Americké firmy vydělávají jako nikdy v historii. A je za tím jeden velký důvod

Pokud máte v portfoliu americké akcie, posledních pár let pro vás bylo nejspíš velmi příjemných. A nová data z amerického ministerstva obchodu vysvětlují proč. Zisky tamních firem se totiž nedostaly jen vysoko - vyletěly do výšin, které statistici nepamatují skoro za celé poválečné období.

Přepočteno na roční tempo dosáhly celkové zisky amerických korporací v prvním čtvrtletí 2026 podle dat Bureau of Economic Analysis astronomických 4,42 bilionu dolarů. To je skok z 4,35 bilionu z posledního kvartálu roku 2025. Pro představu, jen samotný meziroční nárůst odpovídá zhruba dvojnásobku celého ročního HDP České republiky.

Ale absolutní čísla samy o sobě nic neříkají. Firmy přece rostou vždycky. Zajímavé je to, co se děje, když ty zisky poměříte k velikosti celé ekonomiky.

Číslo, které ekonomové vidí podruhé za 80 let

Zdaněné zisky firem teď tvoří 12,4 % amerického HDP. To je nejvyšší hodnota od druhého čtvrtletí 2021, kdy ziskovost vystřelila během doznívání covidové pandemie. A zároveň druhá nejvyšší hodnota v celé historii dat, která sahají až do roku 1947.

Když se na to podíváte ještě jiným měřítkem - poměrem k hrubému domácímu důchodu, tedy celkovému příjmu obyvatel a firem - vyjde to ještě působivěji. Tady se zisky dostaly na 12,2 %, jak upozornil Axios, což je nejvíc od začátku 50. let.

Jinak řečeno: ať to změříte jakkoli, korporátní Amerika vydělává historicky rekordní peníze. A není to výkyv jednoho kvartálu. Od roku 1950 do roku 2010 se ziskové marže firem skoro pořád držely pod 10 % HDP. Za posledních 16 let překračují tu desetiprocentní hranici téměř každé čtvrtletí, s výjimkou krátkého propadu v prvních měsících pandemie. Vysoké zisky se zkrátka staly trvalým rysem americké ekonomiky.

Co tu mašinu pohání

Hlavním motorem současného boomu je umělá inteligence. Konkrétně investice do datacenter, které banka Barclays označila za "strukturální vítr do plachet" celé ekonomiky.

Dobře to bylo vidět během poslední výsledkové sezony. Posledním příkladem je výrobce paměťových čipů Micron $MU, který vykázal čistý zisk 28,24 miliardy dolarů za poslední kvartál a jeho akcie po výsledcích vyskočily o víc než 6 %. A Micron rozhodně není sám. Skupina sedmi technologických gigantů, takzvaná "Magnificent 7", tedy Apple $AAPL, Microsoft $MSFT, Nvidia $NVDA, Alphabet $GOOGL, Amazon $AMZN, Meta $META a Tesla $TSLA, navýšila své zisky meziročně o desítky procent.

Americký ziskový cyklus zůstává dominantní silou na globálních trzích a nejsilnějším důvodem, proč zůstat na trhu. Stojí na nejambicióznějším investičním programu do infrastruktury za celé dekády.

Analytici Barclays v týdenní zprávě pro klienty

K tomu se přidává geopolitika. Analytici z Alpine Macro spadající pod Oxford Economics míní, že nedávné uvolnění napětí na Blízkém východě a s ním spojený pokles cen ropy by mohl marže firem ještě dál nafouknout. Levnější energie totiž putuje rovnou do nákladové stránky a odtud do zisku.

Druhá strana mince, kterou trh rád přehlíží

Tady ale příběh dostává trhlinu. Zisky totiž rostou ve stejné době, kdy vyšší inflace svírá peněženky běžných lidí u základních věcí jako jídlo a benzín. A ten kontrast začíná být politicky výbušný.

Kritika přichází z obou stran americké politické scény. Prezident Trump tento týden vyčinil ropným firmám, že nesnižují ceny na čerpacích stanicích dost rychle, a obvinil je z "okrádání" spotřebitelů. Na opačném konci spektra senátor Bernie Sanders zareagoval na zprávu, že Apple zdražuje MacBooky a iPady, slovy o "korporátní chamtivosti" firmy, která loni vydělala 112 miliard dolarů.

A nejde jen o politické hlasy. Mnohem podstatnější je tvrdé číslo z pozadí: podíl práce na národním důchodu, tedy ta část ekonomického koláče, která jde na mzdy zaměstnanců, klesl podle Wall Street Journal na zhruba 51 %. To je nejníž od roku 1947.

Mezera se rozevírá brutálním tempem. Reálné hodinové mzdy v USA stouply od roku 2019 o 3 %. Zisky firem za stejné období vyletěly o 50 %. Tahle propast vysvětluje paradox, který mate ekonomy i politiky - proč si tolik Američanů stěžuje na ekonomiku, která na papíře vypadá výtečně.

Můžete být kapitalista každým coulem a přesto se obávat o politickou stabilitu ekonomiky, ve které stále větší část výstupu plyne k akcionářům místo k zaměstnancům.

Greg Ip, ekonomický komentátor Wall Street Journal

Rekord, který nemusí vydržet

Pro investora je tu jasné poselství i nepříjemná otázka zároveň. Rekordní marže jsou skvělá zpráva pro hodnotu portfolia. Boom kolem AI a investice do infrastruktury zatím skutečně sypou do firemních zisků jako málokdy.

Zároveň ale platí jednoduchá poučka z historie: nic neroste do nebe donekonečna. Marže na takové úrovni se obvykle dřív nebo později vracejí k průměru. A společenské napětí kolem rozevírajících se nůžek mezi zisky a mzdami je faktor, který se v žádné excelové tabulce neobjeví, dokud nezačne hýbat regulací nebo daněmi.

Korporátní Amerika tedy právě prožívá jeden z nejtučnějších momentů své historie. Otázka, kterou si trh zatím odmítá klást nahlas, zní: jak dlouho ještě?