Čína chystá 295 miliard dolarů na AI. Nvidii do plánu vůbec nepustí
Peking připravuje obří síť datových center napříč celou zemí. Podmínka je tvrdá: minimálně 80 % techniky musí být čínské. Pro Huawei je to jízdenka k dominanci, pro americké čipové firmy zavřené dveře.

Zatímco Spojené státy nechávají budování AI infrastruktury převážně na soukromých gigantech jako Microsoft nebo Meta, Čína volí opačnou cestu. Stát bere otěže do vlastních rukou. Peking podle agentury Bloomberg připravuje plán, podle kterého během příštích pěti let utratí kolem 2 bilionů jüanů - tedy zhruba 295 miliard dolarů - na vybudování celonárodní sítě datových center, jak informoval The Edge Singapore.
Cíl je jasný: dohnat a předehnat USA v technologii, která může rozhodnout o ekonomické převaze příští desetiletí. A způsob, jakým to chce Čína provést, prozrazuje hodně o tom, kam směřuje globální technologická studená válka.
Plán řízený státem, ne trhem
Na rozdíl od amerického modelu, kde si datová centra staví firmy podle vlastní obchodní logiky, čínský plán koordinují vládní agentury. V čele stojí mocná Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC), která kreslí mapu propojených výpočetních center po celé zemi.
Provoz drtivé většiny center převezmou státní telekomunikační obři China Mobile a China Telecom. Ti zajistí, aby byla centra navzájem propojená do jedné integrované sítě - něco jako národní dálnice pro výpočetní výkon. Financování má podle dostupných informací stát hlavně na ultradlouhých státních dluhopisech a státem podporovaných průmyslových fondech.
Důležité je, co všechno do oněch 295 miliard nespadá. Jde čistě o veřejně financovanou výstavbu. Soukromé investice firem jako Alibaba nebo Tencent jsou nad rámec téhle sumy. Pro srovnání: americké technologické firmy v čele s Meta a Microsoftem vyčlenily jen na letošní rok na AI dohromady přes 700 miliard dolarů, jak uvádí Yahoo Finance. Čínský státní plán je tedy rozložený na pět let a v absolutních číslech menší - ale je centrálně řízený a má jiný účel.
Musíme dosáhnout soběstačnosti a sebeposílení a vybudovat nezávislý a kontrolovatelný ekosystém.
Si Ťin-pching, čínský prezident
Podmínka, která zavírá dveře Nvidii
Plán počítá s tím, že nejméně 80 % použité technologie - včetně samotných AI čipů - musí pocházet od domácích dodavatelů, především od Huawei. To prakticky nedává americkým firmám jako Nvidia a AMD žádný prostor se zapojit.
Pro Nvidii to není nová rána, spíš potvrzení trendu, který ji bolí celý poslední rok. Příběh má jednoduchou linku. Ještě před pár lety Nvidia ovládala čínský trh s AI čipy z bezmála 95 % a Čína jí přinášela kolem 13 % všech tržeb - patřila k jejím největším trhům vůbec. Pak ale Washington zpřísnil exportní pravidla a zakázal vývoz nejvýkonnějších čipů do Číny. Tím se otevřel prostor pro domácího hráče: Huawei mezeru rychle zaplnil vlastními procesory.
Výsledek je drsný. Šéf Nvidie Jensen Huang letos otevřeně přiznal, že firma čínský trh "z velké části přenechala" Huawei, jak uvedlo CNBC. Z někdejší dominance tak Nvidii v Číně podle Huangových vlastních slov nezbylo prakticky nic. A nový státní plán za 295 miliard dolarů tenhle stav definitivně potvrzuje.
Stát postaví obří síť datových center výhradně na domácích čipech, vytvoří tím obrovskou garantovanou poptávku po Huawei a dalších čínských výrobcích - a zároveň americkým firmám nadobro zabouchne dveře u nejvýznamnějšího státního zákazníka.
Plánem je opřít se o domácí dodavatele jako Huawei pro nejméně 80 % technologií, čímž se Nvidia z plánu fakticky vytěsní.
Bloomberg News
Soběstačnost má svou cenu
Čína tím sleduje strategii technologické nezávislosti za téměř každou cenu. Logika je geopolitická: pokud se celá AI infrastruktura postaví na domácích součástkách, nemůže ji Washington jediným rozhodnutím vypnout ani osekat exportními zákazy. To je pro Peking po zkušenostech posledních let zásadní.
Háček je v tom, že čínské čipy zatím americkým nestačí. Huawei procesory Ascend podle dostupných analýz dosahují kolem 60 % výkonu špičkových amerických čipů a Huawei má potíže vyrobit jich dost. Americké exportní kontroly na výrobní zařízení totiž brzdí čínskou schopnost vyrábět nejpokročilejší čipy ve velkém. Čína tak sází na strategii "více kusů horší kvality" - nahradit kvalitu množstvím a propojením.
Funguje to? Částečně. Čínské firmy udrží chod na domácích čipech, ale špičkový vývoj nejnovějších AI modelů je zatím bez nejvýkonnějšího amerického hardwaru obtížnější. Státní plán za 295 miliard dolarů je v podstatě sázka na to, že kvantita a státní koordinace tenhle technologický deficit časem překlenou.
Kdo na tom vydělá
Největším vítězem je jednoznačně Huawei - dostává garantovanou státní poptávku, která mu pomůže škálovat výrobu a financovat další vývoj. Profitují i provozovatelé sítě China Mobile a China Telecom a domácí výrobci serverů a síťových prvků. Mimochodem, samotná čínská AI scéna - firmy jako Alibaba, Tencent nebo Baidu - z toho přímo nezbohatne, protože plán slouží národní strategii, ne maximalizaci jejich zisků.
Na druhé straně stojí Nvidia a AMD, které definitivně ztrácejí přístup k jednomu z nejdůležitějších trhů světa. Pro Nvidii, jejíž akcie patří k nejsledovanějším na světě, to ale není katastrofa - poptávka po jejích čipech ve zbytku světa je tak obrovská, že ztrátu Číny zatím přebíjí jinde. Spíš jde o ztracenou příležitost než o existenční problém.
Závod o umělou inteligenci dávno není jen soutěží firem o nejlepší technologii. Je to soupeření supervelmocí o to, čí infrastruktura bude pohánět ekonomiku příští desetiletí. A všechny strany jsou ochotny do toho nalít stovky miliard.
Tento článek byl vytvořen v souladu s redakčními standardy Warengo.



