Dva giganti umělé inteligence míří na burzu. Poprvé ale uvidíme jejich účetnictví - a jedno číslo rozhodne o všem

V pondělí večer poslala společnost OpenAI strohé prohlášení, které rozvířilo Wall Street: firma stojící za ChatGPT důvěrně podala americkému regulátorovi formulář S-1, tedy první krok ke vstupu na burzu. Načasování přitom firma popsala s typickou nonšalancí. "Čekali jsme, že to stejně unikne, tak to radši oznamujeme sami," stálo v prohlášení s tím, že o termínu zatím není rozhodnuto.

Jde o předposlední dějství v závodě, který se rozjel před pár týdny. Jen sedm dní předtím totiž stejný formulář podal hlavní rival Anthropic, tvůrce chatbota Claude. A o pár dní dříve zahájila roadshow vesmírná SpaceX. Tři z nejhodnotnějších soukromých firem světa se tak najednou chystají otevřít dveře běžným investorům.

Pro OpenAI je to symbolický zlom. Vstup na burzu jí dlouho blokoval soudní spor se spoluzakladatelem Elonem Muskem, který firmu obvinil, že zradila svou původní neziskovou misi. Kalifornská porota ale Muskovu žalobu smetla ze stolu kvůli promlčení, a poslední překážka tím padla.

https://x.com/OpenAINewsroom/status/2064094175541461220

Šéf, který z burzy nadšený není

Zajímavé na celé věci je, kdo ji vlastně vede. Generální ředitel Sam Altman dává opakovaně najevo, že z představy řízení veřejně obchodované firmy zrovna nejásá. Veřejné firmy totiž čelí mnohem přísnějšímu dohledu, kvartálnímu tlaku na čísla a zakladatelé v nich ztrácejí část svého vlivu.

V samotném pondělním prohlášení to firma formulovala diplomaticky: vstup může chvíli trvat, "protože jsou věci, které chceme udělat a které se jako soukromé firmě dělají snáz". Altman sám byl v dřívějším podcastu mnohem upřímnější.

"Jsem nadšený z toho, že budu šéfem veřejné firmy? Nula procent. Jsem nadšený z toho, že OpenAI bude veřejná firma? V něčem ano, a v něčem by to podle mě bylo fakt otravné."

Sam Altman, generální ředitel OpenAI

Proč do toho tedy jde? Odpověď je prozaická. OpenAI potřebuje kapitál v objemech, jaké soukromý trh dlouhodobě neutáhne. A jak Altman jindy poznamenal, firma brzy narazí na limity počtu akcionářů, které jako soukromý podnik může mít.

Čísla, která zatím nikdo neviděl

Důvěrné podání znamená, že auditované finance, marže a rizikové faktory zůstanou veřejnosti skryté ještě zhruba dva až tři měsíce. A právě ta čísla budou to nejdůležitější na celé akci.

OpenAI byla v březnu oceněna na 852 miliard dolarů (zhruba 18 bilionů korun), přičemž v posledním kole získala 122 miliard. Při tržbách kolem 13 miliard dolarů za rok 2025 to znamená poměr ceny k tržbám okolo 58. Pro srovnání: Nvidia, miláček celého AI boomu, se obchoduje zhruba za 25násobek tržeb.

A ziskovost? Ta je v nedohlednu. Podle interních dokumentů, o kterých psal Wall Street Journal, počítá OpenAI s těmito čísly:

• Ztráta zhruba 14 miliard dolarů za rok 2026

• Provozní ztráta okolo 74 miliard dolarů v jediném roce 2028

• Kumulovaná spotřeba hotovosti až 115 miliard dolarů do roku 2029

• Návrat do černých čísel až někdy kolem roku 2030

Důvod je strukturální. Firma se zavázala k nákupům výpočetní kapacity, čipů a datacenter v celkovém objemu kolem 1,4 bilionu dolarů na příštích osm let. Provoz a trénink stále výkonnějších modelů stojí závratné peníze a tržby, byť rostou raketově, zatím nestíhají.

Paradox, kterého si trh všiml

A teď to nejpodivnější. Menší rival Anthropic byl koncem května v kole Series H oceněn na 965 miliard dolarů, tedy o víc než sto miliard výš než OpenAI. To přesto, že ChatGPT používá kolem 900 milionů lidí týdně a OpenAI generuje výrazně vyšší tržby.

Vysvětlení leží v cestě k zisku. Zatímco OpenAI plánuje "spalovat" kolem 57 procent svých tržeb ještě v letech 2026 i 2027, Anthropic chce tento poměr stáhnout na zhruba třetinu už letos a na 9 procent v roce 2027. Vyrovnaného hospodaření by chtěl dosáhnout kolem roku 2028, tedy o dva roky dřív než OpenAI. Trh tu zjevně oceňuje disciplínu výš než velikost.

Pro investory bude klíčový jeden ukazatel, který obě firmy zatím tají - hrubá marže. Tedy kolik z každého vydělaného dolaru zůstane po zaplacení nákladů na samotný provoz AI. A ty jsou astronomické.

"Anthropic podáním důvěrné S-1 spustil hodiny pro nejvíc zkoumanou primární emisi v dějinách technologií. Rok 2026 se buď stane nejvýznamnějším cyklem IPO od dob dotcom bubliny, nebo nejdražší lekcí o střetu vyprávění s realitou, jakou kdy veřejné trhy uštědřily."

Harrison Rolfes, analytik PitchBook

Zkouška, na kterou čekal celý trh

Až dosud žily OpenAI i Anthropic mimo dosah veřejných trhů. Jejich hodnotu určovala hrstka rizikových fondů a velkých technologických hráčů, kteří měli vlastní zájem na tom, aby čísla rostla. Banky Goldman Sachs a Morgan Stanley, které OpenAI provázejí, podle reportů míří na debut už během září 2026, byť firma žádný termín nepotvrdila.

Velkým vítězem může být Microsoft (MSFT), který po loňské úpravě partnerství drží v komerční části OpenAI zhruba 27procentní podíl oceněný tehdy na 135 miliard dolarů. Konkurence ovšem nespí. Google (GOOG) nedávno představil novou rodinu modelů Gemini a sází na to, že vlastní čipy a hotovost z reklamy mu dají výhodu, kterou čistí AI hráči nemají.

Pro běžného investora je to poprvé okamžik, kdy se z OpenAI a Anthropic stávají věci, které si může reálně koupit - ať už přímo, nebo přes indexové fondy. Otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď, zní jednoduše: ustojí ty oslnivé valuace setkání s auditovanými čísly? Soukromý trh už svůj verdikt vynesl. Teď přijde na řadu ten veřejný, a ten bývá výrazně méně shovívavý.