něčemu tak zdánlivě banálnímu, jako je znění reklamy. V sázce není jen prestiž, ale to, kdo urve větší kus rychle rostoucího koláče.

Co si z toho odnést

Pro investory je tenhle spor zajímavý ze dvou důvodů. Za prvé ukazuje, že trh s léky na obezitu dozrál z fáze "nová zázračná molekula" do fáze zákopové války, kde se bojuje o marketing, formu podání i pojišťovny. To bývá typické pro obory, kde už jde o opravdu velké peníze.

Za druhé připomíná, že ani u zdánlivě neotřesitelných růstových příběhů není nic jisté. Novo Nordisk bylo ještě nedávno miláčkem evropských investorů a dnes se pere o návrat. Eli Lilly zase sedí na bilionové hodnotě, kterou musí ospravedlnit dalším růstem - a každý soudní spor, každá nová tabletka konkurence a každé rozhodnutí regulátora může tím příběhem zamíchat.

Soud v New Jersey pravděpodobně nerozhodne rychle a samotná žaloba akcie nezničí ani nevystřelí. Ale je to čitelný signál, že zlatá horečka kolem hubnoucích léků vstoupila do nové, dospělejší a mnohem tvrdší fáze.