Co se stane s vaší investicí, když firma štěpí akcie?

Pokaždé, když nějaká velká firma oznámí štěpení akcií, přijde ta samá otázka: "Takže je teď levnější a můžu si jich koupit víc?" Krátká odpověď zní ne. A přesto u Nvidie $NVDA platí, že akcie je dnes levnější, než byla před rokem. Jen z úplně jiného důvodu, než většina lidí tuší.

Krájení pizzy, na kterém nikdo nevydělá

Štěpení akcií (anglicky stock split) je čistě technická operace. Firma vezme každou existující akcii a rozdělí ji na několik nových. Při poměru 10:1 se z jedné akcie za 1 200 dolarů stane deset akcií po 120 dolarech.

Co se změní: nominální cena jedné akcie a počet akcií v oběhu. Co se nezmění: vůbec nic ostatního. Tržní kapitalizace firmy zůstává stejná, zisk na akcii se dělí stejným poměrem jako cena, takže poměr P/E se nehne. Dividenda na akcii klesne desetinásobně, ale dostanete desetkrát víc akcií.

Klasické přirovnání je pizza. Můžete ji rozkrájet na osm dílů místo čtyř, ale sníte pořád stejně velkou pizzu.

Existuje i opačný postup, takzvané reverzní štěpení. Tam firma naopak počet akcií snižuje a cena roste. K tomu sahají společnosti, jejichž akcie spadla tak hluboko, že jim hrozí vyřazení z burzy. To bývá signál problémů, ne úspěchu.

Když se nic nemění, proč se tím firmy zabývají?

Důvodů je několik a překvapivě málo z nich souvisí s hodnotou firmy:

• Psychologie ceny. Akcie za 1 200 dolarů působí na drobného investora nedostupně, i když je to iracionální. Cena 120 dolarů se kupuje líp.

• Odměňování zaměstnanců. Akciové balíčky se dají mnohem jemněji rozdělovat, když jedna akcie nestojí jako slušný notebook.

• Trh s opcemi. Standardní opční kontrakt kryje 100 akcií. U ceny 1 200 dolarů to znamená pozici za 120 tisíc dolarů, po štěpení jen za 12 tisíc.

• Index Dow Jones. Ten je vážený cenou akcie, ne velikostí firmy. Společnost s příliš drahou akcií by ho zkrátka rozhodila.

• Signalizace. Štěpení nepřímo říká: cena vyrostla tak vysoko, že s tím něco děláme. Trhy si to často vykládají jako projev sebevědomí managementu.

Nvidia to v roce 2024 formulovala v oficiálním oznámení výsledků naprosto přímočaře.

"NVIDIA also announced a ten-for-one forward stock split of NVIDIA's issued common stock to make stock ownership more accessible to employees and investors."

Tisková zpráva Nvidie, květen 2024

Háček je v tom, že tenhle argument dnes drhne. Prakticky každý velký broker nabízí frakční akcie, takže si můžete koupit setinu akcie za 1 200 dolarů stejně snadno jako celou za dvanáct. Bariéra vstupu, kterou mělo štěpení odstranit, do velké míry zmizela sama.

Kde Nvidia zlevnila doopravdy

Teď to zajímavé. Akcie Nvidie se obchoduje kolem 220 dolarů a tržní kapitalizace firmy se drží kolem 5,1 bilionu dolarů. Za posledních dvanáct měsíců se cena pohybovala mezi 164 a 237 dolary.

Od štěpení v červnu 2024, kdy akcie po rozdělení otevřela kolem 120 dolarů, je tedy nahoru zhruba o 80 procent. Nominálně je výrazně dražší. Jenže podívejte se, co se za tu dobu stalo se zbytkem rovnice, jak ukazují data ze Stock Analysis:

• Tržby za posledních 12 měsíců: 303 miliard dolarů, meziročně o 83 procent výš

• Čistý zisk: 192,9 miliardy dolarů, meziročně o 123 procent výš

• Poměr P/E: 26,5

• Forwardové P/E (na očekávaný zisk): 18,4

Zisk roste rychleji než cena akcie. A přesně to je definice zlevňování. Pro srovnání: v roce 2023 se Nvidia obchodovala nad stonásobkem ročního zisku, na jaře toho roku dokonce nad 140násobkem. Dnešní forwardové P/E kolem 18 je násobek, jaký na trhu běžně nesou firmy rostoucí zlomkovým tempem.

Takže ano, Nvidia je levnější. Ne proto, že se v roce 2024 rozdělila na deset dílů, ale proto, že mezitím zvedla zisk rychleji, než stoupla cena. Rozdíl mezi těmito dvěma větami je celý rozdíl mezi cenou a hodnotou.

Firma, která štěpení odmítá už šedesát let

Nejlepší protiklad k Nvidii sedí v Omaze. Akcie Berkshire Hathaway třídy A se dnes obchoduje kolem 758 tisíc dolarů. Za jeden kus. Warren Buffett ji za celou dobu svého vedení ani jednou nerozdělil a opakovaně vysvětlil proč: vysoká cena je podle něj přednost, ne problém k odstranění.

Logika je přesně obrácená než u většiny firem. Drahá akcie odrazuje spekulanty a přitahuje lidi, kteří ji koupí a nechají ležet. Na valné hromadě v roce 1995 to Buffett řekl bez obalu, když vysvětloval, proč o štěpení nestojí.

"We want to attract shareholders who are as investment-oriented as we can possibly obtain, with as long-term horizons."

Warren Buffett, valná hromada Berkshire Hathaway, 1995

Ve stejném duchu tehdy dodal, že o vyšší kurz nestojí, pokud za ním nestojí růst vnitřní hodnoty firmy. Což je přesně to, co štěpení akcií z definice nedokáže.

Znamená to, že se drobný investor k Berkshire nedostane? Nemusí. V roce 1996 firma vytvořila akcie třídy B, které představují menší podíl na tom samém byznysu, a v roce 2010 je rozdělila v poměru 50:1, aby jimi mohla zaplatit za železnici BNSF. Dnes stojí zhruba 505 dolarů a odpovídají přesně jedné patnáctistovce akcie třídy A.

Berkshire tak dostupnost vyřešilo, aniž by na hlavní akcii sáhlo. A stojí za tím ta samá úvaha, kterou dnes potvrzuje existence frakčních akcií: cena za kus je otázka pohodlí, ne hodnoty.

Přijde další štěpení?

Nvidia od roku 2000 štěpila akcie šestkrát. Kdo držel jednu akcii před rokem 2000, drží jich dnes 480. Poslední dvě štěpení přišla při ceně zhruba 750 dolarů (poměr 4:1 v roce 2021) a 1 200 dolarů (poměr 10:1 v roce 2024). Při dnešních zhruba 220 dolarech by se cena musela několikanásobně zvednout, aby dávalo smysl operaci opakovat, jak si všímá i analýza Motley Fool.

Štěpení jako takové ale rozhodně nevymizelo. Loni na podzim rozdělil své akcie Netflix $NFLX v poměru 10:1, v prosinci ho následoval ServiceNow $NOW s poměrem 5:1. Letos v dubnu přišel Booking Holdings $BKNG s mimořádně agresivním poměrem 25:1 a v červnu KLA Corporation $KLAC v poměru 10:1, jak shrnuje přehled na Yahoo Finance.

Co se s takovými akciemi dělo potom? Zhruba polovina rostla, zhruba polovina klesala. Statisticky vzato je štěpení mincí hozenou do vzduchu. Nvidia sama po roce 2024 nejdřív několik měsíců stagnovala mezi 99 a 135 dolary, teprve pak přišel růst. A ten nepřinesla desetinná čárka, ale kvartální výsledky.

V tom je celá pointa. Štěpení mění to, jak akcie vypadá. Jestli je levná, rozhoduje něco úplně jiného: kolik firma vydělává a kolik za to platíte.