EU zrušila cla na americké zboží. Pojistka vyprší v roce 2029 a pak se uvidí

Jak to celé začalo?

Bylo to loňské léto a Donald Trump držel Evropu za krk. V dubnu 2025 pohrozil recipročními cly až 30 % na evropské zboží, k tomu 25% sazbou na auta a 50 % na ocel a hliník. Pro vývozně závislé ekonomiky jako Německo nebo Itálie to byl scénář s nepříjemnými, nejen ekonomickými, dopady.

Výsledkem byl rychlý kompromis. Na skotském golfovém resortu Turnberry se 27. července 2025 setkali Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a dohodli se na rámcové smlouvě. Podle společného prohlášení Bílého domu a Evropské komise dostane EU strop 15 % na prakticky veškerý vývoz do USA - výměnou za to, že sama odstraní cla na americké průmyslové zboží.

Jenže od politické dohody k platné legislativě je v EU vždy dlouhá cesta. Trvalo to skoro rok.

Co EU dává a co dostává?

Dohoda je asymetrická - a Brusel to přiznává.

EU dává:

• Nulová cla na veškeré americké průmyslové zboží dovážené do Evropy

• Preferenční přístup pro vybraný americký zemědělský vývoz (sójový olej, zpracované potraviny, mléčné výrobky, maso)

• Bezcelní dovoz amerického humra (rozšíření starší dohody z roku 2020)

EU dostává:

• Strop 15 % na téměř veškerý evropský vývoz do USA - tedy auta, léčiva, polovodiče i dřevo

• Zrušení násobení cel (tzv. stacking) - 15 % je celkový strop, ne základ, na který se přidávají další sazby

• Výjimku pro letadla, generická léčiva a některé suroviny, kde zůstávají jen běžné celní sazby MFN

Výjimka platí pro ocel a hliník - ty jsou stále zdaněny 50 % a Evropa si musela vyjednat záchrannou pojistku: pokud USA do konce roku 2026 nesníží sazbu na ocelové deriváty pod 15 %, Brusel může pozastavit celé obchodní ústupky v tomto sektoru.

Vysíláme tím jasný signál, že Evropa je otevřená světu, ale zároveň jednoznačná v ochraně svých podniků a pracovníků.

Michael Damianos, kyperský ministr průmyslu a předsedající Rady EU

Proč to trvalo skoro rok?

Dohodu podpořily Evropský parlament i Rada EU - ale ne bez turbulencí.

V lednu 2026 europoslanci hlasování o dohodě přerušili jako protest proti Trumpovým výhrůžkám vůči Grónsku. Celý schvalovací proces tak zamrzl na téměř tři měsíce. Teprve v březnu 2026 obchodní výbor Parlamentu dohodu posunul dál, v červnu ji finálně schválila Rada EU. Nařízení vstoupí v platnost den po publikaci v Úředním věstníku EU.

Mezitím Trump přidával tlak. V květnu 2026 pohrozil zvýšením cel na evropská auta z 15 % na 25 % s tím, že EU nedostatečně plní podmínky dohody. Evropská komise výtku odmítla, ale incident ukázal, jak křehký je celý rámec.

Pojistky, které si Brusel vyjednal

Legislativní text není jen prostým přepisem politické dohody - europarlament a Rada dohodu obohatily o řadu ochranných mechanismů.

1. Nulová cla na americké zboží vyprší automaticky 31. prosince 2029, pokud Komise nepředloží návrh na prodloužení. Zároveň musí do 30. června 2029 předložit komplexní hodnocení dopadu na průmysl, zemědělství a malé firmy.

2. Komise získala pravomoc rychle zareagovat, pokud by USA přestaly plnit svoji část - nebo pokud by trh byl zaplavený americkým zbožím v konkrétním odvětví. Mechanismus umožňuje rychlé zvýšení cel bez zdlouhavého legislativního procesu.

Zůstáváme odhodláni k silnému a otevřenému transatlantickému partnerství s naším historickým spojencem, ale otevřenost musí jít ruku v ruce s ochranou našich zájmů.

Michael Damianos, ministr průmyslu Kypru

Důvodem pro tyto pojistky je prostá zkušenost: EU a USA jsou největšími obchodními partnery světa s obchodem za zhruba 867 miliard eur ročně jen ve zboží, ale vztah je historicky nestabilní a Trump dokázal výhrůžkami novými cly paralyzovat ratifikaci i po podpisu dohody.

Co to znamená pro evropský průmysl?

Automobilový průmysl je klíčovým tématem. Strop 15 % na auta a autodíly z Evropy je výrazně lepší, než hrozících 30 % - nicméně stále výš než předchozích zhruba 2,5 %. Podle asociace evropských výrobců automobilů ACEA tvoří USA 18,4 % vývozního trhu EU pro automobily, přičemž nejzranitelnější je Německo následované Francií a Itálií.

Dopady zasáhnou i středoevropské dodavatele. Česká republika, Slovensko a Maďarsko jsou hluboce zapojeny do německých a evropských automobilových dodavatelských řetězců - pokud by americká poptávka po evropských autech poklesla, projeví se to i v montážních závodech a subdodavatelích ve střední Evropě.

Farmaceutický průmysl vychází relativně dobře. Generická léčiva a jejich složky jsou pod dohodou osvobozena od recipročních cel a vztahují se na ně jen standardní sazby MFN. Pro inovativní léčiva platí strop 15 %, který se navíc nesčítá s dalšími tarify - to je lepší výsledek, než mnozí analytici čekali, a pro evropské farmaceutické giganty jako Novo Nordisk, Roche nebo Sanofi jde o podstatnou úlevu.

Toto je nejvýhodnější obchodní dohoda, jakou USA uzavřely s jakýmkoliv partnerem.

Maros Sefcovic, komisař EU pro obchod

Dohoda na zkoušku do roku 2029

Výsledný legislativní text vypadá méně jako oslava a víc jako pragmatická pojistka: ano na obchodní liberalizaci, ale s jasným datem expirace a mechanismy pro případ, že se Washington rozhodne hrát jinak.

Evropská komise bude každé tři měsíce monitorovat obchodní toky a na konci roku 2029 znovu rozhodne, zda má smysl pokračovat. Do té doby zbývají tři a půl roku na to, aby obě strany ukázaly, zda dokáží velkorysá prohlášení z Turnberry proměnit v skutečné zboží překračující Atlantik.