Trump zavedl cla na 99,4 % dovozu do USA. Podle analytiků to není konečná

Americká vláda ve čtvrtek 23. července oznámila, čím nahradí desetiprocentní "globální cla", jejichž platnost vypršela o půlnoci na pátek 24. července 2026. Nová opatření mají podle Bílého domu na rozdíl od předchozích verzí vydržet - a týkají se prakticky celého dovozu do Spojených států.

Podle oficiálního fact sheetu Úřadu obchodního zástupce USA (USTR) dopadnou nové sazby na 60 obchodních partnerů, kteří dohromady tvoří 99,4 % veškerého amerického dovozu. Zní to jako detail z bezvýznamné agendy, ale jde o jedno z nejrozsáhlejších obchodních opatření, jaké kdy USA vydaly.

Třetí verze stejného cla za rok a půl

Aby bylo jasno, o co jde: tohle už je třetí pokus Trumpovy administrativy, jak zdanit dovoz do USA plošně, a to během necelých patnácti měsíců.

Vše začalo na jaře 2025 takzvanými "Liberation Day" cly, které prezident zavedl s odkazem na zákon o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil s tím, že tento zákon prezidentovi nedává pravomoc zavádět plošná cla bez souhlasu Kongresu. Administrativa reagovala bleskově - během pár dní zavedla dočasný desetiprocentní příplatek podle takzvaného paragrafu 122, jenže ten měl danou platnost jen 150 dní. A ta vypršela právě tento pátek.

Cla podle paragrafu 301 zákona o obchodu z roku 1974 mají být nástupcem, který už soudem napadnout tak snadno nepůjde - alespoň v to administrativa doufá. Washington to zdůvodňuje výsledkem vlastního šetření: podle USTR žádná z šedesátky zkoumaných zemí pořádně nevymáhá zákaz dovozu zboží vyrobeného nucenou prací.

Nástroje, které používáme, se změnily. Obchodní strategie ale zůstává stejná.

Jamieson Greer, obchodní zástupce USA, ve výpovědi před Kongresem

Zástupce administrativy dodal, že smyslem kroku je hlavně předvídatelnost pro firmy - tedy aby dovozci konečně věděli, s jakou sazbou mají dlouhodobě počítat.

Kdo platí víc a kdo míň

Nové sazby nejsou plošné, ale odstupňované podle toho, jak moc dané země podle Washingtonu bojují s nucenou prací ve výrobě:

• 12,5 % zaplatí dovoz ze 45 zemí, mezi nimi Čína, Austrálie nebo Egypt

• 10 % bude platit pro 15 partnerů, včetně Evropské unie, Indonésie a Mexika

• Indie si oproti původnímu návrhu polepšila - sazba jí klesla z 12,5 % na 10 % poté, co Washington ocenil kroky proti nucené práci

Z nových cel jsou vyňaty některé kategorie zboží - typicky ropa a zemní plyn, dále zboží už zatížené samostatnými cly na ocel a hliník, a také produkty kryté dohodou USMCA mezi USA, Mexikem a Kanadou. Výjimku dostalo i zboží, které se v USA vůbec nevyrábí, jako korek z jižní Evropy. Podrobný seznam výjimek má stovky stran.

Jak nedávno spočítala výzkumná skupina Yale Budget Lab, celkový efektivní celní sazebník napříč americkou ekonomikou se pohyboval kolem 11,8 procenta - a nová vlna cel by ho měla podle odhadů zvednout o další jeden až dva procentní body. Podle propočtů laboratoře by to při plném přenesení na spotřebitele znamenalo zdražení zboží o zhruba půl procenta a ztrátu kupní síly v řádu stovek dolarů na domácnost ročně.

Nervozita, kterou trhy nepotřebovaly

Přesné časování nebylo náhodné - administrativa chtěla mít nová cla hotová dřív, než dočasná verze prostě vyprší a vznikne právní vakuum. To se povedlo, otázka je, jak na to zareagují trhy v příštích dnech.

Za zmínku stojí, že hlavní americké indexy zažily ve čtvrtek nejhorší den za poslední měsíc - S&P 500 i Nasdaq citelně klesly. Hlavním důvodem přitom nebyla cla samotná, ale kombinace prudce rostoucích cen ropy kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě a obav z přehnaných investic velkých technologických firem do umělé inteligence po výsledcích Alphabetu a Tesly. Nová obchodní politika ale dokresluje pozadí, na kterém se tahle nervozita odehrává.

Zkušenost z dubna 2025, kdy první vlna plošných cel vyvolala prudký propad akciových trhů, totiž zůstává v paměti investorů. Ekonom Simon MacAdam z Capital Economics přitom upozorňuje, že současná vlna cel podle paragrafu 301 nemusí být poslední.

Tahle cla mají posloužit jako doplněk, který má vrátit celkovou americkou celní zátěž zpět na úroveň před únorovým verdiktem Nejvyššího soudu.

Simon MacAdam, Capital Economics

Firmy závislé na dovozu ze zahraničí - typicky velcí maloobchodníci jako Walmart $WMT nebo Target $TGT - tak budou muset i nadále počítat s tím, že se sazby ještě mohou měnit. Pro sektory jako oděvy, elektronika nebo spotřební zboží to znamená pokračující tlak na marže a nejistotu při plánování nákupů na příští sezóny.

Bitva u soudu ještě neskončila

Právníci se shodují, že ani tahle verze cel nemusí mít vyhráno. Analytici think-tanku PIIE upozorňují, že americký zákaz dovozu zboží z nucené práce nikdy nebyl myšlen jako nástroj pro plošné sankce vůči celým zemím, a paragraf 301 se k takovému účelu tradičně nepoužíval. Klidně tak může skončit u dalšího soudního sporu, podobně jako jeho dvě předchozí verze.

Administrativa má ale v ruce silnější kartu než u minulých pokusů: cla podle paragrafu 301 uplatnil Trump už během svého prvního mandátu vůči Číně a tehdy před soudy obstála. To dává týmu kolem Jamiesona Greera důvod věřit, že tahle verze bude mít delší trvanlivost.

Konec příběhu to navíc není. Washington souběžně vyšetřuje takzvanou nadměrnou výrobní kapacitu u Číny, Evropské unie a šestnácti dalších partnerů - závěry se čekají v následujících měsících. Podle zdroje blízkého Bílému domu prezident sám vnímá čas jako klíčový faktor:

Zbývají mi necelé tři roky. Musíme se s těmito nekalými obchodními praktikami vypořádat.

vysoký představitel Trumpovy administrativy, citující prezidentův postoj

Jinými slovy - i když cla na 99,4 % dovozu vstoupila v platnost, sazebník se tím nejspíš neuzavírá. Další kolo je už na pořadu dne.