AMD

AMD navrhuje procesory a grafické čipy; vyrábět je nechává u tchajwanské TSMC. Její procesory Ryzen jsou v noteboocích a stolních počítačích, serverové procesory EPYC v datacentrech a čipy AMD pohánějí herní konzole PlayStation a Xbox. Pro umělou inteligenci vyvíjí řadu akcelerátorů Instinct, přímého konkurenta GPU od Nvidie.

Firma vznikla v roce 1969 jako výrobce čipů pro IBM a většinu své historie strávila ve stínu Intelu. Obrat přišel po roce 2014 s nástupem Lisy Su do čela: nová architektura Zen vrátila AMD do serverů a od roku 2023 se firma tlačí do AI datacenter.

AMD je pro tvůrce modelů a cloudy jediná reálná alternativa k Nvidii ve velkých objemech. Kdo nechce být závislý na jednom dodavateli, kupuje akcelerátory Instinct: OpenAI, Microsoft, Oracle a Meta je nasazují vedle čipů Nvidie. V červenci 2026 AMD oznámila investici 5 miliard dolarů do Anthropicu a partnerství kolem modelů Claude.

V řetězci stojí AMD ve vrstvě návrhu čipů, hned vedle Nvidie a Broadcomu. Na rozdíl od Nvidie nemá vlastní softwarový ekosystém srovnatelný s CUDA, a proto sází na otevřené standardy a na to, že zákazníci chtějí druhého dodavatele.

Tržby přicházejí ze čtyř divizí: datacentra (serverové procesory a AI akcelerátory), klientské počítače, herní čipy a vestavěné systémy. Datacentra jsou od roku 2024 největší a nejrychleji rostoucí část, právě díky AI akcelerátorům a procesorům EPYC.

Firma dividendu neplatí, zisk vrací akcionářům zpětnými odkupy akcií a hlavně ho investuje do vývoje. Akcie se obchoduje na Nasdaqu pod tickerem AMD a koupí ji každý český broker s americkými akciemi.

AMD je vedle Nvidie vždy druhá: menší marže, menší podíl na trhu a akcie, která reaguje na každé zpoždění nového čipu. Závisí na kapacitě TSMC a na tom, kolik jí hyperscalery nechají vedle vlastních čipů. Zároveň je to firma s dlouhou historií cyklů: po boomu v roce 2021 akcie během roku ztratila víc než polovinu hodnoty, než se zotavila.