Musk chce postavit továrnu za 119 miliard. Vydělat na tom ale může hlavně jedna firma z Evropy

Když se mluví o nové americké čipové horečce, pozornost se v posledních dnech ubírá na Elona Muska. Jeho projekt TeraFab, obří továrna na polovodiče v texaském Grimes County, má podle úředních dokumentů spolknout v první fázi 55 miliard dolarů a v plné výstavbě až 119 miliard dolarů. To je suma, která už sama o sobě převyšuje celý balík, který americký Kongres vyčlenil pro domácí čipový průmysl v rámci zákona CHIPS Act.

Ať už ten texaský kolos vznikne, nebo skončí jako další velkolepý slib, existuje firma, která na celé té euforii vydělává už teď. A není to Tesla ani SpaceX, která vstoupí na burzu již tento pátek.

Prodavač lopat v nové zlaté horečce

Moderní čipy pro umělou inteligenci nikdo nevyrobí bez strojů od nizozemské ASML $ASML. Firma z Veldhovenu je jediným výrobcem litografických systémů EUV (extrémní ultrafialová litografie) na světě, zařízení, bez nichž se nejmodernější polovodiče prostě vyleptat nedají.

TeraFab cílí na výrobu v třídě 2 nanometrů s využitím technologie Intelu $INTC. A jak konstatovali analytici, neexistuje žádná cesta k 2nm čipům, která by se vyhnula strojům od ASML. Každý vážný nový hráč v pokročilé výrobě čipů, Muskův projekt nevyjímaje, musí u ASML utratit miliardy.

Je to klasický příběh zlaté horečky. Kdo zbohatl nejspolehlivěji, nebyli zlatokopové, ale ti, kdo jim prodávali lopaty a krumpáče. ASML je v dnešní AI horečce přesně tím prodavačem nářadí, jenom místo lopat dodává stroje za zhruba 350 milionů eur za kus.

Poptávka po AI přichází tak silně, že se budeme ještě dlouho pohybovat na trhu s omezenou nabídkou.

Christophe Fouquet, generální ředitel ASML

Musk zvedl akcie o stovky milionů

To, že Musk svůj projekt myslí vážně, potvrdil samotný šéf ASML. Generální ředitel Christophe Fouquet uvedl, že s Muskem o TeraFabu mluvil osobně, a označil projekt za "velmi vážný".

Trh reagoval okamžitě. Po Fouquetových komentářích a potvrzení, že Musk dokonce vystoupí na akci ASML, vyskočila cena akcie nizozemské firmy 8. června o necelých 6 %. To přišlo jen pár dní poté, co se ASML stala vůbec nejhodnotnější veřejně obchodovanou firmou v evropské historii s tržní kapitalizací kolem 674 miliard dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun). Tím překonala i dánské Novo Nordisk, výrobce hubnoucího hitu Ozempic, a německý SAP.

I přes tento rekord zůstává ASML pod hranicí bilionu dolarů, kterou už dávno překonalo několik amerických čipových firem dál v dodavatelském řetězci.

Pět bilionů dolarů a rozzlobení zaměstnanci

Muskovy ambice mají ovšem i odvrácenou stranu, kterou trh přehlíží. Číslo 119 miliard dolarů totiž není konec. Pokud by chtěl Musk naplnit svůj deklarovaný cíl, více než 1 terawatt ročního výpočetního výkonu, odhadli analytici banky Bernstein, že by celý plán mohl spolknout astronomických 5 bilionů dolarů. To je rozpočet střední ekonomiky.

Musk se pouští do patnáctiletého projektu.

Ben Bajarin, analytik Creative Strategies

Část zaměstnanců ASML pohrozila bojkotem chystaného Muskova vystoupení na firemní akci. Ne každý uvnitř nizozemské firmy je z partnerství s kontroverzním miliardářem nadšený. ASML tak balancuje mezi obchodní příležitostí století a vnitřní nevolí vůči člověku, který za ní stojí.

Monopol, který si konečně začíná účtovat zisky

ASML léta těžilo z dominance, aniž by ji naplno proměnilo v cenovou sílu. To se teď mění. Dokonce i TSMC, největší zákazník ASML, si na jedné oborové akci veřejně postěžoval na cenu nejnovějších High-NA EUV strojů. Stížnost mezi dvěma firmami, které jsou na sobě existenčně závislé, je krajně neobvyklá a analytici ji četli jako signál, že ASML se po letech zdrženlivosti konečně učí využívat tržní moc, kterou mu jeho monopol dává.

Ne všichni jsou ovšem přesvědčení, že rekordní valuace je oprávněná. Morningstar v květnu snížil hodnocení akcie na "prodat" s tím, že kurz akcie už do sebe nasál příliš mnoho budoucích nadějí. Forward P/E kolem 58 podle některých analytiků nenechává nově příchozím investorům téměř žádný polštář pro případ, že by realita zaostala za očekáváním. K tomu se přidává hrozba citelného výpadku tržeb v Číně, kam ASML kvůli exportním restrikcím nemůže prodávat své nejpokročilejší stroje.

Sám CEO potvrzuje, že odhadovat dlouhodobou poptávku je v době takto rychle rostoucích investic do AI infrastruktury složité. Jenže právě v tom tkví podstata růstu. Zatímco se spekuluje, jestli Muskova vize za 119 miliard dolarů někdy vznikne, jestli Tesla a SpaceX seženou peníze a jestli se Intel zhostí své role, jedna otázka zůstává bez ohledu na výsledek zodpovězená předem.

Kdokoli bude v příští dekádě chtít vyrábět nejpokročilejší čipy na světě, povede jeho cesta přes jednu jedinou firmu. A za to se platí. A ne málo.