Máslo a maso zlevňují jen dočasně, příští rok může Čechy překvapit zdražení potravin, říká Lukáš Kovanda

Průměrná sazba nových hypoték v Česku vystoupala v srpnu na 5 procent, inflace v září zrychlila na 2,5 procenta a Česká národní banka bude 5. listopadu rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda minulý týden upozornil ve svém srovnání, že Chorvatům hypotéky letos zlevnily na 2,91 procenta, zatímco Čechům zdražily na 4,94 procenta. V rozhovoru pro Warengo vysvětluje, proč by to euro samo o sobě nevyřešilo, a dává konkrétní odpovědi na otázky, které si teď klade každý, kdo má úspory nebo hypotéku.

Euro by Čechům tříprocentní hypotéku nezaručilo

Kdyby Česko dnes mělo euro, měl by Čech hypotéku za tři procenta jako Chorvat?

Ne nutně. Samotné přijetí eura by Čechům hypotéky za tři procenta nezaručilo. Zatímco v Chorvatsku od ledna do srpna letošního roku hypoteční sazby klesly na 2,91 procenta, v Česku vzrostly na 4,94 procenta. A to přesto, že výnosy chorvatských státních dluhopisů letos rostou výrazně rychleji než českých. O výši hypotečních sazeb totiž nerozhoduje jen to, zda země platí eurem, nebo korunou. Záleží také na tom, za kolik si banky obstarávají peníze, jaká je mezi nimi konkurence a jaké marže si účtují.

Kdo si dnes bere hypotéku, má volit tříletou, nebo pětiletou fixaci?

V současné situaci dává větší smysl spíše pětiletá fixace, pokud není výrazně dražší než tříletá. Výhled totiž nenaznačuje rychlý pokles úrokových sazeb a současná ekonomická nejistota přetrvává.

Sazby by ČNB měla nechat být, potraviny ale příští rok zdraží

Kdybyste seděl v bankovní radě ČNB 5. listopadu, jak byste hlasoval?

Základní úroková sazba by měla zatím zůstat na současných 3,75 procenta. Inflační rizika sice přetrvávají, zejména kvůli dražším energiím a růstu cen služeb, ale finanční podmínky se zpřísňují i bez zásahu ČNB.

Které zdražení příští rok Čechy překvapí nejvíc?

Nejspíše zdražení potravin. Češi si v posledních měsících zvykli na to, že máslo, mléko nebo některé druhy masa zlevňují. Tento trend se ale může příští rok obrátit. Důvodem jsou rostoucí světové ceny některých zemědělských komodit a dražší energie, které postupně zvyšují náklady na výrobu i dopravu potravin. Zdražování se navíc na pultech obchodů projeví se zpožděním.

Třetinu nechat na účtu, polovinu poslat do akcií

Kam byste dnes poslal půl milionu, které leží na spořicím účtu?

Pokud jde o dlouhodobé úspory, zhruba 30 procent bych ponechal na spořicím účtu jako finanční rezervu, 50 procent investoval do diverzifikovaných akciových fondů, 15 procent do dluhopisů a zbývajících 5 procent do zlata. Záleží ale především na tom, na jak dlouho chce člověk peníze investovat a jak velké riziko je ochoten podstoupit.

Proč Češi nechávají peníze na účtech, i když vidí, že jim je inflace ukrajuje?

Češi tradičně dávají přednost jistotě před rizikem. Peníze na účtech mají kdykoliv k dispozici a nemusejí se obávat výkyvů na finančních trzích. Problém je spíše v tom, že lidé často nechávají na účtech i dlouhodobé úspory, které by mohli investováním lépe zhodnotit.

Akcie porostou, dokud porostou zisky firem

Akcie rostou navzdory drahé ropě a rekordním výnosům dluhopisů. Jak dlouho to vydrží?

Akcie mohou dál růst, dokud budou firemní zisky stoupat současným mimořádným tempem. Právě jejich silný růst zatím převažuje nad negativními dopady drahé ropy a vysokých úroků. Takové tempo ale nelze udržet věčně. Pokud růst zisků zpomalí a výnosy dluhopisů zůstanou vysoko, akciovým trhům hrozí výrazný pokles.

---

Lukáš Kovanda je hlavní ekonom Trinity Bank a jeden z nejcitovanějších českých ekonomů. Pravidelně komentuje dění v české i světové ekonomice pro média, píše sloupky pro Newstream a své analýzy publikuje na síti X pod účtem @LukasKovanda.