Jeden fond, deset akcií, miliardy dolarů: proč Bill Ackman dělá pravý opak toho, co učebnice radí

Každá investiční příručka začíná stejnou radou: nevkládej všechna vejce do jednoho košíku. Rozlož peníze mezi desítky akcií, ať tě jeden špatný odhad nepotopí. Zní to rozumně - a většina fondů se toho drží.

Bill Ackman je živoucí důkaz, že to jde i jinak. Jeho fond Pershing Square $PS drží v posledních výkazech jen kolem deseti veřejně obchodovaných akcií a více než 40 % peněz koncentruje do tří jediných firem. Pro klasického poradce noční můra. Pro Ackmana základ celé strategie.

A ta strategie zatím sedí. Od roku 2004 fond zhodnocuje svěřené peníze v průměru o necelých 16 % ročně a dlouhodobě poráží index S&P 500. Otázka tedy nezní, jestli je Ackman blázen. Zní spíš takhle: co musí investor umět, aby si tak odvážnou sázku mohl dovolit?

Tři firmy, do kterých dal nejvíc

Než se dostaneme k tomu "jak", podívejme se na to "co". Podle posledního výkazu 13F u komise SEC tvoří jen několik pozic naprostou většinu portfolia. Tři z nich táhnou celek nejvíc:

• Amazon $AMZN - akcie kolem 247 dolarů, sázka na cloud AWS a zlepšující se marže e-shopu

• Brookfield $BN - kanadský správce aktiv kolem 47 dolarů, od začátku roku v plusu přes 20 %

• Microsoft $MSFT - softwarový gigant kolem 400 dolarů, letos paradoxně v minusu zhruba o 16 %

Společné mají dvě věci. Za prvé jde o velké, zavedené firmy s jasným motorem růstu. Za druhé je Ackman ve všech třech případech kupoval ve chvíli, kdy se trhu zrovna nelíbily.

Nakupovat strach, ne příběhy

Tady je jádro celé věci. Amazon začal Ackman kupovat na jaře 2025, kdy akciemi otřásal strach z amerických cel. Microsoft přibral letos v únoru, hned poté, co firma zklamala trh slabším růstem cloudové platformy Azure a investoři se začali bát obřích investic do umělé inteligence.

"Trh nám v únoru dal dobrý vstupní bod. Microsoft je pro nás atraktivní dlouhodobá investice."

Bill Ackman, zakladatel Pershing Square

Zatímco ostatní prodávali, Ackman přidával. U Microsoftu si přitom všiml jedné věci, kterou panika přehlížela: firma nestíhala uspokojit poptávku ani s masivními investicemi do výpočetní kapacity. Jinými slovy, "zklamání" znamenalo, že je o produkt větší zájem, než kolik ho Microsoft stíhá dodat, jak rozebral i server 24/7 Wall St.

Stejná logika platí u Amazonu. Když firma oznámila plán utratit až 200 miliard dolarů (zhruba 4,4 bilionu korun) na infrastrukturu pro AI, většina investorů to brala jako varování. Ackman naopak.

"Když firma, kterou vlastníte a které věříte, oznámí velké investice kvůli rostoucí poptávce po svých produktech, měli byste tleskat, ne pískat."

Bill Ackman

Brookfield: trpělivost se vyplácí

Trochu jiný příběh je Brookfield, jeden z předních správců alternativních aktiv. Ackman do něj vstoupil v roce 2024, když trh podle něj podceňoval hodnotu majetku v dceřiné firmě Brookfield Asset Management.

Hlavní motor se ale teprve rozjíždí. Točí se kolem takzvaného carried interest, tedy podílu na zisku, který Brookfield inkasuje, když jeho fondy překonají cílové výnosy. Rozdíl mezi minulostí a očekávanou budoucností je dramatický:

• Mezi lety 2015 a 2024 vybral Brookfield dohromady 4 miliardy dolarů

• Pro období 2025 až 2034 počítá s 25 miliardami dolarů

K tomu rychle rostoucí pojišťovací divize, jejíž zisky se mají do pěti let zdvojnásobit. Brookfield tak ukazuje druhou tvář Ackmanova stylu: ne každý nákup je sázka na okamžitý zvrat, někdy jde o trpělivé čekání, až se naplno projeví hodnota, kterou ostatní zatím nevidí.

"Mezi lety 2025 a 2034 očekáváme, že jen na carried interest vybereme kolem 25 miliard dolarů. Zisky pojišťovací divize by se navíc měly do pěti let zdvojnásobit."

z výhledu vedení Brookfieldu

Proč to běžný investor nedokáže napodobit

A teď ta nepříjemná část. Koncentrace, která dělá z Ackmana hvězdu, je zároveň nejnebezpečnější věc na celé strategii. Když vsadíte 42 % peněz na tři firmy a spletete se u jedné z nich, bolí to mnohem víc, než kdyby šlo o jednu z padesáti pozic.

Ackman si to může dovolit ze tří důvodů. Má tým, který firmy zkoumá do nejmenšího detailu. Má dost kapitálu i nervů, aby přečkal i několikaletý propad. A hlavně se nebojí jít proti davu, což je psychicky mnohem těžší, než to zní. Nakupovat akcii, kterou všichni ostatní zrovna prodávají, vyžaduje silný žaludek.

Pro většinu lidí proto zůstává diverzifikace rozumnější volbou. Ackmanovo portfolio je spíš ukázkou toho, jak vypadá investování s extrémním přesvědčením - a připomínkou, že stejná koncentrace, která může portfolio vystřelit nahoru, ho při chybném odhadu stáhne dolů úplně stejně rychle.