Šéf a spoluzakladatel Alibaby nakoupili akcie za 15 milionů dolarů, analytici čekají růst

Šéf a spoluzakladatel koupili akcie za 15 milionů dolarů den po propadu

Akcie Alibaba ($BABA) zavíraly 18. září 2026 na 113,21 dolaru za kus a v jednom dni si připsaly 4,30 % díky návratu zájmu o čínské technologické tituly. O necelý měsíc dřív, v pondělí 24. srpna 2026, koupili akcie firmy za vlastní peníze dva lidé, kteří ji vedou - generální ředitel Eddie Wu a předseda Joseph Tsai. Podle podání u amerického regulátora SEC nakoupili společně přes 1,1 milionu akcií za asi 15,3 milionu dolarů.

Tsai koupil 720 000 akcií za průměrnou cenu 14,29 dolaru za kus, tedy asi za 10,3 milionu dolarů. Wu přikoupil 350 000 akcií za váženou průměrnou cenu 14,24 dolaru, což vychází na zhruba 5 milionů dolarů. Nákup nebyl náhoda ani rutinní úkon - přišel týž den, kdy akcie Alibaby v Hongkongu propadly až o 8,5 % po oznámení, že firma prodá nové akcie a naředí tak podíly stávajících akcionářů.

Krátce po Tsaiovi a Wuovi se ke koupi přidal i spoluzakladatel Jack Ma, který v hongkongském obchodování na přelomu srpna nakoupil akcie za více než 600 milionů hongkongských dolarů, v přepočtu asi 76,5 milionu dolarů. Podle listu South China Morning Post se zdroj obeznámený se situací vyjádřil, že nákupy ukazují na silnou důvěru vedení - Tsai, Wu i Ma dohromady drží kombinovaně méně než 2 % firmy, jejich osobní sázka je ale i tak nejvyšší za dlouhou dobu.

Proč akcie padaly: emise za deset miliard dolarů na financování AI

Důvod propadu i následného nákupu insiderů je jeden a tentýž - Alibaba se rozhodla získat peníze na umělou inteligenci a cloudovou infrastrukturu prodejem 710 milionů nových akcií za 112,70 hongkongského dolaru za kus. Firma tak získala přes 10 miliard dolarů, respektive 80 miliard hongkongských dolarů, a šlo o největší sekundární nabídku akcií v historii Hongkongu.

Peníze podle firmy míří do nákupu AI čipů, budování výpočetní infrastruktury a vývoje vlastních jazykových modelů. Trh na zprávu reagoval negativně i přes solidní čísla z cloudové divize - americké ADR akcie ztratily po oznámení 0,7 % a druhý den dalších 2,4 %. Ředění akcií totiž znamená, že se stejný zisk firmy rozpočítává na víc kusů akcií, takže hodnota každé jednotlivé akcie klesá, pokud firma neroste odpovídajícím tempem.

Analytik Goldman Sachs Ronald Keung k tomu v poznámce klientům ze 17. září napsal, že i přes obavy z ředění zůstává cloudová divize klíčovým argumentem pro firmu.

„Cloud growth byl světlým bodem a firma má větší jistotu ohledně návratnosti investovaného kapitálu i přes vyšší výdaje.“

Ronald Keung, analytik Goldman Sachs, v poznámce klientům

Keung kvůli ředění akcií po emisi snížil cílovou cenu ze 186 na 177 dolarů, doporučení Koupit ale potvrdil.

Akcie kolem 113 dolarů, k tomu žaloba a cíl přes 60 % nahoru

K 18. září 2026 se americké ADR akcie Alibaby obchodovaly kolem 113,24 dolaru, tedy výrazně pod 52týdenním maximem 192,67 dolaru a jen kousek nad minimem 91,99 dolaru. Průměrná cílová cena 40 analytiků sledovaných S&P Global činí 186,63 dolaru, což je o 63,68 % víc než aktuální cena, a celkové hodnocení analytiků zní „Strong Buy“ (silně kupovat).

K propadu z léta se navíc přidal další problém - Alibaba čelí federální hromadné žalobě podané 4. srpna 2026 u soudu v New Yorku. Žalobci tvrdí, že firma zveřejňovala zavádějící informace o vazbách na čínskou armádu a o údajném zneužití AI modelu Claude od firmy Anthropic. Lhůta pro přihlášení dalších žalobců do řízení vyprší 5. října 2026.

Kombinace ředění akcií, žaloby a loňských regulačních tlaků v Číně vytvořila přesně tu situaci, kdy insiderský nákup dává smysl jako signál - lidé, kteří firmu vedou a znají ji zevnitř, riskují vlastní peníze v okamžiku, kdy je trh nejvíc nervózní.

Alibaba je čínský Amazon i cloudový gigant, se kterým se potkal skoro každý Čech

Kdo v posledních letech objednával levné zboží z Číny, pravděpodobně narazil na AliExpress - internetový obchod, který patří přímo Alibabě. Podle žebříčku Cross-Border Commerce Europe se AliExpress stal největší přeshraniční online tržnicí v Evropě a v tomto ohledu předstihl i Amazon ($AMZN). Alibaba samotná ale funguje spíš jako čínská obdoba Amazonu v širším smyslu - provozuje síť e-shopů, logistiku i platební služby, na kterých postavila svůj byznys.

Druhou nohou firmy je cloud - pronájem výpočetního výkonu a datových služeb firmám, podobně jako to dělá Amazon přes AWS nebo Microsoft přes Azure. Právě tahle divize je teď důvod, proč Alibaba investuje desítky miliard dolarů do AI infrastruktury, a proč analytici i přes krátkodobé problémy s ředěním akcií zůstávají k firmě optimističtí.

Firmu založil Jack Ma v roce 1999 v bytě v čínském městě Hangzhou spolu se skupinou spolupracovníků, mezi kterými byl i Joseph Tsai. Za víc než dvě dekády se z malého startupu stala jedna z největších čínských firem obchodovaných na burze - za fiskální rok 2026 vykázala tržby 1 023,7 miliardy jüanů, v přepočtu asi 148,4 miliardy dolarů.