Rodičovský příspěvek roste na 400 tisíc. Superdávka se mění podruhé za půl roku a stát přiznává, že první verze nestačila

Rodičovský příspěvek roste na 400 tisíc korun. To je 50 tisíc navíc oproti dnešku a při 7% ročním výnosu se z nich na horizontu 18 let stane 170 tisíc korun, pokud je rodina místo utrácení investuje. Sněmovna navýšení schválila dnes v prvním čtení. Souběžně se mění superdávka, podruhé za méně než rok od spuštění.

Co s těmi 50 tisíci navíc udělat? Můžete je poslat do globálního ETF, otevřít dítěti investiční účet, nebo přidat do vlastního portfolia. Rozdíl mezi tím, kdo příspěvek investuje, a tím, kdo ho vyčerpá, bude za 18 let vidět.

Rodičovský příspěvek: +50 tisíc, ale pro koho?

Rodičovský příspěvek u jednoho dítěte se má zvýšit na 400 tisíc korun, u dvojčat a vícerčat pak ze stávajících 700 tisíc na 800 tisíc korun, nárůst přibližně 14 %. Naposledy se příspěvek zvýšil od ledna 2024, kdy vzrostl ze 300 tisíc na 350 tisíc korun.

Sporná otázka je jiná: kdo přesně na zvýšení dosáhne. Novela, kterou Sněmovna poslala do druhého čtení, počítá se zvýšením pro rodiče dětí narozených od 1. ledna příštího roku. Hnutí SPD ale chce poměrné zvýšení i pro rodiče dětí do tří let narozených dříve. Koalice zatím v tomto bodě nesouhlasí.

Piráti tlačí ještě dál. Argumentují, že od posledního výraznějšího navýšení vzrostly ceny zhruba o 40 procent, což navrhované zvýšení nedorovnává, a žádají buď vyšší částku, nebo automatickou valorizaci podobnou té důchodové. Ministr Juchelka to odmítá: rodičovský příspěvek je na rozdíl od důchodů dávka, kde lze parametry flexibilně měnit podle aktuální situace.

https://x.com/juchelkaa/status/2061840591323894068

Valorizace vs. jednorázové navýšení je v podstatě politický spor o to, jestli chceme pravidlo, nebo výjimku. Pravidlo je předvídatelné pro rodiny, výjimka je předvídatelná pro vládní rozpočtáře.

Superdávka: oprava ještě před plným spuštěním

Souběžně s rodičovskou se mění i superdávka - sjednocená dávka státní sociální pomoci, která od října loňského roku nahrazuje čtyři dosavadní podpory (příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a přídavky na děti). Ministerstvo práce chce především změnit výpočet normativních nákladů na bydlení a posunout věkovou hranici dítěte, podle níž lze rodiče samoživitele považovat za zranitelnou osobu.

Normativy jsou stropy, do jejichž výše stát uznává náklady na bydlení při výpočtu dávky. Dosavadní systém pracoval jen se třemi kategoriemi obcí, což bylo příliš hrubé a v řadě regionů neodpovídalo skutečné situaci na trhu s bydlením. Nově mají být normativy rozčleněny podle 77 okresů. Praha by měla mít stropy vyšší, protože reálné nájmy současné normativy přesahují - Brno naopak čeká mírný pokles.

"Na základě reálných dat z více než 160 tisíc žádostí upravujeme především nastavení normativních nákladů na bydlení tak, aby lépe odpovídaly skutečným nákladům domácností v jednotlivých okresech. Dosavadní systém pracoval jen se třemi kategoriemi obcí, což bylo příliš hrubé a v řadě regionů neodpovídalo reálné situaci na trhu s bydlením."

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, Jakub Slavík

Druhá zásadní změna se týká samoživitelů. Mezi zranitelné osoby by nově měly patřit samoživitelky s potomky do 15 let místo dosavadního limitu sedmi let. Je to důležité zejména proto, že status zranitelné osoby ovlivňuje výši více složek dávky najednou - bonus na dítě, složku živobytí i energetický paušál.

Proč se mění tak brzy?

Ministr Juchelka označil superdávku za „natolik komplikovanou a natolik nedotaženou", že někteří lidé ze systému vypadli. Zmínil problémy s vyplácením dávky do dětských domovů nebo pendlerům. Podle interní analýzy ministerstva práce přitom může superdávka vést k tomu, že čtyři pětiny seniorů, zejména ti s nízkými důchody žijící sami ve větších bytech, dostanou nižší dávku než dříve.

"Potřebujeme upravit normativní náklady na bydlení."

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO)

Ministerstvo nyní disponuje daty z více než 160 tisíc žádostí, což je základ pro kalibraci, který při přípravě systému prostě nebyl k dispozici. To je legitimní argument - tak rozsáhlá reforma bez reálných dat nemůže být přesná od prvního dne. Otázkou spíš je, proč se část problémů, třeba situace samoživitelek, nedala předvídat, když na ni upozorňovaly neziskové organizace ještě před spuštěním.