Nový šéf Fedu nevěří vládním statistikám. Chystá úplně jiný pohled na inflaci

Investoři čekali, že na fóru Evropské centrální banky v portugalské Sintře padne aspoň náznak, kam se v nejbližších měsících pohnou americké úrokové sazby. Nepadl. Šéf Fedu Kevin Warsh se místo toho pustil do tématu, které zní suše, ale pro trhy může mít mnohem větší dopad, než by se na první pohled zdálo - jak vlastně Fed pozná, že inflace je pod kontrolou.

Graf zachycuje vývoj úrokových sazeb v USA v letech 2016–2026. Po období téměř nulových sazeb následovalo prudké zvýšení nad 5 %, poté sazby postupně klesly na 3,63 % v květnu 2026.

Warsh nechce hádat, kdy padnou sazby

Warsh, který na postu předsedy Fedu vystřídal Jeroma Powella koncem května, se od začátku profiluje jako odpůrce takzvaného forward guidance - praxe, kdy centrální bankéři předem naznačují, co udělají příště. Na přímou otázku ohledně červencového zasedání proto novinářům řekl jen, že se na spoustu témat "nabalují čerstvé informace" a že diskuse proběhne až za zavřenými dveřmi.

Jasno bylo aspoň v jednom bodě. Inflace je podle něj stále příliš vysoká a od cíle 2 % Fed neustoupí, jak popisuje CNBC.

Pokud si firmy nebo domácnosti myslely, že Fed přijme inflaci nad dvě procenta, asi budou zklamané. Dodáme cenovou stabilitu.

Kevin Warsh, předseda Fedu

Zajímavé je, že to je částečný obrat oproti tomu, co sám Warsh tvrdil ještě loni, kdy o post předsedy usiloval a volal po nižších sazbách. Jakmile ale úřad převzal, tón se citelně posunul směrem k boji proti inflaci a k důrazu na nezávislost centrální banky na politickém tlaku - včetně opakovaných výzev prezidenta Trumpa k levnějším penězům.

Pět pracovních skupin má předělat celý Fed

Za slovy o "nové trase" se skrývá konkrétní projekt. Warsh v minulých měsících spustil pět interních pracovních skupin, které mají projít prakticky celé fungování centrální banky - od komunikace přes bilanci až po samotný rámec měření inflace. Skupina zaměřená na data a inflaci bude mít podle všeho nejvíc práce, jak upozorňuje CNBC.

Warsh netají, že současný systém, opřený hlavně o statistiky ministerstva obchodu, mu nestačí. Podle jeho slov jde o statistiky trpící chybnou metodikou a o průzkumy, jejichž vypovídací hodnota dávno vyprchala. Cílem je najít rychlejší a modernější způsob, jak sledovat skutečnou ekonomiku v reálném čase.

Moje naděje je, že za devět až dvanáct měsíců budeme používat nové technologie, abychom chápali, co se v ekonomice skutečně děje, a to průběžně a v reálném čase.

Kevin Warsh, předseda Fedu

Kolik verzí inflace vlastně existuje

Tohle je moment, kdy se z technického detailu stává docela zajímavý příběh. Vedle klasického rozdílu mezi celkovou a jádrovou inflací (ta vylučuje kolísavé ceny potravin a energií) totiž existuje celá řada dalších metrik, které mohou ukazovat úplně jiný obrázek reality:

• Dallas Fed počítá takzvanou "trimmed mean" inflaci, ze které se odřezávají extrémní cenové výkyvy

• Atlanta Fed sleduje takzvanou "sticky" inflaci, tedy ceny, které se mění jen pozvolna, a "flexible" inflaci u zboží, jehož ceny se hýbou rychle

• Průzkumy University of Michigan a newyorské pobočky Fedu měří přímo očekávání spotřebitelů

• Soukromý index Truflation slibuje denní data o cenách sbíraná mimo oficiální státní statistiky

Právě tahle různorodost je zdrojem docela zásadního paradoxu. Zatímco běžně sledované ukazatele jasně ukazují inflaci nad cílem Fedu, tržní a alternativní metriky vykreslují mnohem klidnější obrázek. Pětiletá tržně implikovaná inflace, kterou si investoři na dluhopisovém trhu žádají jako kompenzaci (takzvaný breakeven), se od května propadla na 2,26 %, jednoroční ukazatel klesl o skoro půl procentního bodu, i když se stále drží kolem 3 %.

Dobrý odhad, kam inflace míří, je klíčový pro to, zda Fed potřebuje hýbat sazbami. Ale trend není osud - i dvouprocentní trend nezaručuje cenovou stabilitu, protože skutečná inflace se od něj může odchýlit, jako se to děje teď.

Claudia Sahm, hlavní ekonomka New Century Advisors

Proč na tom trhu tolik záleží

Kontext, ve kterém se tohle celé odehrává, není náhodný. Inflace v USA v květnu vyskočila na tříleté maximum 4,2 %, hlavně kvůli dopadu válečného konfliktu s Íránem na ceny benzínu, jak píše Associated Press. Po uzavření mírové dohody ceny ropy klesly, což naznačuje, že inflační špička mohla být jen dočasná - jádrová inflace bez energií a potravin se ale drží na 2,9 %, tedy stále nad cílem.

Fed teď sedí na sazbách v pásmu 3,5 až 3,75 % a trh podle Bloombergu čeká, že by je v září mohl zvednout až k 3,9 %. Analytici Bank of America dokonce v nedávné poznámce zvýšili odhad na tři zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu ještě letos, jak popisuje Fortune. Ne všichni na Wall Street ale s tímto scénářem souhlasí.

Náš odhad je, že ekonomika si vyžádá mnohem výraznější cestu zvyšování sazeb, než trh momentálně čeká.

Analytik TS Lombard

Zůstává tak otevřená otázka, kterou si teď klade celý trh - jestli nový přístup k datům povede k opatrnějšímu, nebo naopak razantnějšímu Fedu. Odpověď má podle Warshových vlastních slov přijít nejdřív za devět měsíců. Do té doby budou muset investoři žít s nejistotou, která z mnoha verzí inflace bude nakonec ta rozhodující.