Drobní investoři z bitcoinu prchají, velryby přikupují. Kdo zná správnou odpověď?

Kdo koupil bitcoin loni v říjnu na vrcholu, dnes se na svůj účet dívá nerad. Nejznámější kryptoměna se obchoduje zhruba 42 % pod svým maximem z října 2025, kdy podle dat z Coinbase vystoupala až na 126 210 dolarů. Aktuálně se cena pohybuje kolem 73 000 dolarů.

Zvlášť nepříjemné je srovnání s tradičními akciemi. Zatímco bitcoin padal, americký index S&P 500 za stejné období posílil přibližně o 13 %. Takže investor, který vsadil na "digitální zlato" místo na obyčejný indexový fond, zatím tahá za kratší konec. Otázka, kterou si teď klade kdekdo, zní jednoduše: je tohle začátek něčeho horšího, nebo jen další z řady poklesů, které bitcoin vždycky ustál?

Žádné FTX, žádná Luna - tentokrát je to jiné

Nejdřív dobrá zpráva pro nervózní držitele. Tenhle propad nemá pod sebou žádný velký skandál.

Když bitcoin padal v roce 2022, stálo za tím zhroucení stablecoinu Terra-Luna a následný kolaps burzy FTX. Šlo o strukturální selhání celého odvětví, řetězovou reakci, která brala s sebou jednu firmu za druhou. Tentokrát nic takového. Žádná velká burza nezkrachovala, žádný projekt se nerozpadl zevnitř.

Místo toho jde o kombinaci dvou věcí: makroekonomického strachu a takzvaného "vymetení páky". Tržiště bylo přepákované - spousta traderů spekulovala na vzestup s vypůjčenými penězi, a když cena začala klesat, jejich pozice se postupně automaticky uzavíraly. To samo o sobě tlačí cenu dolů a vytváří efekt sněhové koule. Bolestivé, ale ne smrtelné.

https://x.com/saylor/status/2040438683380146574

Velryby přikupují, zatímco drobní prodávají

Tady se vyplatí zpozornět. Zajímavé totiž není ani tak to, že cena padá, ale kdo v tom poklesu nakupuje.

Velké peněženky držící 1 000 a více bitcoinů - v žargonu "velryby" - podle analýzy 24/7 Wall St. přidaly od prosince 2025 zhruba 56 000 bitcoinů, a to navzdory tomu, že cena mezitím spadla o víc než 40 %. Jinými slovy: čím levněji, tím víc nakupují.

Nejhlasitějším příkladem je firma Strategy (dřívější MicroStrategy), největší korporátní držitel bitcoinu na světě. Ta dnes drží přes 713 000 bitcoinů a jen v lednu 2026 jich přikoupila přes 41 000. Společnost si přitom drží hotovostní polštář ve výši 2,25 miliardy dolarů právě proto, aby v dobách poklesu nemusela nic nuceně prodávat.

Obrázek na druhé straně ale tak růžový není. Příliv peněz do bitcoinových ETF, který byl v posledních letech hlavním motorem růstu, znatelně ochladl - kumulativní čisté přítoky klesly z vrcholu kolem 63 miliard dolarů na zhruba 54 miliard. Drobní investoři tedy spíš couvají, velcí hráči naopak nabírají. Klasický rozpor, který se na trzích objevuje téměř pokaždé u dna.

Strašák jménem kvantové počítače

Část strachu má i konkrétnější jméno: kvantové počítače.

Obava není nová, ale v roce 2026 zesílila. Banka Citi v polovině května varovala, že pokroky v kvantových technologiích přicházejí rychleji, než se čekalo, a že bitcoin je vůči nim zranitelnější než třeba ethereum - hlavně kvůli svému konzervativnímu řízení a pomalému schvalování změn v protokolu. Přiživil to i březnový výzkum Google Quantum AI, podle kterého by k prolomení šifrování, na němž bitcoin stojí, stačilo méně kvantových bitů, než se dřív odhadovalo.

Co to znamená v praxi? Zhruba 6,9 milionu bitcoinů - včetně dávných mincí připisovaných záhadnému tvůrci Satoshi Nakamotovi - leží na adresách, jejichž veřejné klíče jsou viditelné a teoreticky by mohly být budoucím kvantovým útokem ohroženy.

Než ale začnete panikařit, stojí za zmínku druhá strana mince. Většina expertů, včetně analytiků z Ark Investu, se shoduje, že dnešní kvantové počítače mají k prolomení bitcoinového šifrování pořád daleko - řádově roky, podle některých odhadů klidně dvě desetiletí. A vývojáři mají čas připravit takzvanou postkvantovou kryptografii. Hrozba je reálná, ale zatím spíš jako mrak na obzoru než blesk nad hlavou.

Uspěchaný přechod ke kvantově odolné kryptografii nás ohrozí spíš než samotný kvantový počítač.

Dan Boneh (kryptograf, Stanford)

Co říká historie: cyklus, který se opakuje

A teď to nejpodstatnější. Bitcoin je extrémně cyklický.

Funguje zhruba ve čtyřletých cyklech navázaných na takzvaný halving - událost, která zhruba každé čtyři roky o polovinu snižuje tempo vzniku nových bitcoinů a drží tak jejich celkový strop na 21 milionech kusů. Vzorec bývá podobný: tři dobré roky, jeden ošklivý. A ten ošklivý zrovna probíhá.

Pohled do historie je v tomhle ohledu pozoruhodně konzistentní. Od roku 2014 spadl bitcoin z vrcholu cyklu o 40 až 50 % celkem devětkrát. A pokaždé - bez jediné výjimky - se nakonec vyškrábal zpátky a vytvořil nové historické maximum. Průměrné zotavení trvalo zhruba 9 až 14 měsíců.

Krásným příkladem je rok 2017. Na cestě z 1 000 na téměř 20 000 dolarů zažil bitcoin hned šest poklesů o 30 až 40 %, a pokaždé to vypadalo, že je konec večírku. Pokaždé se ale zvedl a šel výš.

Znamená to, že se historie zopakuje i teď? To nikdo neslíbí. Devět opakování není zákon přírody a "tentokrát to bude jinak" jsou možná nejdražší čtyři slova v dějinách investování. Bitcoin navíc dospívá - s každým cyklem je jeho růst pozvolnější a divoké zdvojnásobení hodnoty za rok už zřejmě patří minulosti.

Přesto je ten kontrast výmluvný. Na jedné straně drobní investoři, kterým propad vzal odvahu a kteří stahují peníze z ETF. Na druhé straně velryby a korporace, které v tom samém poklesu tiše skupují. Dějiny bitcoinu zatím opakovaně odměňovaly tu druhou skupinu. Jestli to platí i napodruhé, ukáže až další otočka čtyřletého kola.