Penzijní spoření dostane nová pravidla. Poplatek klesá na čtvrtinu.

Poplatek 2 % vypadá nevinně. Za třicet let spolkne čtvrt milionu.

Poplatek 2 % ročně zní nevinně. Za třicet let ale funguje stejný mechanismus jako složené úročení výnosů, jenže opačně. Každá koruna stržená dnes chybí jako základ pro výnosy příštích let. Ministerstvo financí modeluje konkrétní případ: střadatel ukládá od třiceti let tisíc korun měsíčně, zaměstnavatel přidává tři sta. Při dnešním nastavení má v penzi necelých 600 tisíc korun. Po zavedení nového stropního poplatku 0,5 % ročně, platného pro všechny typy fondů, tedy transformované, konzervativní i dynamické, přibude jen na tomto snížení dalších přibližně 250 tisíc.

Kde jsme v mezinárodním srovnání? Slovenské indexové fondy ve třetím pilíři pracují s podobnou poplatkovou hladinou, švédský státní fond AP7 operuje s poplatkem 0,07 % ročně. Česká norma 0,5 % není revoluce, ale je to výrazný posun od dosavadní praxe.

https://x.com/alenaschillerov/status/2062130739001381034

Od roku 2027 půjdou vaše peníze automaticky do akcií

Dnes si každý nový účastník vyplňuje investiční dotazník a výsledkem bývá příliš konzervativní fond, který odpovídá averzi k riziku v daném okamžiku, nikoli potřebám na třicet let dopředu. Nový zákon by automaticky zařazoval všechny účastníky do strategie životního cyklu: do 50 let minimálně 80 % majetku v akciích, poté postupný přesun do dluhopisů. Investiční dotazník by odpadl.

Podobný model funguje v Nizozemsku, Polsku, na Slovensku i ve Švédsku. Kdo má před sebou třicet let, může si dovolit volatilitu akciového trhu, čas propady vyhlazuje. Kdo spoří konzervativně od začátku, platí za jistotu ztrátou výnosu.

Samotná změna investiční strategie přidá v penzi dalších zhruba 416 tisíc korun oproti dnešní konzervativní variantě. Kombinace nižších poplatků a dynamičtějšího portfolia pak zdvojnásobuje výslednou částku oproti stávajícímu stavu.

Začít ve třiceti nebo při narození - rozdíl jsou 2 miliony korun

Státní příspěvek pro účastníky do 18 let bude dvojnásobný oproti dospělým, při vkladu tisíce korun stát přidá 400 korun místo 200. Mladí do 36 let navíc dostanou možnost jednorázově vybrat třetinu úspor bez sankce, pokud předtím spoří aspoň deset let.

Pokud rodiče začnou spořit dítěti 500 korun měsíčně hned po narození a dítě od 25 let pokračuje samo s tisícem korun, výsledná částka v penzi modelově dosahuje 3,75 milionu korun. Pokud stejný člověk začne spořit až ve třiceti, vyjde na 1,64 milionu. Rozdíl přes 2 miliony korun přitom nevznikl vyšším vkladem, ale delší dobou spoření a složeným úročením.

Konec transformovaných fondů

Staré transformované fondy, do nichž nelze vstoupit od roku 2013, by se měly do deseti let definitivně zavřít. Dnes v nich stále spoří přibližně 1,7 milionu lidí s celkovým objemem kolem 340 miliard korun. Fondům ze zákona nelze vykázat ztrátu, takže případné výpadky doplácejí penzijní společnosti ze svého. Aby to dokázaly, investují konzervativně do státních dluhopisů s nízkým výnosem a právě proto účastníci reálně přicházejí o peníze.

Přechod do nových fondů s nižšími poplatky a dynamičtější strategií bude pro většinu těchto lidí výhodný. Otázka je, zda proběhne automaticky, nebo si každý bude muset rozhodnutí odřídit sám, návrh zákona to zatím neřeší.

Reforma ještě nebyla schválena. Ale připravit se dá už teď.

Reforma ještě musí projít Sněmovnou a platit by měla od ledna 2027. Pokud projde beze změn, změní se podstatně logika třetího pilíře: z konzervativního spoření s výnosem pod inflací se stává nástroj reálného zhodnocení s akceptovatelným rizikem. Kdo dnes spoří v transformovaném fondu nebo v konzervativní variantě nového fondu, má důvod přehodnotit nastavení ještě předtím, než zákon vstoupí v platnost. A kdo penzijní spoření dosud odkládal, čísla v tomto návrhu ukazují jasně, že každý rok navíc na začátku vydá za roky přidané na konci.