Síť to nestíhá: tři ETF, které těží z hladu umělé inteligence po elektřině

Umělá inteligence se neživí jen daty a čipy, ale především elektřinou - a tu síť v dosavadním tempu nestíhá dodávat. Investoři, kteří tuhle nerovnováhu vidí, se čím dál víc obracejí k jádru jako jedinému zdroji, který dokáže běžet nepřetržitě bez ohledu na počasí.

Elektrárny nestíhají tempo AI

Ještě před pár lety celková spotřeba elektřiny v USA prakticky stagnovala. Tahle éra skončila. Podle dat Lawrence Berkeley National Laboratory vzrostl podíl amerických datacenter na celkové spotřebě elektřiny v zemi mezi lety 2018 a 2023 z 1,9 % na 4,4 % a do roku 2028 by mohl dosáhnout až 12 procent.

Za tím číslem se skrývá fyzická realita, kterou si málokdo umí představit. Jedno velké hyperscale datacentrum dokáže spotřebovat přes gigawatt výkonu, tedy přibližně tolik, kolik potřebuje 750 tisíc domácností. A obnovitelné zdroje, jakkoliv se dají stavět rychle, neumí takový provoz zásobovat nepřetržitě 24 hodin denně - vítr nefouká pořád a slunce nesvítí v noci.

Proto se technologičtí giganti obracejí k jádru. Microsoft $MSFT už podepsal dvacetiletou smlouvu s Constellation Energy $CEG na obnovení reaktoru Three Mile Island, Amazon $AMZN koupil datacentrový kampus přímo vedle jaderné elektrárny Susquehanna a Google uzavřel dohodu s vývojářem malých modulárních reaktorů Kairos Power. Tyhle kontrakty běží na dekády dopředu, jak popisuje analýza Brookings Institution.

Akcie reagují dřív, než se postaví jediný reaktor

Nová jaderná elektrárna se nepostaví za rok. Reálné termíny spuštění nových kapacit se podle Goldman Sachs Asset Management pohybují mezi roky 2030 a 2035. Právě proto se akcie těžařů uranu a jaderných firem hýbou už dnes, dlouho předtím, než první megawatt z nového bloku skutečně poteče do sítě.

Trh nečeká na spuštění reaktorů, trh reaguje na podepsané kontrakty a regulatorní povolení už teď.

Portfolio manažer fondu zaměřeného na uranový sektor

Místo vybírání jednotlivých těžařů nebo energetických firem můžou investoři sáhnout po fondech, které pokrývají celé téma najednou. Tři kandidáti se přitom výrazně liší mírou rizika - VanEck Uranium and Nuclear ETF $NLR, Global X Uranium ETF $URA a Sprott Uranium Miners ETF $URNM.

Konzervativní volba: utility místo spekulace na cenu uranu

NLR staví portfolio jinak než zbytek trhu - místo soustředění na těžaře uranu drží hlavně regulované energetické firmy, které provozují jaderné elektrárny a inkasují smluvní platby za megawatthodiny. Díky tomu jeho výkonnost tolik nekolísá s cenou uranu na spotovém trhu.

Fond aktuálně spravuje aktiva kolem 4,5 miliardy dolarů při nákladovém poměru 0,52 %, což je nejlevnější ze všech tří. Dividendový výnos se pohybuje kolem 2,7 %, celkový roční výnos včetně dividend pak zhruba 8 %, protože regulované utility platí stabilní, ale ne nijak závratné dividendy. Akcie se v polovině roku 2026 obchodují kolem 116 dolarů, s ročním pásmem zhruba od 104 do 168 dolarů.

Daní za tuhle stabilitu je menší citlivost na prudké výkyvy ceny uranu - když spotová cena prudce vyletí, utility firmy to v cash flow nepocítí stejně rychle jako čistí těžaři.

Střední cesta: nejlikvidnější uranové ETF na trhu

URA je svým způsobem kompromis. Fond drží přes 4 miliardy dolarů v aktivech a patří mezi nejobchodovanější uranové ETF vůbec, což znamená užší rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou i v turbulentnějších obdobích. Portfolio jde hlouběji do dodavatelského řetězce než NLR - kromě těžařů drží i firmy zabývající se konverzí, obohacováním paliva nebo komponenty pro reaktory.

Akcie se obchodují kolem 44 dolarů, dividendový výnos činí přibližně 4,7 % a celkový roční výnos včetně dividend dosáhl zhruba 21 %. Nákladový poměr je 0,69 %. Háček je v globálním složení portfolia - mezi držené tituly patří kanadské, kazašské, australské i čínské firmy, což přináší měnové a jurisdikční riziko, kterému se americký NLR vyhýbá.

Šíře portfolia je přesně to, co dělá z tohoto typu fondu jádro pozice, ne satelitní sázku.

Analytik energetického sektoru

Agresivní volba: čistá páka na cenu uranu

URNM jde úplně jinou cestou. Mezi top pozice patří kanadský těžař Cameco $CCJ s podílem kolem 21 %, fyzický Sprott Physical Uranium Trust $SRUUF s necelými 14 % a NexGen Energy $NXE s 13 %. Deset největších pozic tvoří přibližně 79 % aktiv fondu, což je extrémní koncentrace.

Tahle koncentrace spolu s podílem fyzického uranu znamená, že fond reaguje na pohyb spotové ceny přímo a nezprostředkovaně, navíc s provozní pákou těžařských firem navrch. Dividendový výnos je s necelými 3 % podobný jako u URA, ale celkový roční výnos kolem 15 % zdaleka neodráží to hlavní - rozpětí, ve kterém se akcie v posledním roce pohybovaly. Aktuální cena kolem 52 dolarů leží mezi ročním minimem 43 a maximem téměř 85 dolarů, a právě tenhle rozptyl vypovídá o riziku víc než jakékoliv jedno číslo.

Tohle je fond, který povede uranové rally nahoru, ale stejně tak povede propady, když sentiment otočí. Podle dat Sprott Asset Management zůstává dlouhodobý výhled pro uranový sektor i přes krátkodobou volatilitu pozitivní, mimo jiné kvůli rostoucí poptávce z Indie a Číny.

Tři rizikové patra jednoho příběhu

Kdo věří tezi o jaderné energii pro AI, ale nechce jezdit na horské dráze cen uranu, najde v NLR nástroj s reálnou dividendou a mírnějšími propady - ostatně drží přímo firmy, které prodávají elektřinu Microsoftu a Amazonu na základě dlouhodobých kontraktů.

URA se naopak hodí investorovi, který chce mít celé téma pokryté jediným fondem - dost široké portfolio na to, aby zachytilo celý dodavatelský řetězec, a zároveň dost likvidní, aby se v něm dalo pohodlně nakupovat i prodávat. URNM je pak nástroj pro toho, kdo chce sázku na uran v co nejčistší podobě a zároveň počítá s tím, že stejně prudce, jak fond umí stoupat, dokáže i padat.

Volba mezi nimi je nakonec hlavně o tom, kolik kolísání je investor ochotný snést - téma jaderné energie a hladu AI po elektřině zůstává stejné, mění se jen míra rizika, kterou si k němu kdo přibere.