Americká burza je nejdražší za 25 let. Trh znovu věří v perfektní scénář
S&P 500 za poslední dva měsíce vyskočil o dvacet procent, ale pod povrchem se hromadí nepříjemná čísla. Inflace zrychluje, ekonomika zpomaluje a valuace akcií se dosatly na úrovně, které jsme viděli naposledy těsně před krachem dot-com bubliny.

Americká burza má za sebou výjimečný jarní sprint. Od konce března S&P 500 vzrostl o 20 % a uzavřel devět týdnů v řadě v plusu - série, která se jen tak nevidí. Sentiment se otočil, strach z cel se utišil a investoři začali znovu nakupovat. Jenže právě v tuto chvíli přicházejí data, která ten optimismus komplikují.
Inflace zrychlila, ekonomika přidupává brzdu
Inflace v USA v dubnu meziročně vyskočila na 3,8 % - nejvýše za tři roky, jak potvrdilo americké ministerstvo obchodu. Hlavním viníkem jsou energie: jen v dubnu zdražily o 3,8 % meziměsíčně, přičemž v březnu byl nárůst ještě strmější - téměř 11 %. Za tím stojí z velké části válka na Blízkém východě, která rozhýbala ropný trh.
Jenomže tohle není izolovaný problém s ropou. Inflace zrychluje ve chvíli, kdy americká ekonomika zpomaluje. HDP v prvním čtvrtletí vzrostlo jen o 1,6 % v anualizovaném vyjádření - výrazně pod desetiletým průměrem 2,6 %. Spolu to vytváří kombinaci, která ekonomům kazí náladu: vyšší ceny a slabší růst zároveň. Ekonomové to nazývají stagflace a Fed z ní nemá dobré vzpomínky.
Centrální banka se ocitla v pasti. Pokud inflace zůstane vysoká, bude pod tlakem úrokové sazby zvyšovat - což ekonomický růst dál zpomalí. Futures trhy už sázejí na nejméně jedno zvýšení sazeb v příštím roce, jak ukazují data Bloombergu.
Inflace se vyvíjí špatným směrem a trh práce zůstává odolný. Je proto velmi nepravděpodobné, že Fed bude moci v dohledné době snížit sazby. Naopak je možné, že trhy začnou pro příští rok zaceňovat jejich zvýšení.
Chris Zaccarelli, hlavní investiční ředitel Northlight Asset Management
Ukazatel, který předpověděl dot-com krach, opět bliká červeně
Tady přichází číslo, které si zaslouží pozornost. Takzvaný CAPE ratio - metrika, kterou v roce 1988 vyvinul nositel Nobelovy ceny Robert Shiller - se v červnu 2026 pohybuje kolem hodnoty 40,7, jak eviduje GuruFocus. To je druhá nejvyšší hodnota v celé 140leté historii dat. Výše byl CAPE jen jednou - v prosinci 1999, těsně před tím, než technologická bublina splaskla a S&P 500 ztratil přes 40 % hodnoty.
Co CAPE vlastně měří? Na rozdíl od běžného P/E poměru, který srovnává cenu akcií s loňskými zisky, CAPE bere průměr zisků za deset let a přepočítává je na inflaci. Tím filtruje jednorázové výkyvy - dobrý rok nezkreslí obraz a špatný rok ho nezhroutí. Výsledné číslo říká, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za dolar zisků v normalizovaném prostředí.
Dlouhodobý průměr CAPE od roku 1881 se pohybuje okolo 17. Dnešní hodnota 40,7 je tedy více než dvojnásobná. Historicky přitom platilo, že kdykoliv CAPE překročil 39, výnosy v dalších letech vypadaly takto:
Za 1 rok: průměrný výnos S&P 500 byl -4 %, nejhorší scénář -28 %
Za 2 roky: průměr -20 %, nejhorší scénář -43 %
Za 3 roky: průměr -30 % a ve všech dosavadních případech zůstal index ve ztrátě
Každá opravdu zásadní technologie bývá na začátku obklopena investiční bublinou. Umělá inteligence svět bezpochyby změní, otázkou ale je, kolik jsou za tuto budoucnost investoři ochotni zaplatit už dnes.
Jeremy Grantham, spoluzakladatel GMO Asset Management
Proč to tentokrát může být jinak - a proč možná ne
Spravedlivé je dodat, že CAPE má i své kritiky. Jde o zpětně hledící metriku - dívá se na zisky z minulé dekády, ne na to, co firmy vydělají příští rok. A zisky firem v S&P 500 opravdu rostou: provozní marže v prvním čtvrtletí dosáhly 15letého maxima a analytici z Wall Street očekávají další expanzi díky produktivitě, kterou přináší umělá inteligence.
Logika optimistů zní přibližně takto: pokud AI skutečně dramaticky zvýší zisky firem v příštích pěti letech, pak je dnešní cena akcií přiměřená - jen ji nelze porovnat s historickými průměry, protože tehdy žádná AI nebyla. Investoři zkrátka kupují budoucnost, ne minulost.
To je legitimní argument. Ale stojí za to si uvědomit jednu věc: přesně stejně zněly argumenty v roce 1999, kdy investoři platili astronomické násobky za technologické firmy s vizí revoluční budoucnosti. Většina té budoucnosti nakonec přišla - jen akcionáři přišli o peníze dřív, než se dočkali.
Drahý trh neznamená pád
Důležité je si uvědomit, co vysoké valuace vlastně znamenají - a co ne. Nepředpovídají pád s přesností na měsíc. Trh může zůstat předražený roky. Japonská burza v 80. letech se zdála předražená téměř celou dekádu, než přišla korekce.
Co ale vysoké valuace spolehlivě dělají, je snížení prostoru pro chybu. Firma, která zklamala v minulém roce, když byl trh lacině ohodnocen, možná ztratila 10 %. Stejná firma při CAPE 40 ztratí víc, protože investoři zaplatili za perfektní budoucnost.
Právě to dělá dnešní situaci zajímavou. Americká burza kombinuje rekordní valuace se zpomalujícím HDP a zrychlující inflací. Každý z těchto faktorů sám o sobě by nebyl alarmující. Dohromady vytvářejí prostředí, kde je za výnosy potřeba platit větší opatrností při výběru.



