S&P 500 7 581 +0,23%
NASDAQ 30 337 +0,37%
BTC/USD $73 854 +0,90%
EUR/CZK 24,26 −0,03%
Zlato $4 593 +1,34%
Ropa $87,36 −1,73%
Kryptoměny

„Mele sra*ky.” Šéf JPMorgan se pustil do majitele Coinbase a ukázal, o co ve skutečnosti jde

Jamie Dimon nešetřil slova. Za jeho vulgaritou se ale skrývá spor o miliardy dolarů a otázka, kdo bude ovládat peníze budoucnosti - banky, nebo kryptoburzy.

Milan Charvat
30. května 2026 - 11:17
4 min čtení
„Mele sra*ky.” Šéf JPMorgan se pustil do majitele Coinbase a ukázal, o co ve skutečnosti jde
GoogleZprávy
Sledujte Warengo a dostávejte nové články přímo do telefonu.Sledovat →

Když nejmocnější bankéř Ameriky veřejně řekne o šéfovi kryptoburzy, že "mele sra*ky”, není to obyčejná hádka dvou ředitelů. Je to špička ledovce sporu, který se táhne měsíce a v sázce jsou stovky miliard dolarů.

Jamie Dimon, dlouholetý šéf JPMorgan Chase, se do Briana Armstronga z burzy Coinbase pustil v rozhovoru pro Fox Business. Na otázku, jestli je spokojený s tím, jak vypadá nový kryptozákon, odpověděl stručně: „Ne. Budeme proti tomu bojovat. Když prohrajeme, prohrajeme, a přežijeme to.” A když moderátorka zmínila Armstrongův argument, že Coinbase brání zájmy celého kryptoodvětví, Dimon dodal onu nevybíravou poznámku.

O co se vlastně perou

Celý konflikt se točí kolem jedné zdánlivě nudné věci: jestli kryptofirmy smějí svým klientům vyplácet úrok ze stablecoinů.

Stablecoin je kryptoměna navázaná na běžnou měnu, nejčastěji na dolar v poměru 1:1. Drží tedy stabilní hodnotu, na rozdíl od bitcoinu, který lítá nahoru a dolů. Pro Coinbase a podobné firmy je možnost nabízet z těchto zůstatků výnos klíčový růstový motor. Argumentují, že je to výhodné pro spotřebitele.

Banky to vidí přesně opačně. Vypadá to totiž jako spořicí účet s vysokým úrokem - jen bez bankovní licence a bez tisíců regulací, kterým banky podléhají. Dimon to shrnul jednoduše: „Jestli chce být bankou, tak ať je bankou. Nikdo se před tímhle chlapem ani před tou firmou nebude hrbit.”

Jádrem sporu je tedy obvinění z takzvané regulatorní arbitráže - tedy že kryptofirmy chtějí nabízet bankovní produkty, aniž by nesly bankovní povinnosti.

Proč banky tolik panikaří

Tady to přestává být jen o egu dvou miliardářů. Bank Policy Institute, jeden z hlavních lobbistických hlasů amerického bankovnictví, přišel s varovným číslem: kdyby trh stablecoinů narostl na 4 biliony dolarů, mohly by bankovní vklady spadnout zhruba o 19 procent. To by podle nich osekalo asi 2,7 bilionu dolarů z úvěrů, které banky půjčují domácnostem a firmám.

Pro představu - 4 biliony dolarů je víc než dvojnásobek ročního HDP celého Německa. Banky se prostě bojí, že jim peníze klientů odtečou tam, kde je vyšší úrok.

Americká bankovní asociace přitvrdila. Spolu s pěti dalšími oborovými skupinami vyzvala Senát, aby pravidla kolem výnosů ze stablecoinů ještě zpřísnil. Tvrdí, že současné znění zákona obsahuje díry, kterými kryptofirmy proklouznou a úrok budou vyplácet dál.

Bílý dům naopak v dubnové zprávě uvedl, že obavy z odlivu vkladů jsou přehnané a že přínos pro spotřebitele převažuje nad mírným omezením úvěrové kapacity bank. Dva tábory, dvě reality - a uprostřed zákonodárci, kteří musí rozhodnout.

Kompromis, který nikoho úplně neuspokojil

Spor se vlekl už loni, ale skutečná bitva přišla letos. Armstrong odmítl lednový návrh zákona, což spustilo týdny vyjednávání, kde dělal prostředníka Bílý dům. Výsledkem byl kompromis senátorů Tillise a Alsobrooksové: pasivní úrok z „nečinných” zůstatků stablecoinů se zakazuje, ale výnosy navázané na transakce a aktivní používání zůstaly povolené.

Jinými slovy - model „kup a drž” je venku, model „kup a používej” prošel. Coinbase tehdy reagoval okamžitě. Armstrong na sociální síti napsal jen lakonické „Mark it up” (tedy „schvalte to”).

Klíčová čísla sporu v kostce:

  • 300 miliard dolarů - dnešní velikost trhu stablecoinů

  • 2 až 4 biliony dolarů - kam by mohl podle bank narůst

  • 19 % - odhadovaný propad bankovních vkladů v nejčernějším scénáři

  • 3,5 % - úrok, který Coinbase nabízí na zůstatky stablecoinu USDC ve svém novém produktu

Zákon, kolem kterého se vše točí, Clarity Act, prošel v polovině května bankovním výborem Senátu poměrem 15:9 a míří k hlasování v plénu. Tam to ale jednoduché nebude - potřebuje 60 hlasů, tedy i podporu části demokratů.

Hádka, za kterou je víc než hádka

Zajímavé je, že Dimon není ve své skepsi vůči Armstrongovi sám. Šéf Bank of America Brian Moynihan mu prý stejný argument řekl přímo do očí na Světovém ekonomickém fóru v Davosu - jestli chceš dělat bankéře, podstup bankovní pravidla.

Do hry navíc vstupuje politika. Demokratičtí senátoři chtějí do zákona přidat etická pravidla kvůli vazbám prezidenta Trumpa a jeho rodiny na kryptoodvětví. Trump je přitom hlasitým zastáncem rychlého schválení - na své síti Truth Social napsal, že „novou hranici financí stavíme v Americe” a krypto že nikdy nezklame.

Stojí za pozornost, že podle průzkumu, na který se odvolávala senátorka Elizabeth Warrenová, považuje krypto za prioritu jen jedno procento amerických voličů. Zatímco se tedy v Senátu vede vášnivá bitva o budoucnost peněz, většinu Američanů to nechává chladnými.

A přesně v tom je ta hádka tak symbolická. Pod vulgární urážkou se totiž skrývá zásadní otázka: kdo bude v příštích letech ovládat tok peněz - tradiční banky se stoletou historií a regulacemi, nebo kryptoburzy, které slibují vyšší úrok a rychlejší platby? Dimon zatím sází na to, že staré pořádky vydrží. „Když prohrajeme, přežijeme to,” řekl. Otázka je, jestli to po pár letech bude moct říct i opačná strana.

Líbil se vám článek?

Pošlete ho přátelům. Každé sdílení pomáhá šířit finanční gramotnost v Česku.

Milan Charvat

Milan Charvat

Investor a sběratel. 18 let v médiích. Šéfredaktor Warengo od roku 2018. Co-Founder a CEO Bulios.

Více článků od autora Milan Charvat