„Skiny z Counter-Striku jsou jako kabelky Louis Vuitton,“ říká ekonomka. Spočítala, že vynášely 41 % ročně

Stavebnice rohové kavárny Café Corner stála v roce 2007 v obchodě 140 dolarů. Dnes se zapečetěná prodává za víc než 3 000. Podobné příběhy kolovaly po internetu léta, ale nikdo nevěděl, jestli jde o výjimky, nebo pravidlo. Až ekonomka Victoria Dobrynskaya z moskevské HSE University, do té doby známá výzkumem měnových a akciových trhů, udělala to, co nikoho před ní nenapadlo: změřila to. Její studie, která prošla ceny více než 2 300 setů, zjistila průměrný výnos kolem 11 % ročně, víc než akcie, dluhopisy nebo zlato. Od té doby stejným způsobem změřila skiny z Counter-Striku i NFT.

V rozhovoru pro Warengo popisuje, jak se k tématu dostala přes šestiletého syna, proč levné skiny vydělávají víc než ty za tisíce dolarů a proč by sama nikdy nedala do sběratelských předmětů celé portfolio.

Zní to jako kuriozita, ale načasování je přesné. Dospělí dnes v USA tvoří 55 % útrat za hračky a prodeje hraček pro lidi nad 18 let letos v prvním pololetí vzrostly o 25 %. Sběratelský trh přestává být okrajová zábava a stává se místem, kam proudí reálné peníze.

Všechno začalo obsesí šestiletého syna

Léta jste zkoumala měnové obchody a propady momentum strategií, a pak jste publikovala studii o Legu. Jak jste došla k tomu, že si plastové kostky zaslouží vážnou akademickou pozornost?

Všechno začalo koníčkem mého tehdy šestiletého syna, který byl Legem posedlý. Jednou jsem narazila na článek, že se nějaký set Lega prodal na sekundárním trhu za obrovskou částku. Zaujalo mě to a začala jsem na internetu hledat, jak obchodování s Legem na sekundárním trhu vlastně funguje. Ukázalo se, že ten trh byl už tehdy obrovský a lidé na něm skutečně vydělávali, hlavně na setech, které se už nevyráběly a v obchodech nebyly k sehnání.

Říkala jsem si, jestli je ten vysoký výnos z článku obecný jev, nebo jen výjimka. Jenže žádný výzkum ani systematická statistická analýza neexistovaly. Tak jsem se rozhodla udělat vlastní a přizvala jsem k tomu svou studentku z magisterského programu. Nejtěžší bylo sehnat rozsáhlá data o cenách na sekundárním trhu, ale to jsme vyřešily.

Jaká byla nejpamátnější reakce kolegů, když se dozvěděli, že zkoumáte Lego jako finanční aktivum?

Lidé byli hlavně překvapení, že tak velký sekundární trh vůbec existuje. Typická reakce zněla: "Páni, takže všechny ty sety mého syna nebo dcery se dají považovat za investici, a ne za vyhozené peníze!"

Nejdůležitější je vzácnost. A trpělivost

Café Corner z úvodu je první modulární budova v historii Lega a dnes se zapečetěný prodává za zhruba 3 400 dolarů, tedy za více než dvacetinásobek původní ceny. Lego většinu setů vyrábí jen jeden až tři roky, pak je stáhne, a zapečetěných krabic s každým rokem ubývá.

Vaše studie našla výnos zhruba 11 % ročně, ale data končí v roce 2015. Od té doby Lego vybudovalo celou produktovou řadu pro dospělé a investování do stavebnic se stalo koníčkem s vlastními cenovými indexy. Kdybyste stejnou studii udělala na posledních deseti letech, co by podle vás vyšlo jinak?

Zdá se, že trh v posledních letech výrazně narostl. Jenže když je nějaké aktivum populárnější, likvidnější a méně rizikové, výnosy obvykle klesají. Na druhou stranu nestabilní geopolitická situace a slabé výsledky akciových trhů přitahují pozornost investorů k alternativním investicím, což může výnosy naopak podpořit. Rozhodně by si to zasloužilo novou studii.

Z vašich dat vyplývá, že nový set se první rok nebo dva prodává pod maloobchodní cenou a růst začíná až dva až tři roky po stažení z prodeje. Nejvíc zhodnotily velmi malé nebo velmi velké sety, limitované edice a sety spojené se slavnými budovami nebo filmy. Co je pro člověka, který si chce dnes koupit set a nechat ho zabalený, nejdůležitější poučení z vašeho výzkumu?

Zaprvé, je to dlouhodobá investice. Zadruhé, nejdůležitější je vzácnost. Když se sety stanou vzácnými, ať už jde o limitované edice, nebo o sety mnoho let po ukončení výroby, sběratelé po nich začnou pátrat a očekávané výnosy rostou.

V roce 2017 Lego znovu vydalo set Tádž Mahal a zapečetěné kusy originálu spadly z 2 až 3 tisíc dolarů pod 500. Jak má investor uvažovat o aktivu, jehož vzácnost plně kontroluje jedna soukromá firma?

Tohle je příklad takzvaného idiosynkratického rizika, kterému jsou vystavena všechna aktiva: akcie, dluhopisy, kryptoměny, nemovitosti i sběratelské předměty. Nikdy nevíte, co se může stát. Firmě může shořet sklad a cena akcie se propadne. Dluhopis může skončit nesplacením. Kryptoměna se může ukázat jako podvod. Realitní firma může utrpět ztráty kvůli hurikánu. A cena setu Lega nebo herního skinu se může zhroutit, protože ho výrobce znovu vydá za nižší cenu.

Jediné řešení je diverzifikace: rozložit portfolio mezi mnoho aktiv a mezi různé typy aktiv. A vždycky bychom měli mít na paměti, že vysoký výnos není nikdy zadarmo. Je to odměna za podstoupené riziko.

Drahé skiny jsou jako kabelky Louis Vuitton

Skiny jsou grafické vzhledy zbraní ve hře Counter-Strike, které se kupují a prodávají na tržišti Steam. Průměrný skin ve studii stál 155 dolarů, medián jen 11,50 dolaru, nejdražší prodej dosáhl téměř 4 000 dolarů. Portfolio skinů mělo podle výzkumu Dobrynské lepší poměr výnosu a rizika než americké akcie, bitcoin i zlato.

Vaše novější studie zjistila, že herní skiny z Counter-Striku vynášely v letech 2013 až 2024 v průměru 41 % ročně, a to s nižší volatilitou než bitcoin. Proč by čistě digitální předmět, který existuje jen uvnitř hry, měl přes deset let růst na hodnotě?

Tenhle typ aktiv je ještě podivnější než Lego a lidé, kteří nikdy nespustili videohru, to asi nikdy nepochopí. Pro hráče jsou ale skiny velmi cenné, a to nejen kvůli vzhledu. Jsou prostředkem sebevyjádření, ukázkou statusu. Hráči v těch hrách žijí, mají tam svoje sociální sítě, komunikují tam. Drahé herní skiny jsou jako kabelky Louis Vuitton.

Jedno z vašich nejpřekvapivějších zjištění je, že nejlevnější skiny za pár dolarů přinesly mnohem vyšší výnosy než vzácné kusy za víc než tisíc. Proč levný konec sběratelského trhu poráží ten drahý?

To je čistá matematika. Zisk jednoho dolaru na aktivu za dolar znamená výnos 100 %, zatímco dolar zisku na aktivu za tisíc dolarů je jen 0,1 %. Levné skiny se velmi aktivně obchodují, pravděpodobně hlavně mezi dětmi a teenagery, jejich ceny rostou o pár dolarů nebo dokonce centů, ale v procentech jsou ty výnosy vysoké. Exkluzivní drahé skiny za tisíce dolarů se obchodují méně často a nárůst ceny o několik set dolarů je citelná částka, i když v procentech je nízká.

Celý trh se skiny existuje z vůle jediné firmy, Valve, která si bere 15 % z každého obchodu a zítra může změnit pravidla. Jak takové riziko vážíte proti výnosům, které jste naměřila?

Je to stejný typ rizika jako u Lega. Nikdy bych nikomu neradila investovat celé portfolio do skinů, Lega nebo jiných sběratelských předmětů. Taková aktiva mají smysl jen pro diverzifikaci a trochu pro zábavu, podobně jako loterie. A je důležité ten trh znát, neustále sledovat zprávy a fámy, vědět, která aktiva jsou cenná a budou žádaná i v budoucnu. Ale úplně stejná rada platí i pro tradiční trhy s akciemi a dluhopisy.

Sběratelský předmět poznáte podle toho, že ho jde používat i po desítkách let

Během boomu v roce 2021 se NFT, tedy digitální tokeny potvrzující vlastnictví obrázku nebo jiného souboru, prodávaly i za miliony dolarů. Pop Mart, výrobce panenek Labubu, hlásil za první pololetí 2026 u série The Monsters meziroční pokles tržeb o 7,5 % a akcie firmy od loňského maxima ztratila zhruba polovinu.

Váš výzkum NFT ukázal, že vzácnost sice zvyšuje výnosy, ale průměr táhne hrstka extrémních vítězů a na sekundárním trhu je výkonnost mnohem horší. Co většina kupujících během boomu v roce 2021 špatně pochopila?

Generativní umění v podobě NFT je čistá loterie. Ukázali jsme, že vysoké výnosy u vzácných NFT se objevují jen při jejich vytvoření a prvním prodeji, zatímco následné výnosy jsou skromné. Jenže když NFT vytváříte, nemůžete vědět, jestli dostanete vzácný, nebo běžný kus. Investovat do drahých NFT je tedy extrémně riskantní v tom smyslu, že je možná nikdy nedokážete prodat dráž. Myslím, že drahá NFT se obvykle kupují kvůli spotřebě, třeba aby se jimi člověk mohl pochlubit, a ne kvůli dalšímu prodeji. Viděli jsme spoustu investorů, kteří se během boomu na trh s NFT vrhli a následně prodělali.

Čínský Pop Mart právě sleduje, jak mu po obrovské vlně zájmu klesají prodeje panenek Labubu, a NFT prošla stejným cyklem o pár let dřív. Co podle všeho, co jste změřila, odlišuje sběratelské předměty, které drží hodnotu desítky let, od těch, které se zhroutí?

To je opravdu dobrá otázka. Musíme být velmi opatrní, když rozlišujeme sběratelské aktivum od dočasné mánie. Sběratelské aktivum má dlouhou historii, klidně několik desetiletí, vysokou kvalitu a skutečnou užitnou hodnotu. Myslím, že jen když se dá předmět používat k původnímu účelu i desítky let po výrobě, když je vzácný a jeho nabídka se časem zmenšuje, může se stát potenciální alternativní investicí.

Kdybyste musela vložit vlastní peníze do jednoho z aktiv, která jste zkoumala, a deset let na ně nesáhnout, které byste si vybrala a proč?

Mám spoustu sběratelských předmětů a dalších věcí, které by se potenciálně daly prodat. Žádné digitální předměty ale nevlastním, a to jen proto, že nemám čas naučit se, jak se na těch trzích registrovat a obchodovat. Jak jsem říkala, kupovat náhodné věci není dobrý nápad. Trhy musíte znát a neustále sledovat. To už bych si radši koupila kabelku Louis Vuitton. (smích)

-----

Victoria Dobrynskaya je vedoucí vědeckou pracovnicí Centra pro finanční výzkum a datovou analytiku a docentkou na School of Finance Fakulty ekonomických věd HSE University v Moskvě. Věnuje se oceňování aktiv, měnovým trhům a kryptoměnám, v posledních letech především alternativním investicím. Její studie o výnosech stavebnic Lego vyšla v odborném časopise Research in International Business and Finance a dodnes na ni odkazují média po celém světě, od Fortune po Wall Street Journal. Se svými studenty a kolegy změřila také výnosy herních skinů z Counter-Striku a NFT. Její výzkum najdete na vdobrynskaya.ru.