S&P 500 na rekordní hranici 7400. Jenže inflace znovu zrychluje a Fed je nejvíc rozdělený od roku 1992.

Co stojí za zrychlováním inflace?

Hlavní příčinou je cena energií. Energetické náklady vzrostly meziročně o téměř 18 %, benzín zdražil o více než 28 % a topný olej přidal přes 50 %. Za tím stojí válka s Íránem, která způsobuje výpadek přibližně 100 milionů barelů ropy týdně, ropa Brent (ropa ze Severního moře) se obchoduje nad 104 dolary za barel. Mezinárodní energetická agentura ho označila za největší nabídkový šok v historii ropného trhu.

Problém ale není jen v samotné ropě. Dražší energie se propisuje do dopravy, logistiky a skladování. A z logistiky do cen téměř všeho ostatního. To vysvětluje, proč jádrová inflace, která energetické ceny přímo vylučuje, roste také. Inflační tlak se šíří dál do ekonomiky, než jen přes benzín u pumpy.

Fed nejvíce rozdělený od roku 1992

Fed ponechal základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5-3,75 %. Na první pohled rutinní rozhodnutí, ale hlasování 8:4 je nejvyšší počet nesouhlasných hlasů od roku 1992. To samo o sobě říká, jak hluboce je americká centrální banka rozdělená v pohledu na další postup.

Zároveň má být tento týden potvrzen nový předseda Fedu Kevin Warsh. Nastupuje do funkce v době, kdy inflace stále výrazně převyšuje 2% cíl, energetické ceny drží válka na Blízkém východě a Trumpova cla přidávají další cenový tlak na dovoz. Warshova historická pozice přitom naznačuje, že nebude spěchat se snižováním sazeb - kredibilitu Fedu tradičně staví nad krátkodobý politický tlak.

8,4 % průměrně po šoku. Jenže co když šok neskončí?

Analýza Morgan Stanley za posledních 75 let ukazuje, že S&P 500 v průměru vzrostl o 8,4 % v průběhu 12 měsíců po externích šocích. Trhy mají historicky tendenci přehlížet dočasné krize a sázet na normalizaci. Jenže tohle platí tehdy, kdy je šok skutečně dočasný.

Pocovidový inflační cyklus je v tomhle ohledu poučný. Fed tehdy příliš dlouho otálel s reakcí, musel sazby zvyšovat agresivně a S&P 500 to stálo přes 25 % hodnoty. Bank of America aktuálně upozorňuje, že trh riziko dalšího zvyšování sazeb, dostatečně nezohledňuje. Jinými slovy: trh vsází na scénář dočasného šoku, ale data zatím neukazují jednoznačně ani jedním směrem.

Technologie vs. zbytek

Rekordní maxima pro S&P 500 neznamenají, že roste všechno stejně. Technologické akcie inflační prostředí zatím vstřebávají lépe - Nvidia $NVDA za poslední měsíc přidala 15 %, Micron $MU 73 %. Technologický sektor je méně závislý na fyzické přepravě a pohonných hmotách, takže energetický šok ho zasahuje méně přímo.

Na druhém konci spektra jsou firmy citlivé na ceny pohonných hmot a spotřebitelský sentiment. Dollar General $DG oslabil o 13 %, Carnival $CCL o 11 %, Southwest Airlines $LUV o 5 %. Trh tedy jasně diferencuje a tato divergence uvnitř indexu je možná důležitější než číslo samotného S&P 500.

Jádrová inflace jako klíčový indikátor

Energetické ceny jsou volatilní a trhy je umí odpustit jako dočasný šok. Jádrová inflace, která pohyby energií vylučuje, je jiný příběh. Její meziměsíční růst o 0,4 % naznačuje, že se inflační tlak roztahuje do širší ekonomiky: doprava, základní služby nebo mzdy.

Klíčová otázka pro příští týdny proto není, co se bude dít s ropou, ale jak rychle se bude jádrová inflace dál šířit mimo energetický sektor. Pokud příští data znovu překonají odhady, diskuse o dalším zvyšování sazeb se velmi rychle vrátí na stůl a to by byl pro akciové trhy jiný scénář, než s jakým aktuálně počítají.

Paradox rekordních vrcholů indexu v době zrychlující inflace a rozštěpeného Fedu neznamená automaticky, že se trh mýlí. Znamená to, že trh vsází na konkrétní scénář: dočasný energetický šok, stabilní sazby a technologický sektor jako "bezpečný přístav".