Češi drží v bankách 4,2 bilionu korun a jsou nejspořivější v Evropě. Kvůli strachu však prohrávají s inflací

Komerční banka dává od 1. listopadu 4,2 %, Češi mají u bank 4,2 bilionu korun

Komerční banka ($KOMB) od 1. listopadu 2026 zvedla akční sazbu na svém spořicím účtu z 3,5 % na 4,2 % ročně. Platí pro vklady do jednoho milionu korun, trvá tři měsíce a noví klienti k ní podle zprávy E15 dostanou do 30. listopadu 2026 ještě bonus až 4 000 korun. Stávající klient na stejnou sazbu dosáhne, když do banky převede aspoň 100 000 korun odjinud.

Právě ta podmínka prozrazuje, o co bankám jde. Nesoutěží o nové peníze v ekonomice, ale o peníze, které už leží v jiné bance. A je o co hrát: podle dat ČNB měly české domácnosti v září 2026 u bank 4,212 bilionu korun, nejvíc v historii.

Bonusová sazba trvá jen tři měsíce proto, že banka platí vyšší úrok jen za to, aby peníze získala. Po skončení akce padá sazba u Komerční banky na standardní 3 % a klient musí pro další 4,2 % znovu přinést nový vklad z jiné banky.

Pro srovnání: v podílových fondech měli Češi podle Asociace pro kapitálový trh k 31. březnu 2026 1,423 bilionu korun. Za celý rok 2025 tam přibylo 218 miliard, nejvíc ve smíšených a akciových fondech. I po tomto růstu je ve fondech třikrát méně peněz než v bankách.

Češi odkládají 19,2 % příjmů, víc než kdokoli v EU kromě Němců

Podle Eurostatu činila míra úspor českých domácností v roce 2025 19,2 %. Stejné číslo vykázalo jen Německo, průměr Evropské unie byl 13,6 %. Míra úspor je podíl toho, co domácnostem z příjmů zbyde po spotřebě; Řecko bylo jedinou zemí unie, kde domácnosti utratily víc, než vydělaly.

Během covidu úspory vyskočily v celé Evropě, protože nebylo za co utrácet. Na Západě se pak míra úspor zase snížila, v Česku zůstala vysoko. Češi tedy spoří hodně, jen ne tak, aby peníze pracovaly.

Ceny od roku 2015 vzrostly o 52 %, úroky z vkladů s nimi nedržely krok

Český statistický úřad počítá takzvaný bazický index spotřebitelských cen, který ukazuje, o kolik jsou ceny výš proti průměru roku 2015. V prosinci 2024 stál podle zprávy ČSÚ na 152,0 %. Stejný nákup, který v roce 2015 vyšel na 1 000 korun, tedy na konci roku 2024 stál 1 520 korun. Inflace za samotný rok 2024 byla 2,4 %.

Vklad v bance je bezpečný v tom smyslu, že z něj koruny nezmizí. Nezaručuje ale, že si za ně koupíte totéž co dřív. Většinu období 2015 až 2024 byly úroky z vkladů domácností pod 1 %: základní sazba ČNB ležela od listopadu 2012 do srpna 2017 na 0,05 % a banky podle toho úročily. Když pak průměrná inflace dosáhla v roce 2022 podle ČSÚ 15,1 % a v roce 2023 10,7 %, nejlepší spořicí účty nabízely kolem 6 %. V obou obdobích koruny na účtu přibývaly a kupní síla ubývala.

Z dnešních 4,2 % navíc stát strhne 15 % srážkovou daň přímo v bance, takže klientovi zůstane 3,57 %. Inflace, kterou ČSÚ zveřejňuje každý měsíc, se od toho odečítá až potom.

Kampeličky, Harvardské fondy a pojištění vkladů do 100 000 eur

Česká důvěra v banku a nedůvěra ve fondy má kořeny v 90. letech. Kuponová privatizace přivedla miliony lidí k podílovým fondům, část z nich pak správci vytunelovali; Harvardské fondy Viktora Koženého jsou dodnes synonymem pro zmizelé peníze drobných akcionářů. Na přelomu tisíciletí zkrachovaly desítky družstevních záložen, kampeliček, které lákaly na úroky vysoko nad bankami.

Banky naproti tomu kryje zákonné pojištění vkladů: Garanční systém finančního trhu vyplácí vklady do výše 100 000 eur na jednoho klienta a jednu banku. Pro generaci, která zažila kampeličky, je to argument, který žádný fond nenabídne.

ČNB: Češi drží v penzijních a pojistných produktech 8 % majetku, eurozóna 28 %

Česká národní banka v Analýzách stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou za rok 2025 píše, že podobnost struktury finančního majetku českých domácností s domácnostmi eurozóny zůstává nízká. Češi podle ní preferují hotovost, vklady a podílové listy, zatímco domácnosti eurozóny mají výrazně víc v pojistných a penzijních programech.

V číslech: české domácnosti drží v pojistných a penzijních produktech 8 % finančního majetku, domácnosti eurozóny 28 %. V likvidních a obchodovatelných aktivech, kam patří i vklady a podílové listy, mají Češi 62 % proti 73 % v eurozóně, zato v neobchodovatelných majetkových účastech 35 % proti 25 %. Se 4,212 bilionu korun v bankách tak Češi stojí jako nejspořivější národ unie, který většinu úspor nechává tam, kde ceny za deset let vyrostly o 52 % a úroky s nimi nedržely krok.