Intel kdysi Apple ztratil. Teď mu bude vyrábět čipy a akcie letí vzhůru

Ještě před rokem byl Intel $INTC odepsaným hráčem. Akcie se plazily kolem 19 dolarů, firma propouštěla, ztrácela podíl na trhu a v hlavách investorů figurovala spíš jako varování než jako příležitost. Pak přišel stát - a s ním série událostí, která z padlého giganta udělala jednu z nejsledovanějších akcií roku.

Posledním impulzem je oznámení, že Apple $AAPL nechá část svých čipů vyrábět právě v Intelu. Zprávu ve čtvrtek brzy ráno zveřejnil sám Donald Trump na své síti Truth Social a akcie Intelu na to v předburzovním obchodování reagovaly skokem o zhruba 9 procent. Apple přidal mírných 0,6 procenta.

Když prezident dělá dohazovače

Na celém příběhu je nejneobvyklejší role Bílého domu. Trump v příspěvku otevřeně popsal, že jeho administrativa tlačí technologické firmy, aby svěřily výrobu Intelu - a že to dělá záměrně, aby vrátila pokročilou výrobu čipů na americkou půdu.

Podle něj to začalo u Nvidie $NVDA, která se zavázala vyrábět část svých čipů u Intelu, pokračovalo u Tesly $TSLA respektive jejího projektu obří továrny pod taktovkou Elona Muska a teď to vrcholí Applem. Jak uvádí Reuters, Trump postavil Intel do samého středu své snahy oživit domácí výrobu polovodičů.

Zajímavé je, jakým způsobem o tom prezident mluví. Nepopisuje to jako průmyslovou politiku, ale jako obchod, na kterém vydělal stát.

Rozhodli jsme se Intelu pomoct výměnou za 10 procent jeho akcií. Je to moc, nebo málo? Když jsme dělali nabídku, měly hodnotu kolem 100 miliard dolarů. Teď mají hodnotu přes 600 miliard.

Donald Trump, prezident USA, v příspěvku na Truth Social

Sázka, která vyšla

A tady se dostáváme k jádru věci. Americká vláda loni v srpnu koupila zhruba desetiprocentní podíl v Intelu, jak popisuje Decrypt, za zhruba 20,47 dolaru za akcii. Šlo o investici kolem 8,9 miliardy dolarů, financovanou převážně z prostředků zákona CHIPS Act, a stát se tím stal držitelem zhruba 433 milionů akcií.

Od té doby akcie vystřelily vzhůru. Letos jsou v plusu zhruba 228 procent a v květnu se vyšplhaly nad 130 dolarů, čímž Intel poprvé překonal i své vrcholy z éry dot-com bubliny z roku 2000. Pro stát to znamená nerealizovaný zisk v řádu desítek miliard dolarů - papírově tedy jeden z nejvýnosnějších obchodů, jaký kdy americká vláda na akciovém trhu udělala.

K tomu je ale potřeba dodat trochu střízlivosti. Trumpem zmiňovaná tržní kapitalizace přes 600 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 13 bilionů korun) je velkorysé zaokrouhlení nahoru a samotná hodnota státního podílu se v různých vyjádřeních liší. Trh se navíc pohybuje ze dne na den a parabolický růst akcie bývá stejně rychlý nahoru jako dolů.

Comeback Intelu má víc vrstev

Bylo by chybou připisovat celý obrat jen Trumpovi. Pod kapotou se toho v Intelu za poslední rok změnilo hodně.

Klíčové momenty resuscitace firmy:

• Nový šéf Lip-Bu Tan převzal vedení v březnu 2025 a pustil se do rozsáhlé reorganizace a osekávání nákladů.

• Investice Nvidie ve výši 5 miliard dolarů a další 2 miliardy od SoftBank přinesly kapitál i důvěryhodnost.

• Výrobní divize Intel Foundry začala lovit externí zákazníky, místo aby sloužila jen vlastní výrobě.

• Nový proces 18A-P vstoupil do takzvané rizikové výroby, tedy nízkoobjemové fáze, kde firma sbírá data o výtěžnosti před plným náběhem.

Poslední kvartální výsledky tomu daly oporu. Tržby vzrostly o 7 procent na 13,6 miliardy dolarů a překonaly odhady analytiků zhruba o 9 procent. Segment datacenter a AI vyskočil o 22 procent na 5,05 miliardy a provozní ztráta výrobní divize se zmenšila na 2,4 miliardy.

Intel se přehoupl přes nejhorší období a teď se dá brát jako důvěryhodný druhý dodavatel čipů. Že k té dohodě dojde, považuju za jisté - jen zatím nevím kdy.

Ben Bajarin, analytik Creative Strategies, v rozhovoru pro CNBC

Návrat ke staré známosti

Spolupráce Applu a Intelu má přitom svou historii. Intel dodával procesory do počítačů Mac od roku 2006 zhruba do roku 2020, kdy Apple přešel na vlastní čipy řady Apple Silicon a Intel se s ním rozloučil. Návrat v roli smluvního výrobce je tak svým způsobem usmíření po nepříjemném rozchodu.

Pro Apple jde hlavně o geografii a diverzifikaci. Firma dnes drtivě spoléhá na tchajwanský TSMC $TSM, jehož nejmodernější linky si rvou z rukou všichni výrobci AI čipů. Vlastní výrobní kapacita na americké půdě dává Applu pojistku - a zároveň zapadá do politického tlaku na "made in USA". Bloomberg dříve informoval, že Apple zvažoval zadat výrobu některých hlavních procesorů jak Intelu, tak Samsungu.

Zatím přitom není jasné, které konkrétní čipy bude Intel pro Apple vyrábět. A to je v celém příběhu možná nejdůležitější detail. Dohoda je stále jen předběžná, původně ji v květnu odhalil Wall Street Journal a od oficiálního potvrzení Applem ani Intelem zatím uplynulo jen pár hodin bez bližších čísel.

Právě v tom detailu se skrývá celý háček. Podle analytika Ming-Chi Kua má jít zhruba z 80 procent o čipy do iPhonů, navíc ze starších generací, a naplno se rozjede až v letech 2027 a 2028. Bank of America odhaduje, že pokud Intel získá čtvrtinu objemu Applu, mohlo by mu to do konce dekády přinést kolem 10 miliard dolarů ročně. To je pěkné číslo - ale je to hudba vzdálené budoucnosti, ne hotová věc.

Trh přesto slaví už dnes, prezident sklízí potlesk a hodnota státního podílu roste. Zásadní otázka, jak velké objemy zakázek od Applu nakonec přijdou a kolik na nich Intel vydělá, ale zatím zůstává bez odpovědi. A právě podle ní se za pár let pozná, jestli šlo o geniální tah, nebo o dokonale načasovanou show.