Chcete začít investovat? Nejlepší první investice není akcie ani ETF

Rozbitá pračka, prasklý zub, auto, které nenastartuje. Nečekaný výdaj za dvacet nebo třicet tisíc korun nezní jako událost, která by měla rozhodovat o vašem investičním úspěchu. A přesto přesně tyhle situace oddělují investory, kteří na trhu vydrží desítky let, od těch, kteří skončí po prvním propadu.

Čísla jsou přitom nemilosrdná. Podle výroční zprávy Bankrate o nouzových úsporách by jen 30 % Američanů zaplatilo nečekaný výdaj 1 000 dolarů (přes 20 tisíc korun) přímo z úspor. Skoro třetina lidí má na kreditní kartě vyšší dluh, než kolik má stranou na horší časy. A víc než třetina dospělých musela na svou rezervu sáhnout jen za posledních dvanáct měsíců.

Česká data vypadají o něco lépe, princip je ale stejný všude na světě: kdo nemá finanční polštář a začne investovat, nestaví portfolio, ale časovanou bombu.

Trh má zvláštní talent poznat, kdy peníze potřebujete

Základní problém investování bez rezervy se dá shrnout do jedné věty: nečekané výdaje a padající trhy chodí rády spolu.

Není to pověra, ale logika ekonomického cyklu. Když přijde recese, akcie padají a zároveň roste nezaměstnanost, firmy škrtají odměny a živnostníkům ubývají zakázky. Jinými slovy - pravděpodobnost, že budete nuceni sáhnout na investice, je nejvyšší přesně v momentě, kdy má vaše portfolio nejmenší hodnotu.

Kdo musí prodat akcie po propadu o 30 %, nemá papírovou ztrátu, ale skutečnou. A připraví se i o následné oživení, které historicky vždy přišlo. Právě tenhle mechanismus vysvětluje, proč průměrný drobný investor dlouhodobě zaostává za výnosem samotného trhu.

Český investor má navíc ještě jeden důvod k opatrnosti. Prodej cenných papírů do tří let od nákupu nesplňuje časový test, takže se zisk daní jako běžný příjem. Nucený výprodej v nouzi tak může bolet dvakrát - jednou na kurzu, podruhé na dani.

"Většina amerických domácností chce své úspory zvýšit, ale jen málokdo teď dělá skutečný pokrok. Místo řešení všeho najednou doporučuji soustředit se na jedinou nejdůležitější finanční prioritu a na ní postupovat konzistentně."

Stephen Kates, finanční analytik Bankrate

Kolik je dost: tři měsíce, šest, nebo rok?

Klasická poučka říká: tři až šest měsíců výdajů. Důležité slovo je výdajů, ne příjmů. Nepočítáte, kolik vyděláte, ale kolik vás stojí měsíc života - nájem nebo hypotéka, jídlo, energie, pojištění, doprava, děti.

Konkrétní částka se pak odvíjí od toho, jak stabilní máte příjem:

• Zaměstnanec s jistou pozicí a partnerem, který také vydělává: stačí spodní hranice, tedy zhruba 3 měsíce výdajů

• Jediný příjem v domácnosti nebo hypotéka: spíše 6 měsíců

• OSVČ a lidé s nepravidelnými příjmy: 6 až 12 měsíců, protože výpadek zakázek nikdo dopředu neohlásí

Zajímavé je, že lidé sami cítí potřebu spíš vyšších částek. Podle Bankrate by se 63 % Američanů cítilo komfortně až s rezervou na minimálně šest měsíců výdajů - má ji ale jen zhruba čtvrtina z nich. A 54 % lidí přiznává, že kvůli rostoucím cenám odkládá stranou méně než dřív.

Pokud vám cílová částka připadá nedosažitelná, pomůže ji rozbít na etapy. První meta je jeden měsíc výdajů. Pak tři. Investovat přitom můžete začít klidně dřív, jakmile máte první metu za sebou - jen zpočátku posílejte víc do rezervy a méně do portfolia, dokud polštář nedorostete.

Kam s ní: nuda je tady výhra

Železná rezerva má dvě pravidla. Musí být dostupná do pár dnů a nesmí kolísat. Tím pádem okamžitě vypadávají akcie, ETF, krypto i dlouhé termínované vklady s výpovědní lhůtou.

Dobrá zpráva je, že nuda se dnes docela slušně platí. Česká národní banka v červnu zvedla dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 % a banky reagují - nejlepší spořicí účty na trhu aktuálně nabízejí sazby kolem 4 % ročně, byť často s podmínkami. Vklady u bank jsou navíc ze zákona pojištěné do výše 100 000 eur, tedy zhruba 2,4 milionu korun.

Alternativou pro větší částky jsou fondy peněžního trhu, které kopírují sazby ČNB. Peníze z nich dostanete během několika dnů a výnos bývá srovnatelný se spořicími účty bez nutnosti hlídat podmínky.

Jedno ale rezerva dělat nemá: vydělávat. Inflace ji pomalu okusuje a přesně tak to má být. Neplatíte si výnos, platíte si pojistku.

"Dejte si první cíl: 500 dolarů. Pak si nastavte automatické vklady a peníze nechte na dobře úročeném spořicím účtu, kde vám rezerva poroste."

Mark Hamrick, hlavní ekonomický analytik Bankrate

Pojistka, díky které si můžete dovolit riskovat

Na první pohled vypadá rezerva jako promarněná příležitost. Sto tisíc na spořicím účtu s výnosem 4 % ročně proti akciovému trhu, který dlouhodobě vynáší kolem 7 až 10 %? Tabulka mluví jasně.

Jenže tahle tabulka počítá s investorem, kterého nikdy nic nepřekvapí. Skutečná hodnota rezervy se neměří úrokem, ale tím, co vám umožní: nechat portfolio na pokoji, když trh spadne o třetinu. Nepanikařit při ztrátě práce. A v ideálním případě mít i odvahu přikupovat ve chvíli, kdy ostatní prodávají, protože musí.

Investoři bez rezervy a investoři s rezervou drží často úplně stejné akcie. Rozdíl se ukáže až v krizi - první skupina prodává, druhá čeká, případně nakupuje. Dlouhodobé výnosy pak vypadají úplně jinak, přestože obě skupiny začínaly se stejnou strategií.

Takže než pošlete první peníze brokerovi, položte si jednodušší otázku: co udělám, když mi zítra odejde auto? Pokud odpověď zní "prodám akcie" nebo "vezmu si půjčku", máte před sebou ještě jeden krok. Ten nejméně vzrušující - a nejdůležitější.