Riziková přirážka dluhopisů: tichý ukazatel, který se lekne dřív než akcie

Když si velká firma potřebuje půjčit, vydá dluhopis: slib, že za pár let vrátí peníze a mezitím platí úrok. Firmy se silným hospodařením dostanou rating v investičním pásmu a platí úrok blízko státnímu. Firmy s velkými dluhy nebo nejistým podnikáním dostanou rating pod tímto pásmem a jejich dluhopisy se v angličtině říká high yield, vysoký výnos, nebo méně zdvořile junk, tedy odpad.

Riziková přirážka je rozdíl mezi úrokem, který platí tyhle firmy, a úrokem amerického státu na stejnou dobu. Banka ICE BofA počítá index z tisíců takových dluhopisů od roku 1996 a přirážka z něj je nejsledovanější měřítko toho, jak moc se trh bojí krachů.

Číslo je v procentních bodech. Přirážka 3 znamená, že rizikové firmy platí o tři procentní body vyšší úrok než stát. Přirážka 20, jako v prosinci 2008, znamená, že si prakticky nemohou půjčit vůbec.

Investoři, kteří půjčují rizikovým firmám, nemají z růstu firmy nic navíc. Dostanou jen úrok, a když firma zkrachuje, přijdou o jistinu. Proto jsou opatrnější než akcionáři a proto přirážka často začne růst dřív, než akcie klesnou. Sledují ji centrální banky, protože když přirážka vyskočí, firmy přestanou investovat a propouštějí.

V klidných letech se přirážka drží mezi 3 a 4 procentními body. Pod 3 klesla v roce 2007 před krizí, v roce 2021 a znovu v letech 2024 a 2025, kdy investoři půjčovali rizikovým firmám skoro za cenu státu. V únoru 2016 při propadu ropy vystoupala k 9 bodům, v březnu 2020 na 11 a v prosinci 2008 na rekordních skoro 22.

Nízká přirážka je dobrá zpráva pro firmy, ale zároveň známka, že trh nepočítá s problémy. Historicky byly nejnižší přirážky před největšími propady, protože strach byl nejlevnější právě tehdy, když ho bylo nejvíc potřeba.

Přirážka je spolehlivá v tom, že při každé velké krizi vyskočila. Neumí ale rozlišit velkou krizi od problému jednoho odvětví. V roce 2016 vyletěla kvůli ropným firmám, které si nabraly dluhy při ceně ropy nad sto dolarů, a zbytku ekonomiky se to netýkalo. Kdo tehdy čekal recesi, čekal marně.

Druhá slabina je centrální banka. V březnu 2020 přirážka vystoupala k 11 bodům a mířila výš, dokud americký Fed neoznámil, že firemní dluhopisy začne sám kupovat. Přirážka během týdnů spadla o polovinu, aniž by se v ekonomice cokoli zlepšilo. Od té doby trh počítá s tím, že při krizi Fed zasáhne, a přirážka reaguje méně, než by odpovídalo skutečnému riziku.

Pod 3 procentní body je trh v klidu a sebedůvěra na maximu. Mezi 3 a 4 je běžný stav. Mezi 4 a 6 investoři začínají počítat, které firmy nesplatí, a v novinách se objevují první titulky o dluzích. Mezi 6 a 9 je stres, nad 9 krize s vlnou krachů.

Proč to sledovat, když firemní dluhopisy nikdy nekoupíte? Protože přirážka je nejlepší způsob, jak poznat, jestli strach z propadu akcií je jen nálada, nebo jestli ho sdílejí i lidé, kteří firmám půjčují. Když akcie padají a přirážka se nehýbe, bývá to nálada. Když roste obojí, bývá to vážné.

Poznámka ke grafu: FRED od dubna 2026 zveřejňuje u tohoto indexu jen poslední tři roky, proto graf začíná v roce 2023. Vrcholy 2008, 2016 a 2020 popisujeme v textu, protože do grafu je z veřejných dat nedostaneme.